Na dnešní schůzi Evropské rady se šéfové vlád a států zemí EU jednomyslně shodli na finanční podpoře Ukrajiny v obrovském objemu 50 mld. eur. Je otázka, na co bude tato ohromná suma, kterou zaplatí členské země EU a tedy i Česká republika, použita. Zda na nákup zbraní. Zda na zajištění chodu státu anebo tak nějak na všechno.
Není to určitě dobrá zpráva pro české daňové poplatníky, protože státy EU na sebe de facto přebírají vůdčí roli ve financování Ukrajiny, kterou zatím měly Spojené státy.
Ve Spojených státech se podpora Ukrajiny v podstatě zadrhla v Kongresu, a jak ukazují signály z okolí presumptivního, staronového prezidenta Spojených států, D. Trumpa (viz jeho nedávný rozhovor v HN, který jsem na serverech komentoval), pokud bude Trump opravdu zvolen americkým prezidentem, dříve nebo později zastaví finanční a další pomoc Ukrajině tak, aby ukončil válečný konflikt v této zemi. Určitě to nebude jednoduché, ale pokud to bude jeho relevantní předvolební slib, který učiní, nemyslím, že by jej chtěl porušit. Takže Evropská unie je v situaci, že jí může zůstat na krku financování válečného konfliktu na Ukrajině na dlouhou dobu. A znovu zdůrazňuji, někdo to bude muset zaplatit.
Životní úroveň českých lidí v posledních dvou letech klesla o pětinu, možná dokonce o čtvrtinu. Několik milionů lidí je pod hranicí chudoby anebo těsně nad ní. Nejméně milion lidí je, včetně jejich rodinných příslušníků, pod tlakem exekucí, když více než tři čtvrtiny z nich mají více exekucí nežli jednu. A téměř jedna čtvrtina z exekuovaných občanů má více než deset exekucí (!)
Odvolávám, co jsem slíbil…
…a slibuji, že nebudu nic dělat.
Brzy po vypuknutí konfliktu na Ukrajině před dvěma lety a poté, co razantně začaly růst ceny energií, což začalo silně dopadat na české občany, vystoupil premiér Fiala s velkohubým vyjádřením, že vláda přistoupí k zestátnění majetkových podílů minoritních akcionářů ČEZu. Ve svých důsledcích by to znamenalo, že čeští občané a české firmy by mohli dostávat elektrickou energii od ČEZu za podstatně nižší ceny, než jsou ty současné, které jsou de facto překupovány prostřednictvím Lipské energetické burzy. Jinak řečeno, velká část nadhodnoty, která je vytvořena v Česku, odchází do zahraničí. Od té doby už premiér o zestátnění ČEZu nehovoří, jednoduše proto, že vláda má obří příjmy z dividend i z daně z příjmu, kterou platí ČEZ, díky enormním ziskům, které tato polostátní firma na českých občanech a českých firmách vydělala. Jinak řečeno, tento stav vládě vyhovuje a občané jí nezajímají.
Je to opravdu děsivá situace, kterou dnes potvrdil ministr Stanjura, který uvedl na pravou míru nedávné vyjádření místopředsedy vlády V. Rakušana, který v jednom ze svých veřejných vystoupení tvrdil, že přípravy na zestátnění minoritních akcionářů ČEZu probíhají. Stanjura celou věc uzavřel suše tím, že toto není na pořadu dne. Určitě tedy ne v tomto volebním období, za této vlády, která, konec konců, má velké sympatie také k soukromým investorům v ČEZu. Ti se dostali historicky k vlastnictví akcií této firmy v 90. letech a z nich velká část byla spojena právě s ODS. Tedy, bližší košile než kabát a čeští občané budou moci počítat jen ztráty. Zaplatí enormní zisky energetických firem, ale také první část »pomoci« Ukrajině, která nebude nikdy končit. A neskončí ani po válečném konfliktu, který probíhá. Takže, milý občane, udělej si další dírky na opasku, aby ti v příštích letech nepadaly kalhoty.
Jiří Paroubek