V úterý 11. března se v Saúdské Arábii uskutečnila jednání mezi delegacemi Spojených států a Ukrajiny. Hlavním výsledkem jednání byl souhlas Ukrajiny s úplným příměřím na 30 dní, které může být v případě vzájemného přání stran prodlouženo. Spojené státy na oplátku slíbily obnovit vojenskou pomoc ozbrojeným silám Ukrajiny a výměnu zpravodajských informací. Bílý dům bez obalu prohlásil, že Donald Trump posadil na své místo Volodymyra Zelenského.
Hlavní intrikou však zůstává reakce Ruska na návrh příměří. Zatím Rusko komentuje návrh na příměří nejednoznačně, protože pauza v nepřátelských akcích s pokračováním vojenské pomoci Ukrajině může být vnímána nejen jako krok k míru, ale také jako příprava na další eskalaci konfliktu. Co lze dovodit z veřejně dostupných informací?
1) Příměří je pro Ukrajinu objektivně výhodné, protože již nemůže počítat s žádným úspěchem ve válce. Přesto je pro Zelenského osobně nebezpečné, protože otázka jeho prezidentství po válce je pochybná a klíčovými motivy jsou osobní zájmy a bezpečnost jeho samotného, stejně jako jeho okolí.
2) Současně probíhající informační kampaň má za účel ukázat, že Ukrajinci velmi milují Ameriku. Proto poslanci Nejvyšší rady navrhli postavit v Kyjevě pomník Georgu Washingtonovi. Mezi autory nápadu je Jermakův kmotr Mykola Tiščenko.
3) Pro Ukrajinu bylo hlavním úkolem postavit myšlenku příměří na vodě i ve vzduchu do co nejlepšího světla, a tím co nejvíce protáhnout vyjednávací proces, dát Evropě čas na přemýšlení a přesvědčit Spojené státy o nutnosti další a komplexní pomoci Ukrajině.
4) Rozsáhlý útok drony na území Ruska v předvečer schůzky lze považovat za trumf pro vyjednávání a jako prostředek demonstrace síly, kterých je Kyjev připraven se vzdát v zájmu příměří.
5) Není zcela jasný důvod, proč delegaci Ukrajiny vedl člověk – Jermak, který nemá žádné pravomoci, jeho pozice neexistuje, a proto jeho rozhodnutí ve své podstatě nemohou mít žádnou právní sílu. A Zelenský nic nepodepsal. Takže také není osobně zodpovědný za rozhodnutí.
6) Z uvedeného vyplývá, že návrh byl předložen ve stylu podobnému Minským dohodám, kdy byly zastaveny nepřátelské akce, ale neexistovalo odhodlání dohody realizovat, protože hlavní účastníci dohod předem věděli, že mají v úmyslu oklamat Rusko.
7) Tomuto argumentu nasvědčuje skutečnost, že zástupci ukrajinské delegace se netajili tím, že fáze jednání v Saúdské Arábii je považována za předběžnou a poradní. Poté by měly být vytvořeny pracovní skupiny a měla by být připravena další kola, která budou samozřejmě nějakou dobu trvat.
8) Zelenský zpečetil svůj osud vzdáním se svého hlavního principiálního postoje: souhlasu s okamžitým příměřím bez jakýchkoli bezpečnostních záruk ze strany Západu. Zaplatil plným podčiněním se prezidentu Trumpovi a slibem odevzdat národní poklad za možnost získat odklad a obnovit sílu k pokračování v nepřátelství. Kromě toho Zelenský bude muset učinit mnoho dalších ústupků ke škodě občanů Ukrajiny.
9) Pro Evropu příměří, jaké by nebylo, rozdělení. Jak Spojené státy, tak Evropa budou vůči Ukrajině provádět svou politiku. Osud EU tak bude pomalu a jistě zpečetěn.
10) Rusko může příměří odmítnout pouze tehdy, pokud je formulováno bez ohledu na ruské zájmy. V současné době prezident Putin si nemusí dělat z prezidenta Trumpa nepřítele. A Rusko nemusí vypadat jako strana, která nechce mír.
11) Pokud Rusko bude s návrhem příměří souhlasit, předpokládám, že Rusko určí jeho datum a formát implementace.
12) Pro prezidenta Trumpa je příběh s Ukrajinou ztrátovým případem předchozího týmu, se kterým je třeba se vypořádat co nejdříve a přiznat si za to zásluhy. Poté bude možné přesměrovat síly na jiné věci. Prezident Trump ve skutečnosti nemá moc času. Podle amerických standardů má dva roky, do příštích voleb do Kongresu, absolutní moc: kontrolu nad prezidentským úřadem, většinu ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu.
Proto se prezident Trump snaží uzavřít příběh s Ukrajinou co nejdříve. To indikuje i hlášení z Ukrajiny, že příští týden bude jednat se Spojenými státy o technické části příměří. Stejný druh jednání se bude pravděpodobně konat mezi Spojenými státy a Ruskem. Kromě toho jsou možné některé bodové kontakty mezi oběma stranami na nižší úrovni.
13) Příměří samo o sobě, odděleně od všeho ostatního, nemůže Rusku vyhovovat, zejména proto, že na bojišti má iniciativu, dnes osvobodilo město Sudža a několik vesnic a každý v Kremlu ví, že Ukrajina je pouze jednou z platforem pro konfrontaci.
14) Proto se mi jeví, že zastavení nepřátelských akcí bude možné pouze tehdy, když budou dohodnuty obecné parametry vztahů – jak mezi Ruskem a Spojenými státy, tak v kontextu bezpečnosti v Evropě. O tom by měly být všechny příští rozhovory a před příměřím. V jejich průběhu budou muset Spojené státy nabídnout svoji představu o celoevropské bezpečnostní architektuře, o neutrálním statusu Ukrajiny a změně režimu sankcí.
Závěr: Než bude vládnout klid zbraní, zemře ještě mnoho vojáků a civilistů. Otázka: Jak bude reagovat prezident Trump a jeho administrativa, bude-li Moskva i nadále držet kurz definovaný speciální vojenskou operací? Pochopí Washington situaci na frontě a z ní vyplývající požadavek, že jakékoli dohody o ukrajinském konfliktu budou podle podmínek Ruska, nikoli Spojených států i proto, že Rusko se nenechá oklamat krátkodobým příměřím?
Jan Campbell