Kroky jednoho neumětele na ministerstvu zemědělství nemají hlavu ani patu

AKTUALIZOVÁNO

Před pražským kongresovým centrem dnes po deváté hodině začal protest zemědělců proti dotační politice vlády a Evropské unie (EU). Zemědělci žádají hlavně přehodnocení unijních cílů v zemědělství, dále kritizují přesun peněz směrem k menším farmářům. Protest se koná během neformálního setkání ministrů zemědělství a rybolovu zemí EU, protestními jízdami zemědělci demonstrují i v krajích.

Protestní happening v Praze zemědělci zahájili tiskovou konferencí, na níž vystoupili zástupci jednotlivých svazů. Martin Pýcha ze Zemědělského svazu ČR (ZS) varoval, že v budoucnu hrozí potravinové krize. »Současná evropská environmentální politika povede k poklesu produkce potravin v Evropě a k závislosti na dovozu,« uvedl.

Agrární komora ČR (AK) a ZS vyzývají ministry zemědělství i Evropskou komisi, aby požadavky Zelené dohody pro Evropu a navazujících strategií (Farm to Fork či Biodiversity strategy) upravili v souladu s dnešní realitou ve smyslu ekonomickém i politickém, zejména s ohledem na válku na Ukrajině. Některé ambiciózně nastavené cíle Green Dealu si odporují a v důsledku jejich uplatňování dojde k výraznému snížení konkurenceschopnosti evropského zemědělství vůči ostatním částem světa.

»Udělejme z výzvy Green Deal výzvu Real Deal. Není možné, abychom dobrovolně utlumili zemědělskou výrobu v evropských zemích, kde platí velmi přísná pravidla pro ochranu přírody, ochranu zvířat a pro bezpečnost potravin a museli se více spoléhat na dovoz potravin z mimoevropských zemí, které ani zdaleka nedosahují současných ekologických standardů Evropské unie,« vyzval prezident AK Jan Doležal.

Dále upozornil na to, že podoba vládní pomoci kvůli drahým energiím pro velkoodběratele elektřiny a plynu, kterou ve středu představila vláda, je spíše nejasná. »Některé zemědělské podniky budou spadat částečně pod maloodběratele i velkoodběratele. To, co bude spadat do většího odběru, má jít pravděpodobně cestou kompenzací. To znamená, že budeme platit vysoké účty za elektrickou energii nebo za plyn a na konci roku se možná dozvíme nějaké kompenzace,« řekl. Podmínky takzvaného dočasného krizového rámce, se kterými se komora měla možnost seznámit, jsou podle Doležala velmi komplikované a může se stát, že velká část nejen zemědělců, ale i podnikatelů v průmyslu o pomoc nebude moci žádat nebo to pro ně bude tak administrativně náročné, že je to od žádosti o kompenzace odradí.

Uvedl také, že řešení by se mělo hledat na evropské úrovni, kde by mohlo dojít ke stanovení maximální ceny. »Dostáváme se do situace, kdy jsme sice na jednotném trhu, ale každý má jiné cenové stropy, kompenzace a podpory. Pokud nesrovnáme úroveň pomoci, tak se nejen české zemědělství dostane do nekonkurenceschopné pozice,« dodal.

Pýcha k tomu doplnil, že ještě před 14 dny se v krizovém rámci se zemědělstvím nepočítalo a vláda zareagovala až na kritiku od svazů. Systém podpory podle něj ale neřeší problémy například ovocnářů, kteří jsou stále ve velké nejistotě. »Stojí před sady plnými jablek a přemýšlejí, zda je mají sklidit, či nikoliv. V okamžiku, kdy je sklidí a dají je do klimatizovaných hal, tak náklady na skladování jsou tak vysoké, že jablka budou neprodejná, protože žádný obchodník je nekoupí,« dodal s tím, že se omluvil všem, koho postihly protestní jízdy zemědělské techniky.

Občané doplácejí na spekulativními nákupy

Zemědělcům vadí politika Zelené dohody pro Evropu (Green Deal). Podle protestujících zemědělců by měly být cíle dohody přehodnoceny a odloženy. Zároveň žádají změny při prodejích emisních povolenek, které jsou podle zemědělců likvidační. Od začátku roku rovněž kritizují změnu dotační politiky na období mezi lety 2023 až 2027. Vláda v lednu rozhodla o přesunu větší části peněz k menším farmářům. Svazy tvrdí, že vláda bere peníze firmám, které vyrábějí většinu potravin v ČR.

»V létě jsme si stěžovali, že neprší. Dnes prší a snad to je šťastný déšť, který přinese to, že za chvíli v této budově začnou ministři zemědělství jednat o reálném pohledu na zemědělství. Zatím jsme svědky toho, že ten pohled reálný není, a máme obavy o české zemědělství, protože to, co předvádí ministr zemědělství, nemá hlavu ani patu. Bude to mít velký dopad jak na zemědělství, tak na život na venkově, na zaměstnanost v zemědělských firmách. Je docela kruté, že tady určité generace budovaly zemědělství a pak přijde jeden neumětel, který nechce pochopit, že je potřeba v této chvíli české zemědělství podržet,« řekl Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek.

Dále se zmínil i o dotacích. »Svět ani Evropa na tom nejsou tak dobře, aby se mohlo v dotacích platit nevýrobu na 400 000 hektarů zemědělské půdy. Tyto hektary jsou nejdražší hektary v ČR a dotace na to, aby se na těchto hektarech nevyrábělo, jsou nejdražší peníze, které EU vynakládá. Je potřeba předělat celou zemědělskou dotační politiku tak, aby vyhovovala evropským zemědělcům a ne nadnárodním řetězcům a německým supermarketům, které zneužívají postavení vůči malým a středním zemědělcům a likvidují je svými cenami. Jestliže potřebujete na uskladnění třeba jednoho kilogramu jablek deset korun, nemůžete je do těch supermarketů prodávat za osm korun,« dodal Dufek.

Řekl také, že čeští občané platí největší ceny v Evropě, ať už se to týká pohonných hmot nebo plynu. Je podle něj potřeba stabilizovat cenu emisních povolenek. »Je velice špatná politika nechat volnou tvorbu cen, protože pak se povolenka stává spekulativním materiálem a neustále působí tlakem na cenu a nepůsobí tlakem na snižování CO₂,« řekl. ČR by podle něj měla jasně říci, že je potřeba předělat celou systemizaci burzy, protože spekulativními nákupy se neustále zvedají ceny a doplácejí na to občané. »Není možné trpět chyby, které se rodí v Německu, aby je odnášel český občan,« doplnil.

Podepsali Pražské memorandum

Současně ZS, AK, zemědělské organizace Slovenska, Polska, Maďarska, Bulharska, Chorvatska, Estonska, Litvy a Rumunska požadují, aby byla o rok odložena nová pravidla pro rozdělení zemědělských dotačních podpor a zemědělci i dozorové organizace měli dostatek času se na takto zásadní změny připravit. »Od začátku příštího roku mají platit nová pravidla společné zemědělské politiky, ale zemědělci stále nevědí, za jakých podmínek mají hospodařit. Nevědí, zda letos založené porosty splní podmínky nových pravidel. Neustále se měnící podmínky, stoupající environmentální požadavky a pravidla, která často jdou proti sobě, nezajišťují potřebnou stabilitu agrárního sektoru. Navíc s sebou nesou ztrátu produkce potravin, obrovský růst nákladů a také byrokracie, které nejsou řešeny a které zemědělce demotivují,« řekl Pýcha.

»Situace zemědělců se napříč zeměmi Evropské unie stává nadále neudržitelnou. Dochází k zavírání chovů hospodářských zvířat a omezování pěstování především náročnějších zemědělských plodin. Tím je ohrožena potravinová bezpečnost Evropy v této velmi turbulentní době, kdy čelíme řadě očekávaných i neočekávaných událostí. Oceňuji proto, že jsme se s našimi kolegy ze zemědělských organizací napříč střední a východní Evropou shodli na společném postupu při řešení našich problémů,« řekl Doležal.

Proto AK, ZS, Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora, Krajowa Rada Izb Rolniczych, Nemzeti Agrárgazdasági Kamara, Eesti Põllumajandus-Kaubanduskoda, Hrvatska Poljoprivredna Komora, Uniunea de Ramură Națională a Cooperativelor din Sectorul Vegetal, Federaţia Naţională PRO AGRO, APPR, LAPAR, Lietuvos Respublikos Žemės ūkio rūmai, HodowcyRazem a The National Grain Producer Association podepsaly 14. září memorandum, spatřují řešení současné kritické situace ve čtyřech krocích, k nimž by měly vlády přistoupit v krátkém čase. Jedná se o pozastavení emisních povolenek alespoň na krátkou dobu; zastropování cen energií a kompenzace zemědělcům za vysoké ceny hnojiv a dalších vstupních nákladů; pomoc ukrajinským zemědělským produktům v přístupu na exportní trhy třetích zemí a zároveň ochrana domácích výrobců před nebezpečím, že se stanou obětí okolností způsobených liberalizací dovozu z Ukrajiny; rozšíření Dočasného krizového rámce EU.

Z dlouhodobého hlediska tyto zemědělské organizace podporují následujících pět bodů. Jedná se o posílení energetické soběstačnosti zemědělců; navýšení finančních prostředků v rámci Společné zemědělské politiky EU vzhledem k nárůstu byrokratické zátěže zemědělců, environmentálním ambicím EU a dopadu globální krize; přidělení většího objemu finančních prostředků na šlechtitelský výzkum; odmítnutí snížení množství pesticidů používaných členskými státy, které mají spotřebu přípravků na ochranu rostlin pod evropským průměrem; zvýšení limitu podpory de minimis pro zemědělskou prvovýrobu.

Organizace současně vyjádřily solidaritu s protestujícími zemědělci v Evropě a vyzvaly ke stávkové pohotovosti ve svých zemích. Čeští zemědělci protestovali již několikrát od začátku letošního roku, a to proti změnám v rozdělení zemědělských dotací, nerovným podmínkám podnikání a načasování ambiciózních cílů vyplývajících ze Zelené dohody pro Evropu.

Plánované změny negativně ovlivní přibližně 2000 zemědělských podniků

Pro nezávislé posouzení vlivu změn v národním strategickém plánu pro provádění Společné zemědělské politiky EU na české zemědělství a zemědělské podniky nechaly obě české zemědělské organizace zpracovat dopadovou studii u mezinárodní poradenské společnosti KPMG. Z výsledků studie vycházející z veřejně dostupných dat vyplývá, že plánované změny vládní dotační politiky budou mít negativní dopad na přibližně 2000 zemědělských podniků. V krátkém až střednědobém časovém horizontu u nich může v důsledku výrazného snížení podpor a dalších ekonomických vlivů dojít k nedostatku finančních prostředků, což bude mít nepříznivý dopad na jejich konkurenceschopnost, a povede ke zpomalení inovací a snižování produkce. Povede to k útlumu české produkce především náročnějších potravin, jako je živočišná výroba, ovoce nebo zelenina. Studie poukazuje na to, že rentabilita tuzemské zemědělské produkce řady komodit dosahuje bez započtení dotací záporných hodnot. Potvrzuje se tím role zemědělských dotací, které pomáhají dosáhnout ziskovosti u většiny potravin, snižují cenu pro koncového spotřebitele, čímž plní roli i v sociální oblasti. Zkrácením podpor pro rozhodující producenty dojde ke snížení rentability a utlumování výroby především náročnějších komodit, snížení soběstačnosti ve většině zemědělských komodit, zvýšení dovozů a cen potravin.

Příklady dopadů Zelené dohody pro Evropu na české zemědělství:

* Neúměrné zvýšení požadavků na ekologickou zemědělskou výrobu může vést k výraznému útlumu produkce, kterou bude nutné dovézt ze třetích zemí. U těchto potravin ale nebude možné ověřit, že byly dodrženy vysoké evropské standardy výroby, a budou dovezeny za cenu vyšší environmentální zátěže.

* Požadavek Zelené dohody pro Evropu hovoří o plošném omezení minerálních hnojiv o 20 procent do roku 2030. Současně Evropská unie chce omezit počty hospodářských zvířat v jednotlivých zemích. Tyto dva požadavky jdou proti sobě, protože při sníženém využití průmyslových hnojiv a nižším počtu zvířat nebudou zemědělci hnojit ani přírodními, ani průmyslovými hnojivy, což se podepíše na výnosech plodin a výsledném objemu produkce.

* Zelená dohoda pro Evropu počítá s omezením přípravků na ochranu rostlin o 50 procent do roku 2030 ve všech členských státech EU. Tento požadavek nepříznivě ovlivní ty státy, mezi které patří i Česká republika, ve nichž se pesticidy používají již mnohem méně. Čeští zemědělci snížili podle oficiálních statistik za posledních pět let spotřebu přípravků na ochranu rostlin o 16 procent, zatímco naopak například Francie, Polsko, Španělsko, Maďarsko či Rakousko spotřebu pesticidů zvyšují. Další prudké snížení může významně negativně ovlivnit výsledek tuzemské zemědělské výroby a tím i množství dostupných lokálních potravin.

* Přísnější pravidla pro střídání plodin podle požadavků Evropské unie považujeme za potřebné, nicméně v řadě případů nereálné. Zde vidíme prostor pro větší flexibilitu a rozložení těchto cílů do delšího časového úseku.

* Kritizujeme mimořádně vysoké požadavky na procento půdy, kterou bude nutné tzv. uvést do klidu. Podstatu tohoto záměru chápeme a podporujeme, avšak přechod ze současných 3 až 4 procent půdy v tomto režimu považujeme požadavek na 10 procent za nevhodný, příliš ambiciózní a ohrožující výslednou produkci dostatku potravin. Zejména v situaci, kdy celková výměra zemědělské půdy klesá.

* Čeští zemědělci rovněž protestují proti omezení maximální velikosti výměry plochy oseté jednou plodinou na 30 hektarů, v erozně ohrožených oblastech na 10 hektarů. Realita českého zemědělství i zemědělství řady dalších zemí, kde se pěstují plodiny na mnohem větších plochách, je zcela jiná. Pokud chceme uspokojit poptávku po dostatečném množství kvalitních potravin za dostupné ceny, je tento požadavek prakticky nerealizovatelný.

* Čeští zemědělci by měli rozšířit plochy obhospodařované v režimu ekologického zemědělství na 25 procent plochy zemědělské půdy do roku 2030. V ekologickém režimu se v ČR hospodaří na 540 tisících hektarech, což činí 15,3 procenta zemědělské půdy. V Polsku se jedná o pouhých 3,5 procenta, v Německu o 10,2 procenta a ve Francii 8,8 procenta. V českém prostředí je samozřejmě rozšíření těchto ploch možné, ale bude to znamenat nižší produkci potravin a vyšší ceny pro spotřebitele. Navíc každý obyvatel ČR utratí podle oficiálních statistik za biopotraviny každý rok kolem 550 korun a biopotraviny se na celkové spotřebě potravin a nápojů podílejí pouhými 1,77 procenty.

S protesty tradičně nesouhlasí provládní Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ), která sdružuje hlavně malé farmáře a kroky vlády podporuje. Podle ní protesty »účelově pořádá vedení těchto organizací především na objednávku úzké skupiny majitelů největších agropodniků« a ve skutečnosti jsou akce namířeny proti zájmům většiny českých zemědělců i českých spotřebitelů. Vládní změny dohodnuté s většinou zemědělských organizací nebudou mít podle ASZ ČR negativní dopady ani na velké zemědělské podniky. »Nynější zemědělská politika jistě není ve všem ideální, ale po mnoha letech konečně vykročila správným směrem,« uvedlo vedení ASZ.

(zmk)