Nudle u nosu aneb Co je etická novinařina

Přečetl jsem si se zájmem v Mladé frontě Dnes (MfD) článek Petra Koláře o spolupráci koalice STAČILO! K. Konečné a SOCDEM J. Maláčové. Nejedná se mi ani tak o obsah článku, ten je mi vcelku lhostejný. Chci jenom připomenout blízký vztah P. Koláře k J. Maláčové. Před nějakým časem mne totiž informovala moje místopředsedkyně J. Volfová o tom, že P. Kolář se jí dotazoval, jako zajisté nezávislý redaktor MfD, proč se Česká suverenita sociální demokracie, tedy strana, jejímž jsem předsedou, nevzdá zkratky ČSSD a nepředá jí J. Maláčové…

Jenom připomenu, že zhruba před třemi lety se SOCDEM této zkratky slavnostně vzdala a zavrhla jí. A předtím dělala vše pro to, ve všech svých údech, aby tuto zkratku naprosto vybydlela…

Spíše nežli obsah článku mi vadí související »obrázková výzdoba«, včetně komentářů k obrázkům.

Nejprve uvedu fakta. Jako nově jmenovaný předseda vlády jsem za sociální demokracii převzal odpovědnost v dubnu 2005. Tehdy strana byla na cca 10 % volebních preferencí. Za rok ve volbách do Sněmovny získala téměř třetinu všech hlasů odevzdaných ve volbách. O dva roky později skončila ČSSD v senátních volbách jako jejich velký vítěz. Z 27 možných mandátů v doplňovacích senátních volbách jich získala 23. A stavěla hejtmany – po vítězství v krajských volbách 2008 – ve všech krajích. Získala téměř 36 % hlasů…

O rok později získala ČSSD pod mým vedením ve volbách do Evropského parlamentu 7 mandátů. Mimochodem o pět let dříve získala jen dva mandáty. A dnes nemá žádný.

V roce 2010 ve volbách do Sněmovny se stala ČSSD vítězem voleb s 22,2 %, což byl můj nejhorší volební výsledek za dobu, co jsem stál v čele ČSSD. Dnes by tento volební výsledek byl nejspíš vysoce oceňován. V textu k jedné z fotografií se píše, že jsem nebyl schopen sestavit i přes vítězství ve volbách do Sněmovny vládu. Pravda je ta, že jsem se o to ani nepokusil. Nechtěl jsem být ve vládě se stranou pražských kmotrů pod názvem Věci veřejné. Kdybych těmto podivným postavám nabídl 5 či 6 ministerských pozic ve své vládě, mohl jsem vládu sestavit. Mám ale určité představy o politice jako o službě veřejnosti, a proto jsem vůbec nezačal s touto pseudostranou o vytvoření nové vlády jednat. Je zřejmé, že spolu s parlamentními mandáty této strany a s mandáty komunistů bych novou vládu byl schopen sestavit. Ale někdy je potřeba dát přednost zásadám před korytem. A toto byl tento případ. Ani zpětně toho nelituji.

Lituji jen toho, co udělali moji nástupci v čele ČSSD a SOCDEM, tedy jmenovitě Sobotka, Hamáček, Šmarda a Maláčová s touto stranou. Dovedli ji rukou společnou a nerozdílnou ke společenské a politické bezvýznamnosti.

A ještě se vrátím zpátky k pátečnímu Kolářovu článku. Nevzpomínám si za poslední léta, že by některému politikovi, v tomto případě bývalému předsedovi vlády, který se bez osobního skandálu a korupčních kauz pohyboval v politice ať už na úrovni státu nebo hlavního města Prahy dlouhá léta, byla vybrána fotografie, která ho záměrně dehonestuje. Nevzpomínám si, že by někdo z politiků, např. P. Blažek či P. Nečas anebo někdo jiný, kdo skončil neslavně ve vládě, měl v předním českém deníku fotografii, kde mu čouhá z nosu žlutá nudle. Předpokládám, že slušný deník, za který jsem MfD dosud považoval a kam také tu a tam umisťuji své články, by se za to měl omluvit.

Jiří Paroubek, předsda ČSSD