Příliš se o ní nemluví, přesto představuje závažný problém v oblasti veřejného zdraví. Řeč je o antibiotické rezistenci, tedy situaci, kdy bakterie získávají schopnost odolávat účinkům antibiotik. Ty pak nemusí na infekce, které se jim dosud dařilo léčit, zabírat. Jaké jsou příčiny antibiotické rezistence? Jak postupovat v rámci prevence? A jaké dopady může mít nejen na zdravotnické systémy, ale na společnost jako takovou?
»Zvýšená rezistence na antibiotika je velkým rizikem do budoucna. K antibiotikům rezistentních bakterií již existuje velké množství. V České republice se ještě nejedná o takový problém, jako je tomu například v Itálii, Řecku nebo Indii, nicméně i u nás se setkáváme s infekcemi, jejichž léčba je prostřednictvím antibiotik již obtížná nebo nemožná. Je proto nezbytné hledat způsoby, jak ochránit účinnost těchto léků,« říká zakladatelka neziskové organizace Loono Kateřina Šédová.
»Nadužívání antibiotik a nedodržování léčebných postupů. To má největší vliv na vzrůstající rezistenci bakterií,« vyjmenovává základní příčiny této celosvětové hrozby.
Antibiotická rezistence může mít skutečně významné dopady. Rezistentní bakterie mohou způsobovat vážné infekce vedoucí k vyšší úmrtnosti a také zvyšovat náklady na zdravotní péči, protože by byla léčba rezistentních infekcí dražší a delší. Došlo by také k výraznému ztížení chirurgické péče. Antibiotika se totiž užívají jako klíčový nástroj k prevenci nebo léčbě infekcí po chirurgických zákrocích. Kvůli rezistentním bakteriím by vzrostla nakažlivost nemocí, což by zvýšilo riziko epidemií.
V důsledku infekcí způsobených bakteriemi rezistentními na antibiotika v Evropě každoročně zemře 33 000 lidí. V České republice jde o více úmrtí než v důsledku autonehod. Pokud se bude tento problém rozšiřovat stejným tempem, v roce 2050 by mohla mít antibiotická rezistence na svědomí až 10 milionů úmrtí ročně, což je více, než způsobuje rakovina.
Jak rostoucí rezistenci na antibiotika zabránit?
Existuje několik preventivních kroků. Základem je racionální předepisování antibiotik a zabránění jejich nadužívání. Lékaři by měli tyto léky předepisovat pouze tehdy, když jsou opravdu potřeba. Antibiotika léčí bakteriální infekce, u onemocnění způsobených viry nebo jinými mikroorganismy jsou neúčinná. Proto nejsou vhodná pro léčbu nemocí, jako jsou nachlazení, chřipka nebo COVID-19. Přesto je mnozí pacienti i v takových případech vyžadují. A někteří lékaři jim je předepisují. Až 40 % lidí někdy požádalo lékaře o antibiotickou léčbu.
Je nutné o antibiotické rezistenci více hovořit a edukovat veřejnost o odpovědném užívání antibiotik a dodržování pokynů od odborníků. Každý by se měl vyvarovat samoléčby antibiotiky a brát je jen v momentě, kdy mu je předepíše lékař. Důležitá je rovněž podpora výzkumů nových léčiv a léčebných postupů.
»Každou další pilulkou antibiotik, kterou užijeme zbytečně nebo špatně, riziko rezistence zvyšujeme a ohrožujeme tak efektivní léčbu bakteriálních infekcí nejen pro sebe, ale také pro budoucí generace. Antibiotika nejsou samospásná a na některá onemocnění se více hodí jiná léčiva nebo léčebné postupy. Jestliže jsou užívána špatně, mohou nadělat více škody než užitku. Mohou například ovlivnit normální bakteriální prostředí v trávicím systému nebo vstřebávání vitamínů a minerálů v těle,« dodává Šédová.
(zmk)