Šéf rozvědky Mlejnek rezignoval. Prý nemá zapotřebí vinění ze styků s lobbistou Michalem Redlem, obviněným v kauze Dozimetr. Co se asi tak mohlo stát, že to Mlejnek vzdal, když mu záda kryli jak jeho přímý nadřízený ministr vnitra Rakušan, tak premiér Fiala? Jejich výroky, podporující a ochraňující Mlejnkovu důvěryhodnost, netřeba znovu opakovat. Důvěra v provinivší se, jak je zvykem ve všech dosud provalivších se kauzách Fialova kabinetu, byla a vždy je plná. I u rozvědčíka tomu tak bylo.
Co tedy Mlejnka semlelo, ptám se ještě jednou? Zřejmě neudržitelnost oficiální verze, možná někomu někde za rohem došla trpělivost a možná, což se mi jeví jako nejpravděpodobnější – Mlejnek je »jen« předskokanem blížícího se pádu Rakušana. Nehledě na to, že jeho pád by měl nyní následovat logicky, tzn. i bez zákulisních intrik. Když se jako ministr vnitra spolu s premiérem někoho doslova do krve zastáváte, ba co více – hájíte neobhajitelné, což z oné argumentace stříká plným proudem, a vy tak přesto činíte, a ten dotyčný, jenž se dosud bil v prsa coby jediný čestný v celé zemi, pár dnů na to rezignuje… v té prezentované oficiální verzi to postrádá jakýkoli smysl, logiku.
V té neoficiální už ale logické návaznosti nacházíme. STAN od samého počátku jmenování téhle vlády svými kauzami ohrožuje Fialovu pozici. To je bez debat. Podle všeho mocichtivému narcisu Fialovi už došla trpělivost a přes Mlejnka se ve finále zbaví i Rakušana. Profesor si ruce umyje velmi rychle – to kdyby se někdo odvážil předhodit mu, jak se i on Mlejnka zastával – přece nechtěl podkopat důvěryhodnost vlády v souvislosti s předsednictvím ČR Radě Evropy a konec konců – za personálie v rozvědce byl zodpovědný Rakušan…
Asi takhle to vidím já. Také v kontextu s tím, že v podzemí Strakovy akademie se již skloňuje možný Rakušanův nástupce – bývalý policejní prezident, dnes hejtman Královéhradeckého kraje, brigádní generál v. v. Martin Červíček. Tak co, vsadíme si na něho?
Pavel Votruba