Boj za stabilitu klimatu v Evropské unii má stále bizarnější podobu. Vinen není ruský prezident Vladimir Putin, ale zdivočelí europoslanci a eurokomisaři obojího pohlaví.
Takzvaná Zelená dohoda pro Evropu, schválená Radou Evropské unie s výjimkou Polska v prosinci 2019, původně zakazovala uhlí a nezmiňovala se o ropě, zemním plynu a jaderné energii. Tedy, problémy s emisemi skleníkových plynů z těžby a spalování ropy a zemního plynu jsou velké, podobně jako z uhlí, avšak obdobné problémy z jaderné energetiky jsou naopak malé. Přímé emise z jaderných elektráren a výtopen jsou nulové, nepřímé nízké. Vědí to všichni soudní lidé, jen dobře placení úředníci, eurokomisaři a europoslanci ne.
Prý Zelenou dohodu připravili odborníci. Měli prý zelenou barvu, leč nebylo to po požití muchomůrky zelené. Nebo se za odborníky vydávali podvodníci, šarlatáni či ideoví fanatici natolik zdravého životního prostředí, že se tam člověk jaksi nemusí vejít.
Později byla Zelená dohoda upravena na zákaz spalování všech druhů fosilních paliv, tj. uhlí, ropy a zemního plynu, a také jaderné energie. Prý je nahradí obnovitelné zdroje energie. Pokud by se to náhodou nepovedlo, zbankrotuje Evropská unie a zvláště pak ty její členské státy, které nemají, resp. nebudou mít významnější obnovitelné zdroje energie. Nepochybně mezi ně patří i Česká a Slovenská republika.
Na tento upravený návrh zákazu všech fosilních a jaderných paliv se snesla kritika, že Slunce svítí jen ve dne a mnohem víc v létě než v zimě, že mnohými tolik opěvovaná větrná energetika má vadu v tom smyslu, že sem tam nefouká vítr buď vůbec, nebo zcela nedostatečně. Vyčerpanost a kontroverznost možností rozvoje vodních elektráren nevadila, o prohlubování hladu ve světě politikou podpory pálení biopaliv coby údajně ekologického zdroje energie (že by devastace půdy a přírody tímto nesmyslem byla ekologická?) nemluvě. Konec konců, z hladu ve světě teď pokrytecky viní ruského prezidenta Vladimíra Putina.
Bruselští byrokraté problém vyřešili šalamounsky – povolí dočasně užívat zemní plyn a jadernou energii, ovšem za podmínek, které její rozvoj prakticky znemožňují. Dále se prý děj vůle přírody.
Všichni, kdo Zelenou dohodu odsouhlasili, museli být padlí na hlavu. Český premiér Babiš tvrdí, že u závazku dosáhnout snížení emisí hlavního skleníkového plynu oxidu uhličitého do roku 2030 na 55 % stavu v roce 1990 a na nulu v roce 2050 prosadil se svým polským kolegou změnu formulace »pro každý členský stát samostatně« na »Evropská unie v průměru«. To je jistě pravda a lze to i ocenit. Pravdou ale také je, že musel vědět, že jedná se šílenci, a že když je nemůže poslat do příslušného léčebního ústavu, musí říci jasně: »Ne!« Tak,jak to učinil jinak kontroverzní polský premiér Matheush Morawiecki, takže Polsko se ve věci Zelené dohody pro Evropu k ničemu nezavázalo.
Nechci řešit, kdo jak moc se zasloužil o současnou krutou válku na Ukrajině. Že jde do kytek i životní prostředí a stabilita klimatu, snad nemusím vysvětlovat. Evropská unie se rozhořčila hněvem spravedlivým a uvalila na Ruskou federaci takové sankce, že se sama pod jejich tíhou začala potápět, aniž by Rusku moc ublížila. Zákaz dovozu uhlí od srpna 2022, zákaz dovozu ropy od prosince 2022 (dovoz ropy z Ruska ropovodem Družba má mít 18 měsíční výjimku), zákaz dovozu zemního plynu do tří let. Že tím ještě víc poškodí životní prostředí a stabilitu klimatu, je prý jen malá vada na kráse. Co je horšího, politickými sankcemi proti Rusku vyvolala další prudký růst cen fosilních paliv a v důsledku toho významně spolufinancuje ruskou válku na Ukrajině. Decentně řečeno, střelila se do nohy, podle některých rovnou do zadku.
Ono to prý nestačí. Dva klíčové výbory Evropského parlamentu 14. června 2022 odmítly i dočasné označení jádra a plynu za ekologicky čisté zdroje energie. Europoslanci z výborů pro hospodářství a životní prostředí schválili usnesení, které má zablokovat přijetí tzv. taxonomie podporované většinou členských států včetně ČR. Konečné slovo bude mít červencové plénum EP, kde bude pro odmítnutí návrhu potřebná většina europoslanců.
Ano, Titanik Evropská unie najel na kru a potápí se. Na jeho palubě se ale tančí. Neskanduje se však: »Ať žije naše republika!« Zpívá se jen »Óda na radost!«
Jan Zeman