Dvakrát hokej (Liga mistrů) a jednou přípravný fotbal = tři ostudy během pár dnů. Nejdříve si brněnská Kometa udělala výlet do Švédska (1:6), potom Sparta krátkou dovolenou ve Švýcarsku (0:6) a o završení mezinárodní ostudy se postaral rozložený fotbalový nároďák v Karviné proti San Marinu (1:0).
Kometa i Sparta vyrazily na Ligu mistrů v obměněných sestavách, oba trenéři, Pokorný a Nedvěd, to svorně odůvodňovali tím, že kvůli náročnému programu nechali odpočívat opory a že pro ně hraje prim domácí extraliga. Směšné. Ony se totiž tyhle dva duely odehrály v reprezentační pauze, kdy toho odpočinku bylo na skladě habaděj. V NHL se hraje za sezónu o 30 zápasů víc a přelety na tripech jsou v řádu mnoha tisícovek kilometrů. U nás si borci, třeba zrovna Sparťané, sednou v Holešovicích do autobusu, a pokud zrovna necestují na sever Moravy, jsou v cuku letu na místě samém.
Taky mě rozesmály polemiky nad mizerným financováním hokejové Ligy mistrů. Bože můj, však o tohle přece vůbec nejde, však je v sázce mezinárodní prestiž českého hokeje, která i bez těchto excesů silně uvadá. Podívejte se na počet našich borců v NHL a z těch, kteří se ocitají v sestavách – kolik z nich figuruje stabilně v prvních dvou lajnách?
My se umíme akorát plácat po ramenou, jak že jde úroveň extraligy nahoru, protože se do ní vracejí Češi z NHL. Jo, to vracejí, poněvadž se tam neprosadili. Nejsou a nikdy nebyli zvyklí tvrdě pracovat, nejsou schopni unést tlak, tak proč by se nevrátili do Sparty nebo do Pardubic, kde dostaou balík za nic? Nebo se jdou finančně zahojit do Švýcarska. Tady krátká odbočka – už kolikrát jsem se ptal sám sebe, kde se vzala představa, že švýcarská liga je kdo ví jak kvalitní? Není. Tři čtyři týmy v ní jsou na jakémsi evropském průměru. Toť vše, ale peníze…, ano peníze v ní jsou. Kvalita již méně. Jenže o tomhle se nemluví, nepíše. Do přístupu Pražanů si oprávěně rýpnul i forvard Zugu Jan Kovář. Jeho slova mluví za vše: »Těšil jsem se, že si hrajeme proti hodně kvalitnímu soupeři, hodně dobrým hráčům. Bohužel je škoda, že k tomu přistoupili takto, chtěl jsem si zahrát proti nabité Spartě.« Obdobně reagoval i Kovářův spoluhráč, bek David Sklenička: »Sparta má asi jiné priority, my Ligu mistrů bereme vážně.« Poslední věc k téhle ostudě z mé strany – Když pro vás není prioritou uspět na mezinárodní scéně, ale šmrdlat si s pukem na českém rybníčku a vykřikovat do světa, jak my jsme dobří, to potom potěš koště.
A k tomu San Marinu… Není to o trenérovi, ti borci prostě hrají to, na co mají. Tečka. Pokud nezazní z oficiálních míst, že český fotbal se výkonnostně zřítil do propasti, výsledek neudělá žádný reprezentační trenér sebevěhlasnějšího jména. Hráčům schází pohyb, rychlost, kreativita, čtení hry, moment překvapení, rychlý pohyb s balónem, pohyb bez balónu, technika, efektivní střela – jenže tohle všechno a mnoho dalšího se v jejich věku už nenaučí, toto se musí vtloukat do hlav malým prckům. Herní projev, který národní tým předvádí, je statický. Jenže takhle se na mezinárodní scéně nehraje už dobrých 30 let. A je úplně jedno, že proti nejhoršímu týmu světa nenastoupilo pár těch tzv. lepších hráčů. Herní projev by ani s nimi nebyl jiný. Nejsme k sobě upřímní a bez upřímnosti se ke kvalitě ani nepřiblížíme.
Ono totiž ve své podstatě není pravým důvodem toho selhání Komety a Sparty, že nechaly odpočívat tzv. opory. Hráči, kteří dostali šanci, jsou přece standardními členy kádrů, berou nemalé peníze, jsou na soupiskách, takže o čem? O ničem. Hezký víkend.
Jan Čech
I am impressed with this internet site, very I am a fan.