Analýza: Schody místo výtahů, raději ale bez kravaty a ve svetru

V celé Evropě to v současné době vře, tedy alespoň prozatím. Velmi brzy lze ale očekávat prudké ochlazení a už nyní vylézají na povrch první náznaky, jak výrazné vlastně bude. Zatím přinejmenším: kravaty dolů a schody nahoru.

Členské země Evropské unie se nedávno při snaze o omezení dodávek plynu z Ruska zavázaly snížit v období od začátku srpna do konce března spotřebu plynu o 15 procent proti průměru z posledních pěti let. Každý k tomu ale volí svůj velmi specifický způsob, který je mnohdy velmi kreativní.

V případě, že se ono 15% snížení nepovede, jsou již připraveny jasné pokyny. Například z českého ministerstva průmyslu a obchodu unikla tabulka, podle níž by byly určeny maximální povolené vytápěcí teploty v objektech a bytech v případě plynové krize. Při nedostatku paliva v teplárnách má například podle ministerstva klesnout v nemocničních pokojích teplota z 22 na 20 stupňů, v ordinacích z 24 na 20 stupňů Celsia. V čekárnách má být 18 stupňů, na operačních sálech 20 místo současných 25 stupňů. V hotelových pokojích návrh počítá se snížením vytápění o dva stupně na 18 stupňů Celsia, stejně tak na kolejích a ubytovnách. Zda budou ale chodit energetici s teploměry za doprovodu policie stejně, jako to dělala ČOI v době koronaviru, to návrh nezmiňuje.

Samozřejmě toto je pouhý návrh, pokud skutečně »o své vůli« neušetříme. Některé země si přitom už raději vymohly výjimku a některé zavedly zajímavá opatření, případně vydaly doporučení. Pojďme se tedy na pár evropských příkladů podívat:

Francie – padají první pokuty a bude to jako covid

Francouzská vláda chce letošní zimu a možný nedostatek energií přečkat díky důrazu na »střídmost všech Francouzů«, ale nevylučuje ani nařízení na omezení spotřeby pro firmy i státní správu. Například už teď zakázala obchodům s klimatizací, aby nechávaly otevřené vstupní dveře – za což už padly první pokuty, jedny otevřené dveře vyjdou majitele na 750 eur. V nočních hodinách pak také nesmějí v ulicích zářit světelné reklamy. Vládní cíl je snížit do dvou let spotřebu energií o deset procent. Teprve pokud by nefungovalo dobrovolné omezování odběru, přijde na řadu snížení dodávek nebo úplná odstávka.

Francouzská strategie bude prý také záviset na délce zimy, objemu dodaného plynu z Norska i úspěšnosti francouzské elektrárenské společnosti EDF při otevírání dříve uzavřených jaderných elektráren. Marketingový tým Agnès Pannierové-Runacherové zvažuje, že by ministryně pro přechod na ekologické zdroje energie měla pravidelná televizní vystoupení o úsporných opatřeních, stejně jako měl ministr zdravotnictví za pandemie covidu-19.

Velká Británie – tak prostě nebudeme platit

Britská vláda zatím pouze zvažuje, že pokud by v lednu přišly mrazy a zároveň by v zemi panoval nedostatek elektrické energie, zavedla by organizované odstávky plynu pro průmyslové podniky, a patrně i pro domácnosti, uvedla agentura Bloomberg. V Británii se mezitím stále více lidí přihlašuje k iniciativě, která hlásá, že pokud nedojde k zastropování cen energií, lidé prostě přestanou platit. Vláda se proti této iniciativě prozatím pouze důrazně vymezila a varovala před vážnými následky.

Španělsko – kravaty dolů

Španělsko si na EU vydobylo výjimku a chce snížit spotřebu energií jen o sedm procent. Prozatím začalo platit jedno z prvních úsporných opatření, a sice povinnost ztlumit klimatizaci na 27 stupňů nebo více ve společných prostorech barů, restaurací, obchodů nebo na nádražích a letištích. Na pracovištích, kde zaměstnanci vyvíjejí fyzickou činnost, bude možné prostory ochladit o další dva stupně. Po 22.00 bude povinnost vypnout osvětlení vitrín či veřejných budov, kde nikdo nepracuje. V zimě budou moci všechna tato zařízení vytápět nanejvýš na 19 stupňů Celsia.

Španělské vládní zařízení neobsahuje žádné sankce za porušování. Mezi nejhlasitější kritiky nucených úspor patří město Madrid, vedení metropole chce podat žalobu k ústavnímu soudu, protože nařízení považuje za neústavní.

Španělská vláda jde už od května »sama příkladem«: omezila chlazení veřejných budov a podporuje práci z domova. Na konci července premiér Pedro Sánchez vyzval vládní úředníky a zaměstnance v soukromém sektoru, aby po jeho vzoru odložili kravaty. Budou se tak podle něj cítit pohodlněji a ušetří se energie na klimatizaci.

Stejné letní i zimní teplotní limity jako ve Španělsku platí také v Řecku, v Itálii se smí chladit až na 25 stupňů. Všechny tři jihoevropské země se snaží motivovat k šetření energiemi finančními pobídkami. Řecko zřídilo program s rozpočtem 640 milionů eur (15,5 miliardy Kč) na modernizaci veřejných budov, například výměnu oken, zateplení nebo modernější klimatizace.

Andorra – místo výtahu po schodech

Andorská vláda poslala státním zaměstnancům oběžník, v němž jim připomíná řadu opatření na úsporu energie, která je třeba přijmout na pracovišti. V létě by se mělo klimatizovat na 24 stupňů a více, v zimě topit maximálně na 21 stupňů Celsia. Úředníci mají vypínat osvětlení a klimatizaci v místnostech, kde nikdo zrovna není, vypínat přes noc počítače a tisknout pouze nezbytné dokumenty. Vláda dodala i radu ohledně dopravy, do práce mají zaměstnanci jezdit veřejnou dopravou a místo ježdění výtahem chodit po schodech, shrnuje andorská opatření server France 3.

Belgie (Brusel) – ty to nezajímá

V Belgii jsou největšími spotřebiteli plynu domácnosti a malé a střední firmy, používají ho k vytápění a ohřevu vody. Na průmyslové podniky připadá asi pouze čtvrtina spotřeby plynu, který přitom do země nejčastěji proudí z Norska a Nizozemska. Belgie díky tomu nemá přílišné obavy z nedostatku energií.

Německo – rychleji se sprchovat a pak do zimy

Německá vláda kvůli energetické krizi a nejistým dodávkám plynu dlouhodobě nabádá obyvatele i firmy k šetření. Nejviditelněji si počíná ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck, který pravidelně hovoří o nezbytnosti uspořit každou kilowatthodinu. Veřejné budovy s výjimkou nemocnic a sociálních zařízení budou podle něj kvůli energetickým úsporám vytápěny v Německu nejvýše na 19 stupňů Celsia. Podle Habecka se počítá i s tím, že památky a významné budovy v noci nebudou osvíceny. Sám už dříve nechal vypnout osvětlení svého ministerstva, kde se kvůli úsporám během léta méně pouští klimatizace.

Veřejnosti mimo jiné doporučil, aby se stejně jako on sprchovala co nejrychleji. Vedle krátké sprchy propaguje úsporné sprchové hlavice a na vodních bateriích perlátory.

Slovensko – ten, kdo mrzne, budiž odměněn

Na Slovensku místní úřady dosud nenařídily šetření energiemi pro nadcházející topnou sezonu. Ministr hospodářství Richard Sulík ale tento týden řekl, že ve veřejných budovách lze přistoupit k úsporným opatřením. Případné omezení dodávek zemního plynu a elektřiny obyvatelům označil za extrémní řešení, které by Slovensko mělo zvažovat až poté, co ostatní opatření selžou. Před měsícem Sulík řekl, že země má uskladněn dostatek plynu na to, aby zvládla celou příští topnou sezonu. Letos v únoru stát se soukromými akcionáři největšího výrobce elektřiny v zemi, společnosti Slovenské elektrárne (SE), podepsal memorandum, na jehož základě SE v letech 2023 a 2024 dodají část své produkce elektrické energie za zvýhodněnou cenu. Příslušná dohoda ale ještě podléhá schválení ze strany EU.

Na základě uvedené dohody, pokud EU dovolí, by většině domácností na Slovensku elektřina zdražit neměla. V této souvislosti přesto ministerstvo hospodářství vybídlo domácnosti, aby výrazněji nezvyšovaly spotřebu elektřiny a zavedly úsporná opatření. Úřad zvažuje také zavedení motivačního programu s cílem odměnit ty odběratele elektřiny z řad domácností, kteří by v příštích dvou letech nejvíce snížili spotřebu elektřiny.

Bude zima, bude mráz, před realitou se neschováš…

Evropskou unii, ale třeba i tu Velkou Británii, čeká velmi zajímavá zima, dalo by se říct, že »zima všech zim«. Energetická politika z posledních dvou dekád ale ani jinou možnost přinést nemohla. Vždyť ta údajná »ekopolitika« naprosto zřejmě uvrhla Evropu ještě hlouběji do »chřtánu Putinova«. Takže by mne mimochodem zajímalo, jestli by oni Bursíkové dnes našli odvahu přiznat, že svými výmysly vlastně pomáhali zvýšit naši závislost na Rusku. To ale asi těžko.

Jak ale tedy dál? Evropané si už přespříliš zvykli na pohodlnost – a pohodlné je nic nedělat. Tuto zimu si prostě »utáhneme opasky«, a i když budeme brblat jako při covidových opatřeních, nějak to »spolu« dáme. Otázka ale je, zda i příští rok, či ten přespříští, nebo ještě ten další…

Bez nadsázky lze říct, že v současném evropském prostoru je nyní v průměru celosvětově nejvyšší životní úroveň. Pokud ovšem politici pragmaticky neuznají realitu a nebudou zavírat oči před skutečností, že jedině plyn nás prostě nyní drží v teple a udržuje motory v chodu, rozhodně to už moc dlouho platit nebude. Chození po schodech to opravdu nezachrání, i kdybychom na nich našlapali kilometry.

Tomáš Cinka