Výkyvy počasí v posledních letech, zahrnující nerovnoměrné rozložení srážek zvláště ve vegetační době ve spojení se zvyšujícími se teplotami, vedou k oslabení lesních porostů vůči působení stresových faktorů. Oslabené stromy tak mají sníženou schopnost obrany proti působení biotických škůdců. Situace je nejvážnější u smrku ztepilého. Chřadnutí se však týká i borovice lesní.
Borovice lesní je dřevinou s pionýrskými vlastnostmi a je schopna růst na nejrůznějších stanovištích, od vysýchavých po vodou ovlivněné, a je zde také hospodářsky využívána. Vývoj porostů v posledním období však ukázal, že i její tolerance ke klimatickým výkyvům je omezená.
Revize současných hospodářských doporučení pro borové porosty se tak stala žádoucí a praxí poptávaná, a to i z toho důvodu, že se předpokládá zachování současného zastoupení borovice v našich lesích.
Problematikou hospodaření v borových porostech se zabývají vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství (VÚLHM), v. v. i., Výzkumné stanice Opočno, kteří pro praxi připravili certifikovanou metodiku Postupy hospodaření v porostech borovice lesní pro zmírnění nepříznivých dopadů environmentální změny.
Cílem metodiky je poskytnout rámcová doporučení pro pěstování borovice lesní v současném období změny klimatu, kdy dochází k nárůstu nepravidelnosti v distribuci srážek a postupnému zvyšování průměrných teplot vzduchu, tak, aby byl optimálně využitý potenciál této dřeviny.
Specifickým cílem je zvýšení předpokladu úspěšného dopěstování na vhodných stanovištích, na kterých je borovice v cílové druhové skladbě uvažována v minimálně 20% zastoupení. Pěstební doporučení jsou specifikována s ohledem na stanovištní podmínky podle podsouborů cílových hospodářských souborů.
V mnoha oblastech například narůstá napadení borovic jmelím, a to do cca 90 let věku. Pak se již podíl napadených stromů výrazně nemění. Jmelí z borovic parazituje vodu a v suchých periodách zvyšuje stres suchem. S růstem jmelí v koruně pak narůstá defoliace a klesá plodivost, což bylo prokázáno u mladých porostů do 60 let věku. U starších nebyl vliv jmelí na defoliaci a plodivost průkazný.
Pěstební zásahy snižující zakmenění dospělých borových porostů vedou ke zlepšení zdravotního stavu a postupnému zvýšení průměrné plodivosti.
Dalším důležitým zjištěním vědců bylo, že mírné narušení povrchu půdy (při přípravě porostu na obnovu pod clonou) pomocí zemní frézy nebo shrnutím klestu do valů vedlo ke zlepšení zdravotního stavu borovic v několika následujících letech.
S ohledem na pionýrské vlastnosti zahrnující světlomilný charakter, relativní toleranci k teplotním výkyvům, schopnost rychlého odrůstání v mládí a následně i vysoký průnik záření pod porost, je borovice lesní kromě využití jako cílové dřeviny uplatnitelná také jako dřevina přípravná. A to vedle tradičněji využívaných pionýrských dřevin, jako je bříza a olše.
Vlastností borovice lze využít při obnově velkoplošných holin, zejména ve středních polohách, pro vytvoření příhodného prostředí pro vnášení vůči mikroklimatu citlivějších cílových dřevin.
Metodika nabízí optimální doporučení pro pěstování borovice lesní v současném období změny klimatu provázeném nepravidelností v distribuci srážek v kombinaci se zvyšováním průměrných teplot vzduchu, a to diferencovaně podle stanovištních podmínek, v kterých je podle současného pojetí cílové druhové skladby uvažována minimálně v 20% zastoupení v druhové skladbě.
Metodika zahrnuje nejnovější poznatky o resistenci a resilienci porostů borovice s ohledem na stanoviště, věk a pěstební péči a je v souladu s platnou legislativou.
Inovativnost postupů této metodiky vychází z její celkové komplexnosti, a to jak z hlediska stanoviště, tak vývoje porostů. Dále ze zahrnutí výsledků nových výzkumných šetření a v přehlednosti zpracování formou, která je obdobou rámcových směrnic hospodaření v rámci Oblastních plánů rozvoje lesů či v generelu obnovy lesa. Tím se metodika stává maximálně dostupnou pro uživatele z řad odborné veřejnosti.
Ekonomický efekt použití metodiky spočívá zejména v optimalizaci využití a pěstební péče o lesní porosty s vyšším zastoupením borovice lesní. Borovice lesní je druhou nejrozšířenější dřevinou České republiky, její redukovaná plocha v roce 2021 dosahovala cca 406 000 ha. Na celkových zásobách dříví se podílí 13,3 %. Na stanovištích přirozených borů a na chudých stanovištích nižších poloh je základní dřevinou plnící dřevoprodukční funkce.
Dodržování postupů doporučovaných v této metodice by mělo přispět k optimalizaci obnovy a výchovy borových porostů, a tím ke zvýšení bezpečnosti a kvality produkce při plnění dalších funkcí lesa.
Dalším předpokládaným přínosem nových postupů je snížení rizika, že rozpadem borových porostů dojde k omezení plnění ostatních funkcí lesa. Toto riziko se významným způsobem snižuje, zejména z důvodu ústupu pěstování borových monokultur většího rozsahu, a to i na přirozených borových stanovištích, kde se předpokládá, že bude hlavní dřevina borovice pěstována ve smíšených porostech.
Pěstování takovýchto porostů si vyžaduje určité změny v zažitých přístupech, které by měly, s ohledem na aktuální druhové složení porostních směsí, vést k vyšší diferencovanosti délky obmýtí a k prodloužení obnovních dob.
Metodika vznikla v rámci realizace projektu Grantové služby Lesů ČR, s. p., s názvem »Diferenciace stanovišť a hospodaření v porostech borovice, dubu a buku pro zmírnění nepříznivých dopadů environmentální změny«, který byl řešen v letech 2019 až 2021.
(zmk)