Dvě volební kauzy, dva rozdílné přístupy českých soudů. Zatímco na Žďársku stačily dva chybně nezapočtené hlasy ke zrušení senátního hlasování, v Libereckém kraji soudy odmítly pokračovat v přepočítávání, přestože se prokazatelně našly chyby ve třech z pěti kontrolovaných okrsků. Jak mají občané takovým rozhodnutím důvěřovat?
Dne 18. listopadu 2026 Nejvyšší správní soud rozhodl o neplatnosti hlasování v obou kolech senátních voleb na Žďársku. Kandidátovi Radku Černému chyběl jediný hlas k postupu do druhého kola. Soud prověřil 26 okrsků, objevil dva nezapočtené platné hlasy a další závažná pochybení ve volební dokumentaci. Výsledkem bylo rozhodnutí, že se hlasování v celém senátním obvodu musí opakovat.
A nyní si připomeňme Liberecký kraj.
V krajských volbách v roce 2024 chybělo koalici STAČILO!, na jejíž kandidátce jsem figuroval také já, pouhých devět hlasů k překročení pětiprocentní hranice a získání dvou zastupitelských mandátů (Michal Klusáček, Stanislav Mackovík).
Koalice požadovala soudní přepočítání hlasů. Krajský soud její návrh nejprve zamítl. Ústavní soud však konstatoval porušení práva na soudní ochranu a přikázal prověřit pět konkrétních okrsků.
A výsledek? Ve třech z pěti kontrolovaných okrsků se skutečně našly chyby! Čtyři platné hlasy nebyly započteny. K překročení pětiprocentní hranice tak chybělo již jen pět hlasů.
Člověk by očekával, že takové zjištění povede k další kontrole. Vždyť v celém Libereckém kraji bylo 582 volebních okrsků! Soud ale prověřil jen pět a kontrolu zbývajících 577 odmítl. Tento postup následně posvětil i Ústavní soud.
To je skutečné jádro problému. Soudy prokazatelně zjistily, že oficiální výsledky obsahovaly chyby, ale rozhodly se dál nezjišťovat, zda se podobná pochybení nacházejí i jinde.

Odůvodnění? Pro přepočítání dalších okrsků údajně chyběly konkrétní indicie. Jenže jak má kandidující subjekt získat důkazy o chybách v okrscích, do jejichž volební dokumentace nemá přístup? A jak má občan věřit správnosti výsledků, když už samotná omezená soudní kontrola odhalila nezapočtené hlasy?
Na Žďársku soud zdůraznil, že čím těsnější volební výsledek, tím důkladnější musí být soudní přezkum. Proč tedy tato zásada nevedla k širší kontrole také v Libereckém kraji?
Ano, obě kauzy se právně liší. Na Žďársku soud zjistil i takové nedostatky v dokumentaci, které znemožňovaly spolehlivě určit skutečný výsledek. V Liberci šlo o požadavek na rozšíření kontroly do dalších okrsků. Právní rozdíly ale nemohou odstranit veřejnou otázku, zda byla míra soudního přezkumu přiměřená závažnosti zjištěných chyb.
Nikdo dnes nemůže prokázat, že v dalších 577 okrscích chybějících pět hlasů skutečně bylo. Ale stejně tak nikdo nemůže s jistotou prohlásit, že tam nebyly. Soudní kontrola to totiž neověřila!
Takové rozhodování nutně vyvolává podezření z dvojího metru. V jednom případě justice neváhá nařídit opakované hlasování v celém senátním obvodu. Ve druhém odmítne byť jen rozšířit přepočítávání, přestože již objevila nezapočtené hlasy.
Nejde o to, který kandidát nebo která politická strana má uspět. Jde o to, zda mají všichni stejnou šanci domoci se důkladného soudního ověření volebního výsledku.
Česká justice by měla přesvědčivě vysvětlit, proč jednou postupuje tak důsledně a podruhé se spokojí s omezenou kontrolou. Jinak se nemůže divit, že občané začnou pochybovat, zda soudy skutečně měří všem stejně.
Protože spravedlnost, která nedokáže přesvědčivě vysvětlit svůj rozdílný přístup, ztrácí důvěru. A bez důvěry ve spravedlivé sčítání hlasů ztrácejí důvěru i samotné volby.
Michal Klusáček, předseda ČSNS
KOLÁŽ – AI


Jasně, Rovní a rovnější… Je potřeba vidět, v čí prospěch, resp. v Libereckém kraji neprospěch soudci rozhodují.