Písekit (oxid mnoha prvků vzácných zemin) je nerost, který může vykazovat zvýšenou radioaktivitu. Písekit byl poprvé popsán v roce 1923 profesorem Augustem Krejčím. Tvoří sloupcovité krystaly a paprsčité shluky, je žlutozelený, hnědočerný, mastně lesklý. Doprovází nerosty monazit a xenotim v pegmatitech v Písku a Údraži. Nazván je podle původní lokality.
Písekit je metamiktní minerál (tj. minerály, u kterých došlo vlivem vlastního radioaktivního záření k rozpadu struktury (molekulové mřížky), oxid (dříve kysličník) vzácných zemin hlavně ytria, niobu, a také arsenu, titanu, tantalu a dalších prvků. Písekit zatím není sice považován za platný minerální druh, neboť prý nebyl nalezen nikde jinde na světě. Pojmenován je podle původní lokality Písek. Tvoří sloupcovité krystaly a paprsčité shluky, je žlutozelený, hnědočerný, mastně lesklý. Vyskytuje se spolu s monazitem a xenotimem v pegmatitech u Písku a Údraži. Bývá zarostlý v živci, skorylu a berylu. Ve světě znám není, jeho jedinými nalezišti jsou lomy U Obrázku a Nový rybník u Písku a Obrázek u Údraži.
Povězme si proto alespoň něco o jeho nalezišti. Lom U obrázku byl otevřen na podzim roku 1883 a těžba zde skončila roku 1897. Krátce byla znovuobnovena v letech 1925-27. Lom má rozměry 30×25 m a hloubku 26 m, přičemž je asi z poloviny zatopen vodou. Pegmatitová žíla, v níž byl lom založen, má čočkovitý tvar s protažením směru 120/30 SV a mocnost až 15 m. Pegmatit je značně diferencovaný se silnou albitovou metasomatózou (potlačení některých nerostů, zejména živců, kyselým živcem albitem). Těženy byly rozsáhlé partie blokového pegmatitu s růženínem a živci. Z lomu je známo přes 35 nerostných druhů. Vedle živců, křemene (velké bloky růženínu, krystaly záhnědy, ametystu, křišťálu, citrínu), rozměrných krystalů skorylu a berylu zde byly nalezeny drahokamové odrůdy berylu (akvamarín, heliodor, morganit), písekit, monazit, xenotim, bertrandit, apatit, anatas, rutil, titanit, torbernit, arzenopyrit a produkty jeho přeměny farmakosiderit, symplezit, delvauxit a pitticit, dále muskovit, biotit, sericit, flogopit, granát, chalkopyrit, pyrit, limonit, molybdenit a další. Vidíme, že lom byl přímo rájem tehdejších mineralogů, ale těch tehdy nebylo zase tolik, jako dnes. Dnes se již zdejší nerosty získávají mnohem obtížněji. Inu, těžba je těžba. Okolí lomu je v současné době silně devastováno sběrateli minerálů. Lom je zatopen, nahlédnout do lomu možné z dřevěného chodníku. Přesto je možné, že když v okolí lomu sebereme kousek zdejší horniny, můžeme v něm některý z těch nerostů najít. Lom U obrázku je klasickou mineralogickou lokalitou, v době těžby byl mineralogickým nalezištěm mezinárodního významu. Byla zde nalezena řada vzácných nerostů v dobře vyvinutých krystalech často značné velikosti. Z nejzajímavějších jsou to např. poprvé odtud v roce 1924 popsaný písekit, poprvé v Čechách nalezený bertrandit či drahokamové odrůdy berylu.
Ale k nějakému velkému sběru však nenabádám!
Václav Ziegler
FOTO – archiv