Čím více trvanlivých produktů s různými přísadami se vyrábí, tím více výzkumů se objevuje o jejich možných škodlivých účincích. To, co je rychlé, nezdravé a chutné, nemusí být zdravé.
Uvádí to studie ve vědeckém časopise JAMA Psychiatry. Účastníci ve věku 18 až 80 let s diagnózou depresivní poruchy měli po dobu čtyř týdnů zakázáno konzumovat rychlé občerstvení.
Mimochodem, dalo by se to klidně nazvat nelidským experimentem, jelikož všichni pozvaní dobrovolníci celoživotně upřednostňovali zpracované potraviny. Téměř všichni navíc trpěli metabolickými poruchami, jako jsou obezita nebo cukrovka.
Během studie měli účastníci zakázáno měnit dávkování léků, psychoterapeuty, úroveň fyzické aktivity i spánkové návyky. Pod dohledem výzkumníků však museli drasticky omezit konzumaci zpracovaných potravin, a to o více než 85 %.
Výsledky byly překvapivé. Podle různých dotazníků a škál používaných psychiatry se u dobrovolníků snížila míra deprese, zmírnila úzkost a celkově se zlepšila jejich nálada.
Vědci tento účinek připisují především vlivu zpracovaných potravin na střeva. Konzervační látky, emulgátory, barviva a nadbytek cukru mohou poškozovat střevní sliznici a vyvolávat záněty. To následně může ovlivňovat nervový systém.
Studie
Epidemiologické a observační studie ukazují, že zvýšená konzumace ultrazpracovaných potravin (UPF) souvisí s vyšším rizikem vzniku deprese a že tato souvislost se projevuje v závislosti na množství konzumovaných potravin. 1–4 Kromě korelačních studií existují také pravděpodobné periferní a centrální souvislosti mezi UPF a velkou depresivní poruchou (MDD), přímá mechanistická vazba však dosud nebyla prokázána. Tato pilotní zkřížená studie hodnotila proveditelnost a přijatelnost odstranění UPF z jídelníčku pacientů s MDD, kteří konzumují vysoký podíl těchto potravin, a měla ověřit možnosti dalšího výzkumu prostřednictvím klinických studií zaměřených na vliv změny jejich konzumace na MDD.
Toto je první studie, o které víme, která hodnotí dopad snížení konzumace UPF na MDD. Ověřuje možnost provádět podobné studie s využitím použitých metod, které se ukázaly jako proveditelné a přijatelné. Studie přináší předběžné důkazy naznačující zlepšení depresivních a úzkostných příznaků během období s nízkou konzumací UPF. Má však tři hlavní omezení.
Zaprvé, zlepšení depresivních a úzkostných příznaků nebylo primárním výsledkem této malé, nezaslepené pilotní studie. Zjištění jsou proto především explorativní a slouží k vytváření hypotéz.
Druhým omezením je, že není znám přesný aspekt UPF, který souvisí s depresivními příznaky. Další studie musí objasnit, zda za ně odpovídají změny v obsahu makroživin, například vysoký obsah cukru a tuku, změny kalorického příjmu, nebo kontaminanty vznikající při zpracování či používané přísady. Mezi ně patří konzervační látky, umělá barviva a aromata, látky upravující texturu, emulgátory, okyselovadla, stabilizátory a zvlhčovadla. Třetím omezením je absence objektivního měřítka konzumace UPF, protože studie vycházela z údajů uváděných samotnými účastníky.
Celkově tato pilotní zkřížená studie vytváří základ pro nezbytný budoucí výzkum, který by měl zahrnovat rozsáhlejší a zaslepené studie, využívat objektivní měřítka konzumace UPF a hodnotit související mechanismy.
Čtyřtýdenní studie provedená vědci z Kalifornské univerzity v San Franciscu v USA zahrnovala dobrovolníky ve věku 18 až 80 let s potvrzenou diagnózou závažné depresivní poruchy. Všichni účastníci trpěli depresí v průměru 13 let, dlouhodobě konzumovali velké množství zpracovaných potravin a měli související metabolické poruchy, například zvýšený index tělesné hmotnosti, vysoký cholesterol, hypertenzi nebo cukrovku.
Během studie měli účastníci zakázáno měnit dávkování léků, začít navštěvovat nové terapeuty nebo měnit své obvyklé pohybové a spánkové návyky. Výsledky byly publikovány ve vědeckém časopise JAMA Psychiatry.
Experiment využíval zkřížený design. Během jednoho měsíce si dobrovolníci zachovali svou obvyklou stravu s vysokým podílem zpracovaných potravin, zatímco v následujícím měsíci pod vedením výzkumníků snížili jejich konzumaci o více než 85 %. Analýza ukázala, že tato »zdravější« strava byla spojena s výrazným zlepšením emoční pohody.
Banány vs. krůtí chipsy
Toto zdaleka není první studie, která poukazuje na souvislost mezi ultrazpracovanými potravinami, rychlým občerstvením a depresí. U lidí, kteří pravidelně konzumují zpracované potraviny, se riziko deprese může zvýšit až o 50 %, zejména pokud jsou tyto potraviny uměle slazeny.
Další nová studie ukázala, že ultrazpracované potraviny mohou způsobovat prudký vzestup hladiny inzulinu v krvi, což je nebezpečné pro metabolismus a může přispívat ke vzniku cukrovky 2. typu.
Účastníkům experimentu byly nabídnuty různé svačiny:
- První skupina jedla banány, sušené brusinky, sýr a vejce, tedy co nejpřirozenější produkty s minimální tepelnou úpravou.
- Druhá skupina dostávala krůtí chipsy, sendviče s arašídovým máslem, instantní bramborovou kaši a sušenky. Všechny tyto potraviny byly vysoce zpracované.
Ve druhé skupině byl nárůst hladiny inzulinu mnohem výraznější.
Navíc i pohled na známé chipsy nebo sušenky aktivuje oblasti mozku zodpovědné za závislost, které rychle reagují na odměnu. Jednoduše řečeno, takové potraviny mohou být návykové podobně jako drogy. Četné přísady a velké množství cukru a soli vyvolávají touhu po další konzumaci.
Mimochodem…
Důvěřujte etiketě, ale kontrolujte stupeň zpracování produktu
Kvůli nedostatku vlákniny a plnohodnotných bílkovin navíc ultrazpracované potraviny dlouho nezasytí. Člověk tak může mít rychleji hlad a sníst více. I když obal uvádí naprosto bezpečné množství kalorií, kalorické tabulky nezohledňují stupeň zpracování potravin. Právě ten přitom může ovlivňovat riziko obezity a cukrovky 2. typu. Stačí porovnat celozrnné ovesné vločky s instantní ovesnou kaší.
A co je nejdůležitější, ultrazpracované potraviny mohou narušovat rovnováhu střevních bakterií, což nepřímo ovlivňuje metabolismus a chuť k jídlu.
Lékaři nedoporučují zcela a trvale se vzdát oblíbených nezdravých jídel. Doporučují spíše omezit jejich konzumaci a nejíst je každý den ke snídani, obědu i večeři. Vhodnější je vybírat si celozrnné a minimálně zpracované potraviny, které podporují zdravý metabolismus.
Ioannis Sideropulos