Izrael je dobře známý svými výzvědnými službami. Nicméně, jeho geopolitické a geostrategické dogma už je opomíjeno. Od geostrategie se odvíjí i politická taktika s časovým výhledem. Izrael neútočí na Írán jen bombami…i když i ty mohou působit jako chirurgický skalpel.
»Na počátku konfliktu s Íránem se USA a Izrael pokusily v zemi vyvolat změnu režimu propuštěním bývalého prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda – za tímto účelem Izrael zaútočil na jeho byt, kde byl v domácím vězení,« uvedl The New York Times s odvoláním na americké úředníky.
Podle nich izraelský plán rychle selhal, protože bývalý prezident byl při útoku zraněn. Zdroje uvedly, že Ahmadínežád útok přežil, ale poté, co jen těsně unikl zranění, byl z plánu na změnu režimu zklamán.
Od té doby se na veřejnosti neobjevil a jeho současný pobyt a stav nejsou známy, poznamenává NYT. Spolupracovník Ahmadínežáda potvrdil listu, že útok na jeho byt vnímal jako pokus o jeho osvobození.
Dříve nehlášená operace byla součástí několikastupňového izraelského plánu na svržení íránské teokratické vlády, uvedly noviny. Americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu sázeli na riskantní plán změny vedení, který někteří Trumpovi poradci považovali za nepravděpodobný, uvedl NYT. Několik amerických představitelů vyjádřilo skepsi ohledně Ahmadínežádova návratu k moci.
Na začátku války američtí představitelé diskutovali s Izraelem o plánech na nalezení »pragmatika« v Íránu schopného uchopit moc, informuje NYT. Ahmadínežád byl považován za jednoho z kandidátů, a to i přes jeho konflikty s vedením země v posledních letech, vyloučení z voleb a omezení cestování.
Skutečnost, že ho USA a Izrael vnímaly jako potenciálního vůdce, naznačuje, že válka byla navržena tak, aby se v Teheránu nastolilo »vstřícnější vedení«, uzavřely noviny.
Podle zdroje Američané vnímali Ahmadínežáda jako osobu schopnou vést Írán a řídit situaci v zemi, a přirovnávali ho k Delcy Rodríguezové, která se ve Venezuele dostala k moci po zajetí Nicoláse Madura a úzce spolupracuje s Trumpovou administrativou.
Ahmadínežád působil jako prezident Íránu v letech 2005 až 2013. Jeho vláda se vyznačovala rozvojem jaderného programu, konfrontací se Západem a tvrdě konzervativní domácí politikou, stejně jako populistickými opatřeními zaměřenými na podporu chudých.
Na začátku americko-izraelské vojenské operace íránská tisková agentura IRNA původně informovala o Ahmadínežádově smrti při útoku. Později však svou zprávu odvolala.
I tento aktuální politický příběh je příkladem, jak se dnes provádí politika »s výhledem«.
Ioannis Sideropulos