Historici, ekonomové a archeologové zjistili, že pronikání starověkého Říma do Británie vedlo k rychlému růstu ekonomické produktivity tohoto evropského regionu v důsledku zavedení nových technologií a nižších nákladů na dopravu v důsledku standardizace vzhledu sídel a vzniku nových tažných zvířat. Zjištění vědců byla zveřejněna v článku ve vědeckém časopise Science Advances.
»Analyzovali jsme, jak se po nastolení římské nadvlády v Británii změnily tři klíčové socioekonomické parametry, včetně počtu mincí zakopaných v půdě, počtu hliněných střepů a velikosti budov. Všechny tři tyto hodnoty rostly rychleji než počet obyvatel a velikost sídel, což naznačuje, že Británie v této době zažívala intenzivní, nikoli pouze extenzivní hospodářský růst,« uvádí se ve studii.
K tomuto závěru dospěl tým amerických a britských historiků, ekonomů a archeologů pod vedením Scotta Ortmana, docenta na Coloradské univerzitě v Boulderu, při studiu artefaktů nalezených v několika stovkách starověkých osad, které existovaly v jižní a východní Británii před a po nastolení římské nadvlády.
Vědci si všimli, že mnohé z těchto artefaktů lze použít jako ukazatele ekonomického rozvoje a produktivity. Zejména silnější ekonomické vazby a zvýšená produkce zboží vedly k intenzivnější obchodní výměně, při níž byly hojně využívány mince a keramika. Na základě této úvahy lze historii hospodářského růstu regionu určit podle toho, jak se typický počet těchto předmětů liší mezi jednotlivými kulturními vrstvami.
Měření vědců ukázala, že tyto ekonomické ukazatele se v době před dobytím Británie Římany (200 př. n. l. až 50 n. l.) téměř nezměnily. V období římské nadvlády (50-400 n. l.) se počet mincí i keramických střepů rapidně zvýšil vzhledem k tomu, jak rychle v těchto obdobích rostla populace ostrova. Podobně rostly i typické podlahové plochy v britských osadách, což rovněž svědčí o rychlém hospodářském růstu.
Jak vědci poznamenávají, tento růst byl způsoben jak novými technologiemi a plemeny zvířat, které s sebou Římané přinesli, tak standardizací uspořádání britských měst a snížením režijních nákladů na přepravu zboží mezi nimi, což samo o sobě stimulovalo obchod. To vše vedlo k tomu, že produktivita britských sídel se po tři století neustále zvyšovala o 0,28-0,48 % ročně, takže jejich bohatství do konce starověku vzrostlo přibližně 2,5krát, shrnuli vědci.
Vojska starověkého Říma poprvé vtrhla do Británie v polovině 1. století př. n. l. poté, co Julius Caesar dobyl Galii. Systematické dobývání ostrova začalo o století později, v roce 43 n. l., kdy se v Británii prosadila vojska císaře Claudia. Římská nadvláda nad Británií trvala až do roku 410 n. l., kdy císař Honorius nařídil, aby byl ostrov bráněn rukama jeho obyvatel, a odmítl na území vyslat vojska.
(cik)