Loni podle Českého statistického úřadu zemřelo v ČR 112 800 osob. Pro více než polovinu umírajících by byla vhodná nějaká forma paliativní péče, tedy přístupu zaměřeného na zvyšování kvality života pacientů na konci života a jejich rodin. Pro zhruba pětinu až šestinu umírajících jsou nutná specializovaná lůžka v hospicích nebo nemocnicích.
Objem a potřeba paliativní péče z dostupných demografických dat i struktury chronické nemocnosti české populace jsou dobře predikovatelné. V současné době se ročně jedná přibližně o 65 000 tzv. očekávatelných úmrtí, u nichž by z pohledu zvýšení kvality péče na konci života bylo vhodné zajistit nějakou formu obecné paliativní péče, z toho u přibližně 20 000 umírajících je nutná dostupnost paliativní péče specializované.
Podle průzkumů si 85 procent Čechů přeje umírat doma, ve skutečnosti jich ale 80 procent umírá v nemocnicích nebo jiných institucích. Paliativní péči by měl podle odborníků umět poskytnout každý profesionál pečující o lidi na konci života. »Potřebujeme schopnost všech pečujících profesí poskytnout pacientovi péči na míru,« řekl dnes novinářům předseda České společnosti paliativní medicíny České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Ondřej Kopecký. Cílem proto je zapojit paliativní postupy i do vzdělávání zdravotníků a poskytovat jim v tom potřebnou podporu.
Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je proto potřeba změna myšlení zdravotníků ve chvíli, kdy už není možné nemocného vyléčit. »Systém zdravotní péče v řadě případů nepočítá s tím, že pacient umře,« řekl. Dodal, že umírající jsou často »uvyšetřovaní« místo toho, aby se braly ohledy na to, co pacient na konci života sám chce.
Chybí akutní lůžka paliativní péče i ambulance
Změnit to má evropský projekt zaměřený na standardizaci paliativní péče v ČR. »Výstupy tohoto projektu povedou k zajištění lepší dostupnosti a zlepšení kvality paliativní péče,« řekl Válek.
»Cílem projektu je zlepšení dostupnosti a kvality paliativní péče ve všech regionech ČR,« dodala ředitelka odboru zdravotní péče Venuše Škampová. Vzniknout mají metodické dokumenty včetně doporučeného postupu pro praktické lékaře, jak mají vytipovat pacienty, pro které by byla paliativní péče prospěšná. V důsledku pomůže rozvoji paliativní péče tak, aby tato byla na náležité odborné úrovni dostupná všem, kteří ji potřebují. »Chceme, aby se zlepšila dostupnost péče, protože ne ve všech regionech je taková, jakou bychom si představovali,« dodala Škampová.
»Součástí projektu je kromě zlepšení dostupnosti a kvality paliativní péče ve všech regionech ČR rovněž snaha cílit na rozšíření tématu paliativní péče do obecného povědomí a širokou informovanost o krocích podnikaných v rámci rozvoje paliativní péče mezi odbornou veřejností a relevantními stakeholdery,« doplnil Kopecký. V nemocnicích podle něj zatím chybí akutní lůžka paliativní péče, podle ministra by ale mohlo být jednou z možností přeměnit v ně nadbytečná akutní lůžka. Málo je podle Kopeckého zatím také ambulancí, které by paliativní péči poskytovaly.
Paliativní péče podle něj kombinuje nejen péči o tělesné potřeby umírajícího, ale i psychologické, sociální nebo spirituální. Může trvat dny, ale i několik let. Kromě nemocného odborníci podporují jeho rodinu včetně období truchlení.
(jad)