Komunální a senátní volby jsou tady. Rozhodne se o radnicích i třetině Senátu

Voliči v pátek a sobotu rozhodnou o novém složení obecních zastupitelstev a současně začnou vybírat také třetinu Senátu. Největší pozornost bude tradičně poutat Praha a krajská města, v menších obcích ale půjde především o to, zda lidé znovu podpoří dosavadní vedení radnic. Výsledky senátních voleb zároveň ukážou, jak se promění rozložení sil v horní komoře parlamentu.

Do komunálních voleb letos míří zhruba 190 000 kandidátů, kteří usilují přibližně o 62 000 zastupitelských křesel. Volit se bude v 6255 obcích. Ve třech se zastupitelstvo kvůli nedostatku kandidátů volit nebude. V Krchlebech na Rychnovsku se přesto volební místnost otevře, protože se tam uskuteční senátní volby.

Ve zhruba třetině obcí, konkrétně v 1842, se podařilo sestavit pouze jednu kandidátní listinu. V dalších 1052 obcích se počet kandidátů přesně shoduje s počtem mandátů, takže výsledek je v podstatě znám ještě před otevřením volebních místností. Nekonkurenční nabídka se týká především nejmenších obcí do 500 obyvatel.

Mezi stranami obhajuje nejvíce komunálních mandátů tradičně KDU-ČSL, následují ODS, STAN, ANO, SPD a Piráti. Lidovci před čtyřmi lety získali podle údajů o navrhujících stranách 3252 zastupitelů, ODS obhajuje 2294 míst, STAN 1854 a ANO 1748. Hnutí předsedy Andreje Babiše bude navíc obhajovat 12 z celkem 27 primátorských postů.

V senátních volbách se o mandát uchází 154 kandidátů. Z 27 senátorů, kterým letos končí šestileté období, se jich 23 pokusí svůj mandát obhájit. Nejvíce křesel hájí klub Starostů, který může přijít až o 11 mandátů. O devět míst bojuje klub ODS a TOP 09, po třech křeslech obhajují lidovci a SEN 21 s Piráty.

ANO obhajuje jediný mandát, přitom vyslalo do voleb nejvíce kandidátů, celkem 24, SPD jich má 17. ODS navrhla 14 kandidátů, STAN 13, KDU-ČSL pět a TOP 09, Piráti, SEN 21 i Naše Česko po třech. Motoristé, kteří zatím v Senátu svého zástupce nemají, letos žádného kandidáta nenominovali. »Naše voliče a sympatizanty vyzývám, aby dali hlas kandidátům vládních stran,« uvedl předseda Motoristů Petr Macinka.

O Senát se ucházejí také výrazné osobnosti regionální i celostátní politiky. Mezi favority patří například jihomoravský hejtman Jan Grolich či liberecký hejtman Martin Půta. Za ANO kandidují například přerovský primátor Petr Vrána či starostka Orlové Lenka Brzyszkowská. SPD sází například na předního imunologa Jaroslava Turánka nebo dlouholetého poslance Radka Kotena. Se zajímavými jmény vyrukovalo i hnutí Stačilo!, za něž kandiduje diplomat a emeritní poslanec Jiří Kobza, zdravotní sestra známá jako bojovnice z doby covidové Petra Rédová či advokátka Klára Samková. KSČM zase reprezentují mj. exposlanci Pavel Hojda, Jiří Valenta či pražská předsedkyně Petra Prokšanová, strana PRO nominovala mj. Jana Skalického, Hynka Berana či Milana Lopraise, bez šance není ani místopředseda České strany národně sociální Marek Obrtel.

Na komunální scéně došlo k řadě spojení, ovšem v některých místech jdou proti sobě i zástupci stran, které spolu kandidovaly ve sněmovních volbách. Naopak dochází ke koalicím, jež by před rokem nebyly možné (Stačilo!+PRO, SPD+Přísaha nebo SPD+Sociální demokracie). Zajímavým fenoménem je Spojená levice, která by mohla být základem pro krajské volby v roce 2028.

Komunální volby a první kolo senátních voleb začnou v pátek 9. října ve 14 hodin. Volební místnosti se po noční přestávce znovu otevřou v sobotu a hlasování skončí ve 14 hodin. Druhé kolo senátních voleb se uskuteční o týden později, 16. a 17. října. Výjimkou je Rychnovsko, kde jsou na hlasovacím lístku pouze dva kandidáti, takže vítěz bude znám už po prvním kole.

V komunálních volbách může hlasovat více než osm milionů voličů. Před čtyřmi lety přišlo k urnám přibližně 3,8 milionu lidí, tedy asi 46 procent oprávněných voličů. Právo volit mají za stanovených podmínek také občané jiných zemí Evropské unie s pobytem v Česku.

Jak se volí do Senátu? Každý volič dostane hlasovací lístek s kandidáty v příslušném senátním obvodu a vybere jednoho z nich. Pokud nikdo v prvním kole nezíská nadpoloviční většinu hlasů, postupují dva nejúspěšnější kandidáti do druhého kola. V něm vítězí ten, kdo získá více hlasů. Senátní volby jsou tedy založené na většinovém systému a zpravidla mají dvě kola. Senátor je volen na šest let, přičemž každé dva roky se obměňuje přibližně třetina Senátu.

Komunální volby fungují jinak. Volič nemá pouze jeden hlas pro jednu stranu. Na hlasovacím lístku může označit jednotlivé kandidáty napříč kandidátkami, případně může označit celou kandidátní listinu. Může také kombinovat oba způsoby a dát hlas celé straně a současně vybraným kandidátům z jiných kandidátek. Celkový počet označení ale nesmí překročit počet zastupitelů, kteří se v dané obci volí.

Právě komunální volby proto umožňují voličům vybírat nejen mezi politickými stranami, ale přímo mezi konkrétními lidmi, kteří chtějí obec nebo městskou část vést. Zejména v menších obcích tak mohou výrazně rozhodovat osobní znalost kandidátů, jejich dosavadní práce a pověst v místě.

(pk)