Těžba dřeva (počítáno bez kůry) se loni v českých lesích snížila meziročně o 26,4 procenta na 18,5 milionu metrů krychlových. Oproti rekordnímu roku 2020 klesla skoro o polovinu. Výměra lesních pozemků přitom meziročně nepatrně vzrostla, a to na 2 681 764 hektarů, což odpovídá 34 procentům území České republiky. Umělá obnova lesů ale ztrácí na intenzitě. Tyto a podrobnější údaje obsahuje článek »Kůrovcová kalamita je na ústupu« Josefa Kahudy, zveřejněný v aktuálním čísle časopis Statistika&My.
Největší výměru lesních pozemků podle něj vykazoval s výraznou převahou Jihočeský kraj (381 294 ha, 14,2 % lesů v ČR). Nejvyšší podíl lesních pozemků na celkové výměře kraje měl Liberecký kraj (44,8 %), nejnižší naopak hlavní město Praha (10,6 %). Státní lesy tvořily 53,8 % celkové rozlohy lesů, samotný státní podnik Lesy ČR spravoval zhruba 45 % všech lesů.
Těžba jako po Kyrillovi
Co se týče těžby dřeva, i přes její pokračující pokles se stále jedná o nadprůměrný objem, který dosahoval stejné úrovně jako v roce 2007, kdy velké škody způsobil orkán Kyrill. Za běžnou úroveň lze považovat zhruba 15 až 16 mil. m3, uvádí Kahuda.
Těžba dřeva (v tis. m3, bez kůry)
GRAF – Josef Kahuda, zdroj ČSÚ
Podíl nahodilé těžby, ve které se ještě z velké části zpracovávala kůrovcová kalamita, na celkové těžbě dřeva klesl na 59,7 %, tedy na 11 034 tis. m3. Těžily se především jehličnaté dřeviny (16 600 tis. m3, 89,8 % celkové těžby), těžba listnatých dřevin se oproti předchozímu roku snížila o 8,1 % na 1893 tis. m3. Z jednotlivých dřevin výrazně převažoval smrk (74,4 %), dále s velkým odstupem následovaly borovice (11 %), buk (4,1 %) a modřín (3,3 %).
Těžba dřeva podle typu dřevin (v tis. m3, bez kůry)
GRAF – Josef Kahuda, zdroj ČSÚ
»Zastoupení jehličnanů a smrku se blíží obvyklé situaci, zásadní roli hraje snižující se podíl nahodilé těžby. Objem vytěženého dříví se po několika letech snížil pod úroveň přírůstu v lesních porostech, a bilance zásob dřeva v lesích tak nabyla kladné hodnoty,« doplňuje údaje Kahuda.
Intenzita zalesňování s odeznívající kalamitou klesá
Loňská plocha zalesňování (obnova lesa sadbou a síjí, tj. uměle) byla proti roku 2022 o 11,9 % nižší, dosáhla na 35 222 ha. »Stále se jedná o poměrně rozsáhlé zalesňování, ale s odeznívající kalamitou jeho intenzita klesá. Holiny vzniklé zejména během nahodilé těžby dřeva postupně ubývají,« konstatuje Kahuda.
Bilance holin (v ha)
GRAF – Josef Kahuda, zdroj ČSÚ
Při zalesňování podle Kahudy zcela převažuje sadba, jejíž podíl se dlouhodobě pohybuje kolem 99 % a loni činil 99,4 % (35 011 ha). Síje (zalesňování s využitím osiva) se uplatňuje výjimečně (211 ha). Při zalesňování se používá zejména sadební materiál lesních dřevin (zjednodušeně sazenice). Loni se spotřebovalo 197 485 tis. sazenic, z nichž 60,4 % tvořily listnáče. Průměrná spotřeba sazenic byla 5641 na hektar sadby, u listnatých dřevin 7244 a u jehličnatých 4215. Nejvíce sazenic na hektar sadby se spotřebovalo u dubu (8762) a borovice (8141). V počtu vysazených sazenic na jednotku plochy opět došlo k poklesu. Na hektar se využívalo o 1,1 % (64 ks) méně sazenic než v předchozím roce. V absolutním množství se nejvíce sazenic spotřebovalo v případě buku (51 321 tis., 26 % ze všech sazenic) a dubu (47 730 tis., 24,2 %). Podíl sazenic smrku je stále poměrně vysoký, loni představoval 20,2 % a během posledních let se nepatrně navyšoval.
Loni mírně převažovala plocha zalesňovaná jehličnatými dřevinami, které byly použity na 18 556 ha (52,7 % celkové zalesňované plochy). Rozdíl mezi plochou zalesňovanou jehličnany a listnáči činil 1890 ha ve prospěch jehličnanů. V letech 2019–2021 přitom převládala plocha zalesněná listnáči. Intenzivní využívání listnatých dřevin vede k druhově pestřejším a odolnějším lesům, připomíná Kahuda.
Zalesňování (v ha)
GRAF – Josef Kahuda, zdroj ČSÚ
Z jednotlivých dřevin zaujímal největší zalesňovanou plochu smrk (31,8 %), dále buk (18,1 %), dub (15,6 %) a borovice (8,1 %). V posledních letech je pak patrný nárůst využití modřínu (5 %).
Přirozená obnova lesa na druhé nejvyšší hodnotě
»Kromě zalesňování sadbou a síjí se využívá i přirozená obnova lesa, při které se uplatňuje schopnost obnovy původního lesního porostu (stromů), zejména nálet a opad semen nebo plodů. Při tomto způsobu obnovy se musí přihlížet ke vhodnosti lokálních podmínek, aby mohl být využit její potenciál a splněn požadovaný účel,« uvádí Kahuda a upřesňuje: »Sečte-li se zalesňování provedené uměle (sadba a síje) a přirozená obnova lesů dohromady, dostaneme 44 788 ha, z nichž přirozená obnova tvoří 21,4 %. Nejedná se tedy o zanedbatelný podíl a přirozená obnova lesů má v lesním hospodaření významné místo.«
Přirozená obnova lesa
GRAF – Josef Kahuda, zdroj ČSÚ
Minulý rok podle Kahudy došlo k mírnému meziročnímu poklesu plochy přirozené obnovy lesa o 5,2 % na 9566 ha. Dle dostupných údajů jde o druhou nejvyšší hodnotu v historii ČR (rekord byl 10 088 ha v roce 2022). »Skokový nárůst je patrný zejména během posledních let, což souvisí s nutností znovu zalesnit rozsáhlé plochy po kalamitách, a to nejlépe s nižšími náklady než u umělé obnovy lesa,« vysvětluje Kahuda. V přirozené obnově podle něj převažovaly jehličnany (55 %), z dřevin se nejčastěji využíval smrk (42,4 %) a buk (18 %). Významně se uplatňuje také bříza (1326 ha, 13,9 % celkové přirozené obnovy).
(ici)