Koronavirem se od začátku pandemie COVID-19 nakazily tři ze čtyř amerických dětí a známky předchozí nákazy byly zjištěny u více než poloviny Američanů.
Odhad, jenž se zakládá na studii protilátek, zveřejnilo americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Informuje o tom agentura AP.
Vědci zkoumali krevní vzorky více než 200 000 Američanů a hledali specifické protilátky vytvářené v reakci na virus SARS-CoV-2, které jsou přítomny až po infekci a nejsou vytvářeny vakcínami proti COVID-19. Zjistili, že podíl lidí s těmito protilátkami výrazně vzrostl mezi loňským prosincem a letošním únorem, kdy se v USA rozšířila nakažlivější varianta omikron.
Nejvýraznější nárůst protilátek byl zaznamenán u dětí. Zatímco v prosinci mělo protilátky 45 procent lidí mladších 17 let, v únoru se tento podíl zvýšil na zhruba 75 procent. Mezi Američany všech věkových kategorií, jejichž vzorky studie zkoumala, činil podíl těch s protilátkami v prosinci 34 procent, o dva měsíce později to už bylo zhruba 58 procent.
Studie mapující dopad varianty omikron v USA je podle agentury Reuters první svého druhu, jež odhaduje, že se koronavirem nakazila víc než polovina americké populace. »Očekávala jsem, že se to zvýší. Ale nečekala jsem, že to bude o tolik,« uvedla spoluautorka studie Kristie Clarkeová.
Studie zároveň zjistila, že u vyšších věkových kategorií byla menší pravděpodobnost nalezení známek předchozí infekce. U osob starších 65 let mělo v prosinci známky prodělané koronavirové nákazy 19 procent osob a v únoru 33 procent. Podle Clarkeové to může být dáno tím, že u starších osob je vyšší proočkovanost a že tito lidé zřejmě víc dodržovali preventivní opatření jako nošení roušek a vyhýbání se davům. Testy mohou podle Clarkeové detekovat protilátky rok až dva po nákaze, možná i déle.
Studie CDC zjišťovala jakoukoli hladinu protilátek a nerozlišovala, kolik lidí má hladiny protilátek, které by mohly být ochranné. Vědci se stále snaží pochopit, jakou roli hrají tyto druhy protilátek v ochraně před koronavirem.
(čtk)