Poslouchat televizní diskuse na politická témata a často i na ta nepolitická je dnes opravdu tristní. Horší ovšem je, že mainstreamové televize nás jich nezbaví až do říjnových voleb. Jednostranné zpracovávání veřejnosti bude pochopitelně ještě gradovat.
Příkladem byla i nedávná diskuse na České televizi, jíž se účastnili europoslankyně Konečná (STAČILO!), Nerudová (STAN) a poslanci českého parlamentu Delacroix (ODS) a Fiala (SPD). Byla nastolena různá témata a nejlépe fundovaní v nich byli Konečná a Fiala. Ale o to nejde. Každý, kdo není zaslepen, si jistě vybere ty fundovanější odpovědi. Jde konec konců o jeho současnost a budoucnost, a že by nám dvě koaliční dámy nabídly nějaké pozitivum pro léta budoucí, snad neočekával nikdo. Přesto zaujaly zřejmě právě ony.
Paní Evu Delacroix, novou hvězdu mezi občanskými demokraty, už předem degradoval její výrok, který vyslovila při syrských politických změnách. Tehdy řekla, že pád režimu Bašára Asada je dobrá zpráva. Svá slova nikdy neopravila. Pro členku podvýborů pro problematiku domácího násilí a pro podporu demokracie a lidských práv v zahraničí – od 17. ledna 2023 dokonce předsedkyni, jde o velmi tristní postoj. Odpovídá ovšem politice současné ODS, která něco jiného ústy premiéra slibuje a něco jiné ve skutečnosti činí. V Sýrii totiž nastoupilo islámské vedení, které od prvopočátku omezuje práva žen a připravuje se ještě přitvrdit. Stačí si připomenout, že ani na mezinárodním poli se nechová jinak. Připomínám nepodání ruky ministryni zahraničí SRN Anneleni Baerbockové při návštěvě Damašku. Připomínám, že nevhodně zvolený oblek ministryně mohl tomu i nahrát.
Paní Delacroix k ponížení žen, jež nebylo v Sýrii představitelné za Asadova režimu, nezaujala žádné stanovisko, ač tak ze své funkce učinit měla. Ve zmíněné besedě lobovala např. za pokračování války na východě a následné úsporné programy naší vlády, jež se, jak ukazuje nedávné projednávání zvýšení platu poslanců, týkají pouze nás voličů.
Ještě zajímavější v diskusi byla však Danuše Nerudová. Nebylo vstupu do diskuse, aby nezaútočila na europoslankyni Konečnou za období do roku 1989. Bez ohledu na to, že se jednalo o dnešku a další prostředky pro americké zbrojaře. Bez ohledu také na to, že STAČILO! není a ani nemůže být pokračovatelem předlistopadové KSČ. Ta v podstatě zmizela mimořádným sjezdem z prosince 1989. Danuše Nerudová tak dokázala, že vlastně není schopna žádné diskuse a že nebýt masové mediální podpory, nemohla by uspět v žádném věcně vedeném duelu a vlastně ani zvolena ve volbách.
Ve zmíněné besedě však na věcné argumenty Konečné a Fialy zareagovala dokonce prozrazením budoucích plánů vládnoucí koalice. Konstatovala totiž, že se kvůli dalšímu prý nutnému zbrojení budou muset zamyslet, tedy členové čtyřkoalice, nad tím, co je to standard zdraví. Pro ty, kteří nepochopili: Nač ještě, pokud jde o zdravotnictví, budeme mít nárok a jaké léčení si budeme muset hradit, co by zřejmě měl stát jen platit, pokud jde o vzdělávání, jak s výší důchodů v budoucnosti, atd. Stát přece podle STAN a SPOLU není povinen se starat o lidi, každý se musí postarat sám o sebe, při tom je jedno, zda k tomu dostane možnosti. Každý přece může být bohatý a jen neschopní(?) jsou chudí.
Danuše Nerudová je ovšem typickou představitelkou současného režimu. Pro sebe hodně peněz, pro druhé jen zajistit, aby lidé v této zemi nestrádali (viz její volební slogan). A dál? Co to konkrétně znamená? Stačí jen příklad ze současnosti. Pro důchodce cca tři sta padesát korun, pro poslance a druhé ústavní činitele navíc minimálně sedm a půl tisíc měsíčně. Ale to přece nezpůsobilo svou politikou STAČILO!. Nebo si to Nerudová myslí? A také vyvolalo současnou inflaci? Současné ekonomické problémy? Nynější psychologické trauma společnosti? Či za to může, podle paní brněnské exrektorky předlistopadový režim, který Danuše Nerudová vlastně nepamatuje? Bylo jí deset, když přišel listopad. Deset bylo i europoslanci za STAČILO! Dostálovi, osm pak Kateřině Konečné, která na rozdíl od Nerudové ve zmíněné besedě argumentovala věcně a nerozdávala podpásové rány. Tím zřejmě u diváků uspěla. Alespoň pokud jde o ohlasy. Pokud jde ovšem o Nerudovou, je málo pouze vyštěkávat svůj odpor k minulosti a stavět si na tom svůj image. Okouká se to. Nepomůže pak ani make-up. Zůstávají jen blond vlasy a blondýnkovské myšlení.
Jiří Vábr