STŘÍPKY Z NAŠÍ KRAJINY: Ostravsko-karvinský revír

Jako jediný těžař černého uhlí v České republice ukončila společnost OKD na konci ledna 2026 v posledním dole, Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku, hlubinné dobývání černého uhlí. Po téměř 250 letech hlubinného dobývání byl vyvezen z Dolu ČSM poslední vozík černého uhlí. Ostravskou katedrálou zazněla hornická hymna »Když krajem v dáli zaznívá zvonečku tichounké lkání…«

Co byl vlastně ostravsko-karvinský revír? A budou se ptát děti i dospělí. Zmizela tradice, kterou ten kraj žil a naplňoval hrdostí místní i celé Čechy a republiku. Však odpovězme si: Ostravsko-karvinský revír byl a stále zůstává moravskoslezský úsek hornoslezské černouhelné pánve; leží v předpolí flyšoidních spodnokarbonských sedimentů Nízkého Jeseníku a představuje čelní hlubinu variského horstva, vyplněnou svrchnokarbonskými sedimenty. Jejich celková mocnost dosahuje až 3800 m, které obsahují četné uhelné sloje o souhrnné mocnosti asi 120 m (z převážné části koksovatelné uhlí). Spodnější ostravské souvrství obsahuje ještě vložky mořských usazenin (tzv. mořská patra) a je intenzivněji zvrásněno (z. část pánve); mladší karvinské souvrství (asi 1000 m mocné) je již celé sladkovodního původu, je málo postiženo vrásněním, obsahuje méně uhelných slojí, avšak větší mocnosti. Dále k jihu leží podbeskydská (černouhelná) pánev, krytá příkrovy Beskyd.    

V letošním roce si připomínáme 240 let trvání těžby kamenného (černého) uhlí v Ostravsko-karvinském revíru. Těžba začala v poslední čtvrtině 18. století na velkých panstvích v Těšínském a Hlučínském Slezsku. Začátek těžby uhlí v r. 1776 představoval historický milník, od kterého se začaly psát dějiny uhelného dolování v OKR. Zároveň to byl počátek přeměny původní zemědělské krajiny na průmyslovou aglomeraci. Uhlí dostalo název kamenné pro odlišení od dřevěného uhlí, tehdy obecně používaného.

Kolébkou těžby uhlí v OKR bylo v roce 1776 karvinské panství, jehož majitelem byl hrabě J. E. F. Larisch, který byl u zrodu těžební činnosti a stal se tak zakladatelem OKD. Na panství začala nejstarší těžba uhlí, která stále až do současné doby probíhá. Od roku 1782 následoval začátek těžby na hlučínském panství v Petřkovicích, jehož majitelem byl baron J. A. Gtrutschreiber. Krátce nato v roce 1785 začala těžba na polskoostravském panství v Polské Ostravě, jehož majitelem byl hrabě F. J. Wilczek. Dolování probíhalo ve třech etapách. V první etapě byla těžba prováděna pomocí štol a mělkých jam. Druhou, nejdelší etapou je těžba uhlí na hlubinných dolech, probíhající už 181 let. Třetí závěrečná etapa postupuje od r. 1991 a je spojena s útlumem těžby uhlí a likvidací dolů. Následný popis počátků těžby se zaměřil na těžbu uhlí na jmenovaných panstvích.

Těžba uhlí zapříčinila enormní rozvoj Ostravska a Karvinska, ale nesla sebou i negativní vlivy na krajinu, např. poddolování s důlními škodami (částečně zahlazovanými rekultivací). Při útlumu těžby nově došlo ke vzniku nebezpečných výstupů důlního metanu starými důlními díly na povrch.

Již jsme si řekli, že Ostravsko-karvinská černouhelná pánev je součástí Hornoslezské pánve. Asi jen 20 % rozlohy její rozlohy leží v ČR a větší část pánve se nachází v Polsku. Černouhelná pánev má na našem území přibližně tvar trojúhelníku. Její jihozápadní hranice začíná kolem města Nový Jičín a rozšiřujeme se směrem na sever, kde tvoří hranici s Polskem. Černé uhlí se zde dobývá výhradně hlubinnou těžbou. Vznik zdejšího uhlí je datován do období svrchního karbonu náležícího do prvohor asi před 320 miliony let. V OKR se nachází nejkvalitnější typ černého uhlí antracit s až 90 % podílem uhlíku. Naneštěstí patří zdejší ložiska co do náročnosti dobývání, k značně komplikovaným. Příčinou jsou zdejší geologické podmínky s četnými tektonickými zlomy a dobývací hloubkou. V oblasti Ostravska započala těžba v poslední čtvrtině 18. století v tehdejších panstvích rakouského Slezska. Prvních asi padesát let probíhalo dobývání uhlí především pomocí štol a mělkých jam. V první čtvrtině 19. století započala etapa hlubinné těžby. Masivní rozvoj Ostravsko-karvinského prostoru rovnoměrně koreluje s negativními dopady na okolní krajinu, jako poddolování provázené důlními propadlinami, nebo výrazné zhoršení kvality ovzduší. S výstavbou železnic a železáren v druhé polovině 19. století dochází k rozvoji zdejší oblasti a z původně zaostalé zemědělské lokality, se stává zalidněný průmyslový region. K masivnímu odbytu uhlí dochází během první světové války. Po vzniku ČSR bylo k oblasti připojeno Hlučínsko, vnikla tzv. Velká Ostrava a docházelo k spojování některých dolů. Po světové hospodářské krizi, které zasáhla i zdejší doly, se začínala situace stabilizovat v druhé polovině 30. let 20 století vlivem vyšší poptávky po uhlí s narůstající předválečnou armádní výrobou. Za 2. světové války byla oblast Ostravsko-karvinska jednou z významných průmyslových oblastí Třetí Říše. V závěru války byl moravsko-slezský průmyslový komplex silně poškozen nálety, bojovými akcemi i ustupujícími německými jednotkami. Komplikací v poválečných obnovovacích pracích nebylo pouze poničení mnoha důlních objektů a infrastruktury, ale i roztříštěnost dolů mezi několik velkých vlastníků. V roce 1946 byly jednotlivé těžařské společnosti zrušeny a vznikl národní podnik Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly. Se zvyšujícím ročním objemem těžby a nedodržováním bezpečnostních předpisů docházelo s pravidelností k smrtelným úrazům (např. smrt 108 horníků na dole Dukla v roce 1961 v důsledku požáru). Od 60. let 20. století objem těžby nadále výrazně rostl. OKR dosáhl svého ročního maxima v roce 1979 s 24,1 miliony tun uhlí vytěženého uhlí. Od roku 1982 objem těžby konstantně klesá.

Po roce 1989 došlo k masivní transformaci celé oblasti. Se zvyšujícími se náklady pro těžbu ve stále větších hloubkách i bezpečnostními opatřeními, se stávala těžba stále více nerentabilní. V období mezi lety 1990–2000 byla těžba ukončena ve 14 dobývacích prostorech ostravské a petřvaldské části. Od roku 1991 se společnost těžící Ostravsko-karvinském prostoru jmenuje Ostravsko-karvinské doly, a.s. V roce 1988 pracovalo v důlním průmyslu okolo sta tisíc lidí. Vliv hlubinné těžby na kulturní krajinu a její paměť se výrazně liší od působení povrchové těžby. Nedochází k plošné, ale k výběrové devastaci osídlení a přírody, navíc zčásti neplánované a neočekávané (poklesy a propady půdy). Některé nově vzniklé objekty, jako např. haldy vytěžené hlušiny se rychle stávají součástí krajiny i její paměti.

Dnes, po ukončení těžby, ničíme důlní díla, říkajíce, že je rekultivujeme. Zasypáváme důlní jámy a rozvážíme haldy a přitom z podzemí zůstávají stále obrovské zásoby kvalitního černého uhlí. Snad se bojíme toho, že bycxhom je mohli v budoucnu někdy potřebovat a tak je nechceme ani vidět. Ale jsou tam a budou se pořipomínat. I budoucí generace pocítí důlní zemětřesné pohyby, neboť Země, na rozdíl od člověka stále pracuje.

Václav Ziegler

FOTO – archiv autora

REKLAMA
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Velká americká města začínají budovat novou společnost

V USA, ale i v »české kotlině«, si stále mnozí nedokážou úplně uvědomit společenský vývoj a výsledky nedávných voleb...

Analýza: Víra v Boha existuje, ale existuje i Bůh?

Dnešní moderní člověk se na jedné straně snaží odhalit hluboká tajemství přírody na základě vědeckého zkoumání, ale na straně...

Kdy padl Babylon? Kdy a proč zmizelo »Město hříchu«?

Babylon založili představitelé první světové civilizace, Sumerové, ve třetím tisíciletí př. n. l. Tehdy šlo o malou osadu, která...

17. listopad 1989 by nebyl bez 17. listopadu 1939

Když dnes vzpomínáme na devět německými okupanty popravených studentských představitelů ze 17. listopadu 1939, řekněme si o nich i...

Okamura v Ruzyni: »V roce 1989 byly požadavkem svobodné volby.« Mluvil o respektu k jejich výsledku

Kvůli roku 1989 se poněkud zapomíná na rok 1939. Takový byl vzkaz předsedy Poslanecké sněmovny a SPD Tomia Okamury...

DALŠÍ NOVINKY

Zima se začne hlásit o slovo. Sníh může o víkendu dorazit i do nižších poloh

Česko čeká během víkendu výrazné ochlazení, které se naplno projeví na začátku příštího týdne. Od neděle až do úterý...

Astronomové možná poprvé pozorovali hvězdu, která pohltila svého souputníka

Tým astronomů mohl podle nové studie vůbec poprvé v historii pozorovat hvězdu, která pohltila svého hvězdného společníka. Když hvězdy dosáhnou...

Historická dohoda mezi Trumpem, Putinem a Si Ťin-pchingem o jaderných zbraních. Reforma OSN

Dnes se v čínském Šen-čenu odehrály historické okamžiky, kdy se prezidenti Číny Si Ťin-pching, Spojených států Donald Trump a...

Velká americká města začínají budovat novou společnost

V USA, ale i v »české kotlině«, si stále mnozí nedokážou úplně uvědomit společenský vývoj a výsledky nedávných voleb...

Zemědělci se nedočkají slíbených podpor v listopadu. Peníze mají přijít až v lednu

Zemědělci, kteří počítali s předčasnou výplatou podpor na hospodaření ve znevýhodněných oblastech už v závěru listopadu, si budou muset...

Idea evropanství do současnosti. Historická paměť (nejen) v Brně…

Každoroční brněnské česko-německé sympozium v Moravské zemské knihovně a Moravském zemském muzeu se letos (od 18. do 20. listopadu)...

Ina Urbanová, Tanja Kauerová a Vlasta Horváth společně vyučují rockový zpěv

Mezinárodní konzervatoř Praha je skvělou startovní čárou pro každého, kdo má v plánu se prosadit v šoubyznysu. Na této...

Analýza: Víra v Boha existuje, ale existuje i Bůh?

Dnešní moderní člověk se na jedné straně snaží odhalit hluboká tajemství přírody na základě vědeckého zkoumání, ale na straně...

Hubněte bezděčně. Pět momentů, kdy to »jde samo«

Nejčtenější články mezi muži jsou ty o autech, mezi ženami vévodí texty o hubnutí. Dobře míněných rad, jak shodit...

Vzkaz z Malé Strany: Čína a Česko se liší politicky, kulturně i historicky, ale to nebrání spolupráci

Čína jako vzor pro Českou republiku? Řadu oblastí, v nichž si je třeba vzít příklad z ČLR, zmínili diskutující...
REKLAMA
Poslední zprávy