Novelou zákona, která má letos snížit platby státu do zdravotnictví a od roku 2024 je valorizovat jako důchody, se budou muset poslanci opět zabývat. Prezident Miloš Zeman předlohu vetoval, ta se tak vrací zpět do Sněmovny. Koaliční většina prezidentské veto zřejmě přehlasuje.
Vláda chce novelou ve státním rozpočtu letos ušetřit 14 miliard korun. »Jde o opatření, které za současné nepříznivé ekonomické situace bude mít negativní dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče,« napsal prezident ve zdůvodnění svého rozhodnutí předsedkyni Sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09).
Poukázal na výhrady zástupců České lékařské komory, kteří poukazují na vysokou míru inflace, na to, že epidemie nemoci covid-19 ještě zdaleka neskončila, i na potřebu řešit důsledky odložené zdravotní péče. »To vše si vyžádá vysoké náklady, s nimiž se poskytovatelé zdravotních služeb budou muset v současnosti, ale i v následujícím období vyrovnávat,« uvedl Zeman. Výhrady mají podle něj i zástupci zdravotních pojišťoven, kteří konstatují, že dalších 14 mld. Kč poklesu příjmů již nepokryjí zůstatky na svých účtech a část nezaplacených nákladů se tak přesune do dalšího roku.
»Přijatá zákonná úprava ohrožuje zachování kvality a dostupnosti zdravotní péče a vůbec neřeší jejich nezbytné zlepšování,« uvedl Zeman. Vrácením předlohy Poslanecké sněmovně chce prý dát poslancům příležitost přijatý zákon ještě jednou posoudit a vzít v úvahu jeho negativní dopady.
Pekarová Adamová věří, že Sněmovna veto prezidenta přehlasuje. »Jak již vláda opakovaně ubezpečila, změna výše plateb nebude mít negativní vliv ani na kvalitu ani na dostupnost zdravotní péče pro občany, protože zdravotní pojišťovny mají k dispozici desítky miliard v rezervách. Pan prezident se tedy mýlí a jeho veto vládní koalice ve Sněmovně přehlasuje,« uvedla předsedkyně dolní komory. Poslanci budou podle ní veto prezidenta projednávat pravděpodobně v září.
Jde koalici o další privatizaci zdravotnictví?
Na negativní dopady novely upozorňovali i zástupci opozice. Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová označila novelu za katastrofu. »Tato vláda dělá kroky, které jsou absolutně neomluvitelné. To, že VZP prohlásila, že to přežije, je jedna věc, ale my nemáme jenom VZP, máme i menší pojišťovny, a ty se mohou dostat opravdu na hranici. Jde o to, jestli této vládě právě o to nejde. Jestli nás to nemá přivést k tomu, že se bude část zdravotnictví privatizovat, nebo že se bude zpoplatňovat, čímž se už někteří zástupci, především ODS, netají,« řekla Schillerová pro iportaL24.cz.
Podle poslanců hnutí SPD snížení státních plateb není šťastné řešení i vzhledem k počtu uprchlíků z Ukrajiny. »Stávají se státními pojištěnci, při půl milionu uprchlíků to znamená pro pojišťovny asi o 18 procent vyšší výdaje a samozřejmě se to projeví na kvalitě zdravotní péče. Pojišťovny sice mají nějaké rezervy, nicméně při příchodu takového množství uprchlíků nemůžeme predikovat dopředu, jestli ty finanční prostředky budou stačit. Obáváme se, že může dojít k ohrožení kvality zdravotní péče,« řekla pro iportaL24.cz místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví Karla Maříková (SPD).
Snížení státních plateb kritizovala také expertka KSČM na zdravotnictví Soňa Marková. »Je skandální, že si vláda dovolí právě v této době snižovat finanční prostředky do zdravotnictví. Bude to mít výrazně negativní dopady na všechny segmenty zdravotní péče a některá zdravotnická zařízení mohou být dokonce existenčně ohrožena. To povede k regulaci péče a ke zvyšování spoluúčasti pacientů,« uvedla Marková pro iportaL24.cz.
Vládní představitelé takové dopady snížení plateb za státní pojištěnce odmítli.
Pesimistické prognózy nenastaly
Novela by měla po lednovém zvýšení snížit po zbytek roku platby státu do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané. Stát by tím měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hájil snížení plateb tím, že letos výše úhrad vycházela z pesimistických prognóz, které nenastaly. Systém veřejného zdravotního pojištění byl podle ministra v pololetí v přebytku zhruba 6,5 miliardy korun.
Stát platí od ledna za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu 1967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Podle novely by platby měly klesnout na pět měsíců na 1487 korun tak, aby průměr za celý rok odpovídal loňské částce.
Stát hradí z rozpočtu pojistné zhruba za 5,9 milionu lidí, tedy za téměř 56 procent pojištěnců. Platby za ně tvoří přibližně čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění. Většinu výdajů spotřebují děti, senioři a nezaměstnaní. Více než polovina nákladů jde na zdravotní péči v nemocnicích.
Od roku 2024 by měla být novelou zavedena automatická valorizace zdravotních plateb státu, jako je tomu u důchodů. Státní platby do zdravotnictví by tedy měly růst o míru inflace a o polovinu růstu reálné mzdy. Systém je v novele nastaven tak, že meziroční pokles plateb nebude možný. Valorizace má vycházet z měsíční částky 1900 Kč na pojištěnce, kterou bude stát podle novely odvádět příští rok. Nyní se předpokládá, že v roce 2024 by stát dával 1982 Kč za pojištěnce a měsíc a o rok později 2022 Kč.
Předloha má po sněmovních úpravách také sjednotit a pozměnit pravidla plnění fondů prevence zdravotních pojišťoven a prodloužit přechodné období pro doléčení pacientů po reformě úhrad ortodontické péče.
(jad)