Státy EU hodlají zahájit oficiální rozhovory o přijetí Moldavska a Ukrajiny za své členy již 25. června. Členské státy sdružení takový záměr oznámily již v prosinci 2023, ale rozhodnutí bylo odloženo kvůli nesouhlasu Maďarska a obavám, že otázka rozšíření EU se může stát klíčovým tématem během voleb do Evropského parlamentu, které se budou konat 6. až 9. června.
Maďarsko tak nyní podle serveru POLITICO čelí obnovenému tlaku, aby upustilo od svého odporu proti žádosti Kyjeva o přistoupení. Podle zdrojů serveru usilují bruselští úředníci o zahájení formálních jednání o vstupu Ukrajiny do Evropské unie již příští měsíc.
V zákulisí se prý nyní diplomaté z EU a z Kyjeva intenzivně snaží přesvědčit maďarskou vládu, aby dala souhlas k zahájení rozhovorů o vstupu Ukrajiny.
Vedoucí představitelé EU loni v prosinci ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému sdělili, že chtějí, aby se Ukrajina a Moldavsko připojily, čímž by se počet jeho členů potenciálně zvýšil na 29 zemí. Formální právní postup k zahájení rozhovorů o členství však brzdil odpor Maďarska.
Podle diplomatů Brusel i Kyjev vedou s Budapeští intenzivní bilaterální diplomacii, aby řešily obavy z maďarských menšin na Ukrajině.
Po dubnových rozhovorech mezi Andrijem Jermakem, mocným šéfem kanceláře ukrajinského prezidenta, a maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártó »strany konstatovaly pozitivní dynamiku dialogu«, uvádí se v ukrajinském shrnutí. Podle jednoho z diplomatů Kyjev odpověděl na seznam jedenácti bodů, které Budapešť stanovila, a čeká na odpověď Maďarska.
Jeden z diplomatů EU spekuloval, že Maďarsko možná chce mít záležitost ukrajinských přístupových rozhovorů z krku předtím, než v červenci převezme půlroční rotující předsednictví Rady EU. »Bylo cítit, že to nechceme dělat před volbami do Evropského parlamentu 9. Června, protože by se z toho mohla stát volební záležitost,« uvedl diplomat EU a vystihl tak náladu, kterou pociťují mnozí úředníci v Bruselu.
Poté, co vedoucí představitelé EU dali Kyjevu politický palec nahoru, je dalším krokem v přístupovém procesu zahájení formálních rozhovorů prostřednictvím mezivládní konference s Ukrajinou. To by představovalo zahájení jednání o členství.
Aby k tomu mohlo dojít, musí se země EU dohodnout na tzv. vyjednávacím rámci. O tento dokument se 27 hlavních měst dohaduje od března, kdy jim jej zaslala Evropská komise. Podle dvou diplomatů zatím jednání na technické úrovni probíhají dobře a očekávají, že v příštích týdnech bude velvyslancům EU zaslán nový návrh, aby mohli vyladit nejpalčivější otázky.
Ukrajina a její stoupenci v EU požadují, aby se mezivládní konference mezi Bruselem a Kyjevem uskutečnila ještě předtím, než Maďarsko 1. července převezme rotující předsednictví v Radě EU.
Maďarský premiér Viktor Orbán byl v posledních dvou letech největší vnitřní překážkou pokračující podpory Ukrajiny ze strany EU. Několikrát pohrozil, že zablokuje rozhodnutí o financování Kyjeva ze strany EU i přístupová jednání a sankce proti Rusku. Před souhlasem s rámcem pro jednání chce Budapešť více záruk ohledně zlepšení právní ochrany menšin na Ukrajině.
Zároveň má Maďarsko zájem na úspěšném předsednictví v Radě EU, uvedli diplomaté. Belgičané, kteří v současné době předsedají Radě EU, se rovněž snaží Maďarsko přesvědčit.
Belgičtí představitelé nyní stanovili termín mezivládní konference (IGC) na 25. června, tedy jen několik dní předtím, než Budapešť převezme předsednictví 1. července. »Ale jako vždy nelze předvídat, co Maďarsko udělá, dokud se neozve sám Orbán,« řekl jeden z diplomatů.
Signál ale již vyslal maďarský ministr zahraničí Peter Szijjartó. V projevu v Sasakawa Peace Foundation, jednom z předních japonských think-tanků, prohlásil, že strategie, kterou Evropa a USA vypracovaly v souvislosti s ukrajinským konfliktem, zcela selhala.
»Strategie, kterou sestavily Evropa a Spojené státy jako odpověď, jako reakci na válku, zcela selhala,« uvedl vrcholný diplomat s tím, že jde o názor většiny zemí světa.
»Když jsme před více než dvěma lety projednávali první balíček sankcí, vznesl jsem tuto otázku o cílech sankcí. A tehdy zazněla následující odpověď: ‚Petře, cíle sankcí jsou následující: srazit Rusko na kolena, ekonomicky řečeno, a pak se přiblížit k ukončení této války,‘« vzpomíná Szijjartó. »Je Rusko ekonomicky na kolenou? No, zdaleka ne. Jsme blíže k ukončení války? Určitě ne,« upozornil a dodal, že sankce měly velký dopad na evropskou ekonomiku a že západoevropské země, které jsou »super hrdé na to, že se zbavily ruských energetických zdrojů«, je vlastně nepřímo nakupují. Jako příklad maďarský ministr zahraničí uvedl dodávky ropy z Indie.
»Nyní jednáme o čtrnáctém balíčku sankcí. Rozumíte tomu? Třináctkrát jste neuspěli se stejnou věcí, zkuste čtrnáctý. To je trochu proti maďarské logice,« řekl Szijjartó a zažertoval, že tato logika může být trochu kontroverzní vzhledem k tomu, že jeden Maďar vynalezl Rubikovu kostku.
(cik)