Česká pravice, alespoň ta z éry Václava Klause, jak já jsem její reprezentanty z ODS poznal jako člen městské rady na pražské radnici, měla zakódován určitý sklon k šetrnosti.
Když jsem jako náměstek primátora Prahy pro finance vysvětlil většině členů městské rady, která byla z ODS, že určitý výdaj, který požadují, je rozmařilost, tak většinou pokývali moudře hlavou a sdělili, že je to opravdu rozmařilost. Takže městské finance byly v pořádku díky konstruktivnímu působení obou radničních stran – většinové ODS a menšinové ČSSD.
Nyní je v pětikoaliční vládě ODS také vedoucí silou. Drží ve svých rukách úřad premiéra a ministra financí. A stamiliardy jen létají, až se mi dělají mžitky před očima. V tomto týdnu ministryně obrany podepisovala s americkým velvyslancem kontrakt na pořízení 24 (poněkud nadbytečných a zejména superdrahých) amerických stíhaček F-35. Prý budou stát 150 miliard. U dobře informovaných odborníků se objevují ovšem sumy podstatně vyšší, jdoucí až do půl bilionu korun. Upřímně, nepovažuji to za vyloučené. Když si představím všechny výdaje typu výkupu pozemků na prodlužování letových drah letišť, školení personálu letišť, servis americké armády, náhradní díly, příprava letců atd. K tomu ještě přicházejí desítky miliard za švédské obrněné transportéry a také za německé tanky Leopard, které na ukrajinském bojišti nejsou zrovna vzorem spolehlivosti. A další zbraňové systémy…
Určitě to nepřeženu, když řeknu, že si »modernizace« české armády v režii amerického vojensko-průmyslového komplexu v příštích deseti letech může vyžádat až 1 bilion korun. A tato suma dopadne do státních financí.
Nyní se v provládních médiích objevují informace o tom, že budeme v průběhu příštích dvaceti let stavět ne jeden či dva bloky jaderných elektráren, ale rovnou bloky čtyři. A prý to bude stát 2 biliony korun. Provládní média k této záležitosti zveřejňují vyjádření odborníků z oblasti jaderné energetiky, kteří vesměs jásají. Ano, určitě. Pro ně je to vynikající příležitost uplatnit do budoucna svou profesi. Ale v tuto chvíli by úvaha o tom, zda bloky jaderných elektráren skutečně potřebujeme, měla být opřena mj. o ekonomické studie. Zda vůbec kapacita českého státního rozpočtu v těch příštích deseti až dvaceti letech utáhne všechny výdaje toho typu, jako jsou čtyři nové bloky jaderných elektráren a superhektické zbrojení. K tomu můžeme ještě přičíst to, že republika má nyní státní dluh přes 3 biliony korun. A že dluhová služba státu, plynoucí z tohoto zadlužení něco stojí a že vláda P. Fialy chce naprosto bezohledně předurčit několika příštím českým vládám rozpočtové priority, ať chtějí či nikoliv. Ale my přeci potřebujeme zajistit zejména kvalitní zdravotnictví, kvalitní školství, kvalitní vědu a výzkum, výstavbu nových bytů pro mladé lidi atd.
Jak všechny tyto záměry na výstavbu čtyř bloků jaderných elektráren jdou dohromady se záměry vlády na úspory energií např. zateplováním domů? Jak a proč vlastně dochází k podpoře a dokonce ke zvyšování podpory výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů.
Prostě chybí tady věrohodná bilance potřeb českého hospodářství, pokud jde o elektrickou energii a energii vůbec v příštích dvaceti až třiceti letech. A také možná prostá ekonomická úvaha, co si ještě může náš stát ekonomicky dovolit.
Jiří Paroubek
Diskuze je uzavřena.