Očekává se, že nadcházející summit mezi Čínou a Evropskou unií (EU), který bude prvním setkáním svého druhu po pandemii, připraví strategický plán spolupráce ve světě sužovaném geopolitickou nejistotou a ekonomickými problémy.
Podle dohody mezi Čínou a EU se 24. summit Čína-EU uskuteční 7. prosince v Pekingu, uvedlo čínské ministerstvo zahraničí.
Díky společnému úsilí o oživení obchodních aktivit, diplomatických závazků, kulturních a mezilidských výměn mají vzájemně výhodné vztahy mezi Čínou a EU významně přispět k celosvětovému oživení.
Obnovení spolupráce
V období po skončení krize covid-19 sehrály Čína a Evropa významnou roli při vzájemném hospodářském zotavování.
Oficiální údaje ukazují, že Čína a EU zůstaly vzájemně druhými největšími obchodními partnery, přičemž v roce 2022 vzrostl objem oboustranného obchodu o 22,8 % na 847,3 miliardy amerických dolarů a v průměru na více než dvě miliardy eur denně.
Po uvolnění cestovních omezení souvisejících s covidem v Číně vyslaly od konce roku 2022 desítky provincií a měst do Evropy obchodní delegace s cílem upevnit obchodní kontakty.
»Současné oživení čínsko-evropských vztahů téměř na všech úrovních je slibným vývojem, který může pomoci překlenout propast v důvěře a komunikaci,« uvedla ve své zprávě Čínská obchodní komora při EU.
Obousměrný obchod je výhodný pro obě strany a musí pokračovat, protože »každá strana potřebuje tu druhou a všichni z toho mají prospěch,« řekl Sergi Basco, docent ekonomie na Barcelonské univerzitě, v rozhovoru pro agenturu Xinhua.
Kromě tradičních odvětví se čínské společnosti, v neposlední řadě ty, které se zabývají elektromobily, technologiemi a obnovitelnou energií, snaží navázat partnerství a investovat v Evropě, čímž přispívají k inovacím a hospodářskému růstu.
V Evropě se prosazují zejména čínští výrobci elektromobilů, jako jsou BYD, NIO, Xpeng, Hongqi a Lynk & Co, zatímco německý Volkswagen koupil téměř pětiprocentní podíl čínského výrobce elektromobilů Xpeng za 700 milionů dolarů a dohodl se na společném vývoji dvou nových modelů.
»V uplynulých 40 letech navázaly Evropa a Čína vzájemně výhodnou, dynamickou a symbiotickou hospodářskou a obchodní spolupráci, která přispěla k prosperitě a stabilitě obou stran a která zasahuje téměř do všech průmyslových odvětví,« uvedl španělský ekonom Julio Ceballos Rodriguez.
Rozšířená konektivita
Iniciativa Pásmo a stezka (BRI), která předpokládá obchodní a infrastrukturní sítě propojující Asii s Evropou a Afrikou, letos slaví 10. výročí svého vzniku a je i nadále hnací silou silného propojení a prosperujících obchodních vztahů mezi Čínou a Evropou.
Železniční expres Čína-Evropa, jeden z vlajkových podniků BRI, se ukázal jako převratný, protože zkrátil dobu přepravy nákladu mezi oběma regiony o více než 20 dní ve srovnání s námořní dopravou.
Podle čínské Národní komise pro rozvoj a reformy bylo do konce listopadu uskutečněno přibližně 81 000 jízd nákladního vlaku Čína-Evropa, který zajišťuje dopravu do 217 měst ve 25 evropských zemích.
»V uplynulém desetiletí se (čínsko-evropský železniční expres) rozrostl v rušnou síť, která přispívá k udržení stability globálních průmyslových a dodavatelských řetězců a dodává nový impuls světovému hospodářskému rozvoji,« uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin.
Na jihu Chorvatska spojuje 2,4 km dlouhý Pelješacký most, který v rámci iniciativy postavilo čínské konsorcium, chorvatskou pevninu s poloostrovem Pelješac, obchází krátký pruh země patřící Bosně a Hercegovině a umožňuje Chorvatsku lepší přístup do oblasti.
Na projektu Pelješackého mostu, na němž se podílelo 18 projekčních poradenských společností, 45 stavebních společností z EU a 112 dodavatelů zařízení a materiálu z Chorvatska, Německa, Polska a dalších zemí, bylo zaměstnáno více než 250 místních obyvatel.
»To je velký přínos mostu. Do budoucna bude díky mostu přínos větší a větší,« řekla Selma Knudsenová, chorvatská stavební inženýrka, která na projektu pracovala.
»Pokud jde o globální rozvoj, čínská iniciativa Pásmo a stezka a strategie EU Global Gateway se mohou vzájemně doplňovat, aby podpořily rozvojové země a přispěly k dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN,« uvedl Fu Cchung, čínský velvyslanec při EU.
Chytřejší a ekologičtější
Tváří v tvář rostoucím výzvám v oblasti technologií umělé inteligence a změny klimatu obě strany koordinují své kroky na různých technologických frontách, včetně řízení umělé inteligence a iniciativ v oblasti čisté energie.
V září se v Pekingu uskutečnil druhý čínsko-evropský dialog na vysoké úrovni týkající se digitální oblasti, kterému spolupředsedali čínský vicepremiér Čang Kuo-čching a místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
Obě strany podrobně jednaly o otázkách týkajících se rozvoje a opatření v oblasti digitalizace, umělé inteligence, standardů komunikačních technologií, přeshraničních datových toků a bezpečnosti nepotravinářských výrobků, přičemž bylo dosaženo řady výsledků.
Společnosti z celého světa, včetně Evropy, jsou vítány, aby se podílely na možnostech rozvoje čínské digitální ekonomiky a dosáhly vzájemného prospěchu a oboustranně výhodných výsledků, uvedl Čang.
Vědecká a technologická spolupráce mezi Čínou a Evropou rovněž vytváří ekologičtější budoucnost lidstva.
V departementu Bouches-du-Rhone v jižní Francii se vědci a inženýři zabývají stavbou největšího fúzního experimentálního zařízení na světě, tokamaku ITER, neboli »umělého Slunce«, neboť generuje čistou, bezuhlíkovou energii podobně jako Slunce tím, že vyzařuje světlo a teplo prostřednictvím fúzních reakcí.
»Máme dlouhý seznam klíčových komponent dodaných Čínou. Jsou to velmi důležité komponenty v různých částech projektu, od přeměny energie, přes magnetický systém až po napáječe a tak dále,« řekl generální ředitel ITER Pietro Barabaschi.
Čína a EU se na svém čtvrtém jednání na vysoké úrovni o životním prostředí a klimatu, které se konalo v červenci v Pekingu, dohodly, že jako hlavní aktéři v boji proti změně klimatu prohloubí spolupráci a budou hrát vedoucí úlohu v globální správě životního prostředí a klimatu.
»Čína je připravena spolupracovat s EU na tom, aby lépe využívala potenciál dialogu o životním prostředí a klimatu… a otevírala větší prostor pro rozvoj vztahů mezi Čínou a EU,« uvedl na jednání čínský vicepremiér Ting Süe-siang.
Na dialogu záleží
Diplomatická spolupráce hrála zásadní roli při utváření vztahů mezi Čínou a Evropou. V průběhu celého roku probíhala jednání a dialogy na vysoké úrovni, které posílily diplomatické vazby a podpořily porozumění mezi oběma subjekty.
V posledních několika měsících obě strany obnovily jednání na vysoké úrovni v oblasti životního prostředí a klimatu, digitalizace, hospodářství a obchodu, energetiky a strategie a dosáhly shody a hmatatelných výsledků, což výrazně posílilo důvěru podnikatelské komunity.
Kromě politických vazeb se Čína rozhodla zkušebně zavést jednostrannou bezvízovou politiku pro držitele běžných pasů z Francie, Německa, Itálie, Nizozemska a Španělska, což má dále usnadnit mezilidské kontakty mezi oběma stranami.
Od 1. prosince 2023 do 30. listopadu 2024 mohou držitelé běžných cestovních pasů z výše uvedených zemí vstupovat do Číny bez víz za účelem podnikání, turistiky, návštěvy příbuzných a přátel a tranzitu po dobu nejvýše 15 dnů.
Takový krok ocenil evropský průmysl a lidé ze všech společenských vrstev, protože mnozí plánovali cestu do této pro ně exotické země.
»Lidé potřebují získávat zkušenosti z první ruky, aby skutečně poznali jinou zemi a jinou kulturu. Návštěva Číny u mnoha lidí změnila jejich stereotypní představy o Číně,« uvedl Luigi Gambardella, prezidenta ChinaEU, mezinárodní podnikatelské digitální asociace z Bruselu.
(Xinhua)