Jinak bych už nebyl, když jsem si to přečetl… Zvracet, zvracet, zvracet a dnem i nocí se stydět za to, odkud jsem… Často si kladu otázky, jak bizarní směšnost si na sebe český stát po roce 1989 dobrovolně navlékl, co si z té bizarní směšnosti na sebe ještě navleče a kdo-kdy ho z oné bizarní směšnosti vysvlékne, dá mu takovou přes držku, že druhou chytí o zeď a začne se chovat obyčejně normálně.
Země, která dnes už nemá absolutně nic, čím by sama sebe uživila, páchá sebevraždu takovým způsobem, že z toho doslova tuhne krev v žilách a zdravý selský mozek upaluje z šedé kůry, jen aby toho nebyl svědkem, neboť tohle prostě nepobere. Česká republika za posledních 35 let veleúspěšně zlikvidovala všechny základní atributy státní a národní svrchovanosti – ochranu státní hranice, ochranu domácího trhu, zemědělskou a potravinovou soběstačnost, pošlapala historii, tradice, odkazy předků apod. Na místo toho ze sebe učinila pupek světa, jenž hlavně v mezinárodní politice hraje roli užitečného idiota, a sice v domnění, aspoň tak to prezentuje veřejnosti, že právě toto je ten jediný správný projev tzv. svobodného, demokratického státu. Přečtěte si, co jsem dneska objevil na Seznamu. Autor, jenž se ani nemá odvahu podepsat (představuje se jako »pokrokový euroobčan«), rozebírá, proč je vlastně fajn, že ani prezident Pavel ani premiér Fiala nebyli pozváni na Trumpovu inauguraci. Nepozvání na inauguraci do USA? Pro naši diplomacii jde o vyznamenání – takový titulek tomu slintu dal. Rusko jsme zavrhli, Čínu jsme zavrhli, Ameriku zavrhujeme… Ježíšmarjá, já se stydím!!! – krom jiného stvořil i tohle – cituji:
»Dokázali jsme uzemnit komunistickou totalitní Čínu, která se snaží hrát si na velmoc. Ale ač jde o nepoměrně větší a lidnatější zemi, než je naše, místo českých škodovek si teď může její obyvatelstvo koupit maximálně zaostalá vozidla z tamní produkce založené jen na kopírování a nerespektování patentů. Dokázali jsme se vypořádat s Ruskem, které po uvalených sankcích musí vyvíjet maximální úsilí k tomu, aby k sobě dostalo aspoň trochu českého zboží, a doufat, že nepřestaneme odebírat jeho krví znečištěnou ropu. Nebáli jsme se vytrvale podporovat liberálně demokratickou opozici v Sýrii a dosáhnout svržení krvavého diktátora Asada. Když to bylo zapotřebí, klepli jsme přes prsty i Maďary a Slováky, které z jakési nostalgie mnozí naši spoluobčané považují za blízké spojence či dokonce nejbližší přátele. Nyní bude aktuální zaujmout postoj i k dění v Rakousku. … Pokud nebyli Petr Pavel, Petr Fiala a Jan Lipavský pozváni na inauguraci budoucího prezidenta Trumpa, jde jen o potvrzení toho, že naše diplomacie dělá správné kroky, drží se zásadovosti a neuhne před vysokými morálními nároky kladenými na její partnery. A my můžeme být na naše politické představitele hrdí. Jen jsem zvědavý, co se asi bude honit hlavou Donaldu Trumpovi, až se při inauguraci podívá kolem sebe a politiky ze zemí svých klíčových spojenců tam neuvidí, zato se tam bude roztahovat čínský prezident.«
Francouzský spisovatel 8. století Luc de Clapiers de Vauvenargues napsal, že »Nadutost utěšuje slabé«. V případě onoho pokrokového euroobčana ty až na kost vyzáblé, kteří doslova melou z posledního. Snad jo.
Jan Čech
Čechu, vy už dávno nejste Čech, ale obyčejný ruský kolaborant. Ale vězte, že teď vám svitla naděje. Váš vůdce na východě vydává „humanitární“ víza pro ty, kteří ve své vlasti nejsou spokojeni a nabízí jim, aby své schopnosti plně rozvinuli v zemi neomezených možností. V odchodu vám nikdo bránit nebude. A po příchodu do země zaslíbené můžete okamžitě narukovat a na frontě bít nenáviděné Ukrajince. To vám jistě přinese to největší uspokojení a možná i nevyšší ruské vyznamenání z rukou vašeho idolu.
PS: I já se stydím a chce se mi zvracet z lidí, jako jste vy, kteří si říkají Češi a přitom tu zcela otevřeně působí ve prospěch cizí nepřátelské pseudomocnosti z cílem co nejvíce poškodit svoji rodnou vlast.