Koaliční návrh na zavedení korespondenční volby pro Čechy žijící v cizině bude zřejmě pozměněn. Úpravy předlohy dnes Sněmovně doporučil její ústavně-právní výbor. Hlasy z ciziny by se podle jeho doporučení započítávaly do čtyř místo dvou krajů. Volič v zahraničí by také mohl na základě plných moci vyzvednout hlasovací sady nejvýše pro sedm dalších lidí.
Výbor dnes podpořil celkem šest změn, další pozměňovací návrhy ale budou moci poslanci předkládat při druhém čtení na plénu. Předseda výboru Radek Vondráček (ANO) předpokládá, že poslanci předloží celou řadu dalších návrhů na změnu normy. Koalice ke korespondenční volbě plánuje iniciovat svolání mimořádné schůze. Ta by se mohla konat ve čtvrtek 9. května. Opět se očekává dlouhé jednání.
První čtení poslancům zabralo šest jednacích dnů, trvalo zhruba 63,5 hodiny čistého času. Opozice projednávání normy blokovala, její návrhy na zamítnutí předlohy a na její vrácení předkladatelům k přepracování však neprošly.
Sněmovní výbory zahraniční a pro veřejnou správu doporučily novelu schválit beze změn, právní výbor se normou zabýval opakovaně. Koalice se na několika schůzkách snažila najít na předloze shodu s opozicí. Dnes se výbor dostal k hlasování o pozměňovacích návrzích. Poslankyně Lucie Potůčková (STAN) za předkladatele uvedla, že šestice úprav vychází právě z jednání mezi koalicí a opozicí. Mají podle ní přispět ke zmírnění obav z případného zneužití korespondenční volby.
Šest možných úprav předlohy
Ústavně-právní výbor odhlasoval, že hlasy z ciziny se budou započítávat do čtyř místo dvou krajů, že volič v zahraničí bude moci na základě plných moci vyzvednout hlasovací sady nejvýše pro sedm dalších lidí, a také, že do volebních komisí na zastupitelských úřadech by mohly nominovat své zástupce politické strany.
Právní výbor také chce, aby i v případě, že volič odhlasuje poštou, měl možnost volit osobně na zastupitelském úřadu. Osobní volba by měla přednost před korespondenční. Země, v nichž bude volba poštou možná a v nichž možná nebude, nemá určovat ministerstvo zahraničí svou vyhláškou, ale vláda svým nařízením. Právní výbor navíc navrhl upravit s ohledem na korespondenční volbu trestný čin maření voleb.
Opozice už deklarovala, že pro zákon jako takový ruku nezvedne. Podle předsedy hnutí ANO Andreje Babiše by Češi žijící v zahraničí měli osobně přijet do Česka. »Měli by přijít domů, kde se narodili, a jít hrdě k volbám a odvolit,« řekl v průběhu prvního čtení ve svém zhruba čtyři hodiny trvajícím projevu.
Předseda hnutí SPD Tomio Okamura poté mluvil deset hodin v kuse. Návrh podle něj účelově porušuje českou ústavu. Vládě vytkl, že její zavedení je pro ni »evidentně větší priorita než ekonomický a politický stav naší země«. Důvodem předložení novely jsou podle Okamury »tragické volební výhledy« vládních stran pro sněmovní volby v příštím roce.
Volit poštou by mohlo na půl milionu Čechů žijících v zahraničí
Korespondenční volbu ze zahraničí by podle předlohy mohli využít čeští občané, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Návrh se týká prezidentských, sněmovních a evropských voleb.
Poprvé by Češi v cizině mohli podle předlohy hlasovat dopisem už v příštích řádných volbách do Sněmovny v roce 2025. Opoziční poslanci kvůli tomu při prvním sněmovním čtení obviňovali koalici z účelové snahy získat nové voliče. Zástupci vládního tábora na termínu účinnosti trvají. Opozičním hnutím v prvním čtení vzkazovali, že se mají snažit zapůsobit na voliče v zahraničí tak, aby u nich byla úspěšnější.
Při posledních sněmovních volbách v roce 2021 mohlo v zahraničí vybírat poslance asi 18 800 Čechů, hlas odevzdalo zhruba 13 200 z nich. Pro druhé kolo loňských prezidentských voleb figurovalo ve zvláštních volebních seznamech na zastupitelských úřadech kolem 28 700 Čechů, finálního výběru hlavy státu se jich zúčastnilo přibližně 23 000. Korespondenční hlasování by se mohlo týkat podle vlády kolem půl milionu českých občanů žijících v zahraničí.
(jad)