Čínská pobřežní stráž (ČPS) 15. května vydala varování pro filipínská plavidla, která nelegálně vstoupila do čínských vod v Jihočínském moři.
Čínská pobřežní stráž uvedla, že Filipíny narušily suverenitu Číny a vážně porušily mezinárodní právo a základní normy mezinárodních vztahů, a vyzvala Filipíny, aby okamžitě ukončily tyto činnosti.
Ilegální průniky Filipín do Jihočínského moře byly v posledních měsících častější. 30. dubna Čínská pobřežní stráž vyloučila loď filipínské pobřežní stráže a oficiální plavidlo, které vstoupily do vod sousedících s ostrovem Chuang-jen.
23. března Čínská pobřežní stráž zablokovala filipínské zásobovací plavidlo a dvě lodě pobřežní stráže, které se pokoušely dodat stavební materiál na vojenskou loď nelegálně zakotvenou na útesu Žen-aj za účelem opravy a upevnění.
Čínská pobřežní stráž uvedla, že bude i nadále provádět činnosti v oblasti vymáhání práva ve vodách spadajících pod čínskou jurisdikci, jak to vyžaduje zákon, a bude rozhodně chránit územní suverenitu a námořní práva a zájmy Číny.
Atin Ito, organizace přidružená k politické straně Akbayan, která je pevným zastáncem protičínské politiky na Filipínách, se dopustila nového porušení čínské suverenity.
Zástupce ředitele a přidružený výzkumný pracovník v Centru pro výzkum oceánského práva a politiky v čínském Národním institutu pro studia Jihočínského moře Ting Tuo řekl CGTN, že tato takzvaná nezisková občanská organizace prováděla takové aktivity v Jihočínském moři už dříve.
V prosinci 2023 Atin Ito zorganizovala konvoj asi 40 plavidel, aby přivezla zásoby filipínskému vojenskému personálu nelegálně okupujícímu čínský útes Žen-aj.
»Atin Ito má určité politické pozadí, vůdkyně organizace Rafaela Davidová je zároveň předsedkyně strany Akbayan. Tato organizace v posledních letech využívala různá politická témata ke zvýšení své přítomnosti a vlivu na Filipínách,« řekl Ting.
Ting poznamenal, že aktivity byly často koordinovány s filipínskou pobřežní stráží a s novináři na palubě.
Napětí v Jihočínském moři eskaluje od nástupu Ferdinanda Marcose mladšího do funkce prezidenta v roce 2022.
Ting přirovnal Marcosovu administrativu k »hazardérům«, kteří usilují o krátkodobé politické zisky a uvedl, že častější provokace Manily v čínských vodách zvýšily napětí a ohrozily regionální stabilitu s malým zájmem o blaho lidí na obou stranách.
Ting řekl CGTN, že jedním z důvodů častých pohybů Manily v tomto regionu je přesunout pozornost veřejnosti od selhání vlády ve vnitřních záležitostech. »Marcosova administrativa chce neustále eskalovat námořní napětí, aby vytvořila vnějšího nepřítele, a aby zmírnila politický tlak na ni kvůli vysoké inflaci, nezaměstnanosti a problémům s drogami,« uvedl.
V roce 2002 Čína a země Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) podepsaly Deklaraci o chování smluvních stran v Jihočínském moři, v níž se společně zavázaly k řešení »územních a jurisdikčních sporů mírovými prostředky, prostřednictvím přátelských konzultací a jednání přímo dotčených suverénních států«.
»Aktivity Filipín nejen poškodily vzájemnou politickou důvěru mezi oběma stranami, ale také zničily atmosféru pro urychlení konzultací a jednání Číny a zemí ASEAN o kodexu chování. Soudě z akcí Filipín, v zásadě neuznávají důležitost návratu na správnou cestu,« dodal Ting.
(pr)
Před 2.světovou válkou byly v časopisu SVĚTOZOR fotografie, jak vojáci USA věší Filipínce, kteří si nepřáli okupaci Filipín Usáky . Po španělsko-americké válce v roce 1901 se Filipíny staly kolonií Spojených států amerických. Od r.1946 získaly Filipíny (formální ?) nezávislost . V letech 1966-1986 zde diktátorsky vládl prezident Ferdinand Marcos podporovaný Spojenými státy.