Mé návrhy pro summit evropských lídrů

Tak jsem se dozvěděl, že »se Spojenými státy zůstáváme partnery, ale už nejsme přátelé« (viz server Seznam) a konečně jsem pochopil, proč jsme se my, Evropané, vlastně obyvatelé světadílu určeného k tomu, aby byl vůdcem světa, jenž prvenství na čas přenechal zemi za oceánem, rozhodli, že konečně zase převezmeme vůdcovský prapor. Vůdcem může být přece jen jeden, ten, který stojí v čele boje za svobodu a demokracii, a to jsou některé vůdčí země Evropské unie, mezi nimiž jsme si vybojovali místo i my Češi. Proto se na svolané kontinentální schůzce v Anglii scházejí ti nejdokonalejší, nejpřesvědčenější, nejsvobodnější, nejpřipravenější. Tedy i zástupci České republiky, předvoj Evropy, a to poté, co Ukrajina jakožto štít proti světovládnému Rusku byla ponížena a zrazena. Jen tak se postavíme alianci USA-Rusko, vyřadíme z vůdcovské role ambiciózní Čínu a postupně převezmeme otěže světa, lidských práv, svobody, demokracie, pravdy a lásky.

Je tedy třeba zničit hrůznou alianci USA-Rusko. Jaká se nabízejí řešení?

* Řešení první: Odstranit Trumpa a Putina. Převratem nebo ve stylu Kennedy. V případě Kennedyho to bylo účelné. Nastoupil viceprezident Johnson, jenž nebyl nakloněn Kennedyho reformám a také ještě v letadle do Washingtonu, v němž odpřisáhl, že je prezidentem, zrušil řadu Kennedyho týmem k podpisu připravených zákonů. Jenže Trump má za viceprezidenta Jamese Davida Vance a ten je radikálnější než sám prezident.

A Rusko? Jako muž číslo dvě je zde Dmitrij Medveděv a ten je ještě méně pro Unii přijatelný než Putin.

Varianta Kennedy tak nepřichází v úvahu, byť zkušeností s ní není málo a lze ji vyřešit ve stylu Dolfuss. Jen Bůh ovšem ví, co se o ní prozradí, až se prostudují všechny dokumenty, které Trump odtajnil. Pak by se mohla stát bumerangem.

* Řešení druhé:  Vyloučit USA, Rusko a Čínu z OSN. Jenže jde o stálé členy Rady bezpečnosti a ti si své odvolání sami neschválí. Ani varianta zvolit na místo Ruska Ukrajinu, na místo Číny Tchaj-wan, nepřichází v úvahu. Neprošla by. Pokud jde o Spojené státy, mohla by je třeba nahradit Kanada, když se už má stát jedenapadesátým státem USA, a tak se stát něčím takovým, jako je federální distrikt Washington, D. C. (District of Columbia). Jenže premiér Justin Trudeau (Trés Honorable) odmítá svou zem zařadit do amerického svazku a zatím ho nikdo nepřesvědčil, aby tak učinil.  Možná však, že jen nenabídli správně vysokou sumu.

Toto řešení je však opravdu krkolomné a zřejmě by se setkalo s potížemi u neevropských zemí, které by se mohly bát, že dopředu se zase hrne kolonialismus. Možná ovšem, kdybychom se my v Česku stali vůdci, prošlo by to. Neměli jsme totiž nikdy žádnou kolonii a tak by nám svět mohl třeba uvěřit. Měli jsme však na rozdíl od jiných Václava Havla. Jistě to premiér Fiala v Londýně navrhne.

* Řešení třetí:  Porazit Rusko přímo na bojišti a donutit ho, aby se jeho vojáci stáhli z území, které si nárokuje Ukrajina. Jsou dvě možnosti: Ještě většími sankcemi, nebo přímým vojenským nasazením donutit Moskvu ke kapitulaci. Problém je, že zatím nemáme tolik vojáků, aby čelili případnému nasazení pravidelných ruských sil. Ani materiálově na tom nejsme nejlépe. Co jsme mohli, tedy Unie, jsme už dali Ukrajincům. Rychle nakoupit další a další zbraně a střelivo není od koho, protože s USA asi moc počítat nemůžeme. Vycvičit vojáky nebude také snadné. Zvláště, když to bude na základě dobrovolnosti. Cesta je ovšem prostřednictvím zákona. Prostě mobilizací všech mužů od patnácti do sedmdesáti let. Počet generálů na to prý už máme. Na rozdíl od Ukrajiny, jejíž mladí muži utíkají před válkou a mají kam utéci, Evropa to, pokud jde o nástup branců do kasáren, bude mít jednodušší. Když se uzavřou hranice Schengenu, nebudou moci povolanci kam utéci. Zbývá jen cesta po moři do slunné Afriky nebo do Sýrie a Afghánistánu, ale to by si rekruti moc nepomohli. Po mobilizaci ovšem budou chybět mužské ruce na práci, tedy i na výrobu zbraní a munice. Je tu ovšem (můžeme tedy být klidní) možnost zaměstnat místo našich občanů migranty, kteří sem k nám přijeli po tisících. Po krátkém výcviku naše čacké evropské vojáky budeme mít možnost poslat do bojů na východě. Dokonce zřídit pro ně i putovní divadelní soubor s protagonisty Trojanem, Vetchým, Polívkou, Ewou Farnou…

Mohli bychom na východ poslat i migranty a tím jim umožnit, aby se stali už nyní právoplatnými členy Unie… Někteří z nich při nedostatku zbraní a střeliva v evropských armádách prý docela dobře ovládají luky, mačety a oštěpy. Jenže i ty je třeba vyrobit. Možná zakoupit v Číně.

Chybět ovšem budou peníze. Všechno něco stojí. Nejen raketomety, drony, ale i luky a oštěpy. Jednoduché řešení: Sníží se důchody pro neproduktivní část obyvatelstva – seniory, zavedou nové daně, např. z počtu oken v bytě, z každého komínu, z věku – čím starší, tím větší daň, zpoplatní se pouhé přestoupení prahu do ordinace i základní školství, atd. a hned budou prostředky pro armádu. Válčit se pak může do hallelujah.

Jenže tady jde o dlouhodobý plán. Nic nemůže být hned a co v mezidobí, než se zmátoříme?

* Řešení čtvrté: Vyvolat v Rusku a Spojených státech souběžně revoluce a poskytnout povstalcům materiální a vysoce morální pomoc. S tou materiální bych moc nespěchal. Nemáme na ni (viz výše). Morální nic nestojí. Tu je možné poskytovat přímo po kilech. Možná by se to mohlo povést v jedné zemi, ale v obou? Možná by tedy stačilo opravdu jen v jedné. Narušilo by to jejich soudržnost. Je to jak s pověstnými Svatoplukovými pruty. Také Velká Morava skončila, když každý si chtěl jít svou cestou. Alespoň tak to píše Jirásek nebo kdo.

Máme však v Rusku a ve Státech silnou pátou kolonu? Všude jsou lidé, které lze zaplatit. Jen vědět, kolik zlomí jejich odpor. Jenže, co když v nich správného Vidkuna Quislinga nenajdeme a bude tam jen kníže Svatopluk, který také dokázal několikrát zradit a po té, co zradil své, zradí i druhé, aby je potom také zradil? Pak by vynaložené prostředky přišly vniveč. U nás ty quislingy našli, ale najdou se na odpovědných místech také v uvedených zemích? Nebo je už pan Koudelka našel a my o tom nevíme?

* Řešení páté: Nejjednodušší. Prostě dát za pravdu Trumpovi, doporučit Zelenskému, aby si sbalil kufry a odstěhoval se do některé ze svých zahraničních nemovitostí, říci mu, že už vydělal dost, a vybrat jiného koně, který by pochopil, že válka s jadernou mocností se nenechá vyhrát a že se opravdu většina obyvatel Krymu a Donbasu nemíní přeorientovat z ruštiny na ukrajinštinu a přijmout za své idoly Stěpana Banderu a velitele nacionalisticko-fašistické UPA (EON) Šuchevyče. Tím by i nějaký ždibec surovinového bohatství Ukrajiny padl do klína také byznysmenům z Evropské unie. Ukrajina by sice byla zmenšena, ale zato by urychleně mohla být přijata do EU, která by pak z daní svých obyvatel platila rekonstrukci země. Za to by přece stálo jí dát záruku pro budoucí bezpečnost, kterou by kromě Unie podepsali i Spojené státy a Rusko, jež by si také přišly na své.

A Zelenský? Už by mohl svléct zelenou mikinu a koupit si bílou či košili normálního střihu. Za ta dvě léta ušetřil za ošacení dost, takže by na novém vybavení skříně nemusel šetřit. Možná, že místo komika by se pro něho našlo nejen v kyjevské televizi. Mohl by posílit také tým našeho generála v. v., když z něho byl převelen plukovník Foltýn a chybí tu. I tady proto potřebují někoho pro obveselení v chmuru všedních dnů.

Pak bychom třeba zase mohli být nejen partnery, ale i přáteli. Snad dokonce se všemi velmocemi.

Jaroslav Kojzar