Šest mrtvých a patnáct zraněných. Taková je dosavadní bilance tragické střelby v polském Krakově ze 7. listopadu 2026. Útočník podle polských médií použil samonabíjecí pušku konstrukce AR-15. Podobně tragickou zkušenost máme i v České republice. V prosinci 2023 vraždil útočník na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde použil mimo jiné příbuznou pušku typu AR-10.
A nyní si položme několik nepříjemných otázek. Nejen o samotných zbraních, ale především o systému, který z jejich výroby a prodeje vytvořil mimořádně výnosný byznys.
Když se mluví o zbrojení, slyšíme o ekonomickém růstu, pracovních místech a ziscích. Když se začne střílet do nevinných lidí, slyšíme o tragédii, minutě ticha a nutnosti posílit bezpečnost.
A co samotná prevence? Co odpovědnost výrobců, prodejců, politiků a státu?
Tady se dostáváme k zajímavému jménu. Petr Kolář, dlouholetý blízký spolupracovník prezidenta Petra Pavla. Člověk, který měl profesní vazby na zbrojařskou skupinu Colt CZ Group a působil v jejím výboru pro compliance a etiku. Tedy ve skupině, která vlastní také známého amerického výrobce zbraní Colt.
Je důležité dodat, že pušky konstrukce AR-15 vyrábí řada společností. Není doloženo, že zbraně použité při zmíněných útocích pocházely právě od Coltu. To však nic nemění na obecnější otázce politického vlivu zbrojního průmyslu.
A právě zde začíná moje zásadní levicová kritika.
Kapitalismus dokáže proměnit téměř všechno ve zboží. Dokonce i bezpečnost, strach a válku. Pro některé společnosti představuje růst poptávky po zbraních obchodní příležitost. Pro obyčejné lidi však může znamenat stále větší nejistotu a strach o život.
Není paradoxní, že stát dokáže mobilizovat obrovské prostředky na zbrojní zakázky, zatímco o penězích na sociální služby, dostupné bydlení, školství nebo prevenci násilí se neustále vedou spory?
Levicová politika přece nemůže stavět bezpečnost společnosti pouze na dalším a dalším vyzbrojování. Skutečná bezpečnost začíná také důstojnými životními podmínkami, fungujícími veřejnými službami, prevencí kriminality a důslednou kontrolou dostupnosti nebezpečných zbraní.
Nejde o útok na legální držitele zbraní ani o tvrzení, že výrobce automaticky odpovídá za zločiny jednotlivců. Jde o otázku, zda obchodní zájmy zbrojních společností nemají v politickém rozhodování příliš silné postavení. Na příkladu firmy CSG Group CZ miliardáře Strnada je to víc než jasné. Už jen ve spojení s jedním z nevětších poradců Petra Pavla, Petra Koláře. Je zde přímá vazba na vojenskoprůmyslový komplex.
A proto se ptám Petra Koláře: Jak se dívá na tragédie, při nichž jsou zneužívány samonabíjecí pušky? Podporuje přísnější pravidla jejich dostupnosti? A především – považuje za správné, aby se lidé s komerčními vazbami na zbrojní průmysl pohybovali v bezprostřední blízkosti nejvyšších politických představitelů bez maximální transparentnosti těchto vztahů?
Podobné otázky by měl dostávat také prezident Petr Pavel. Nikoli proto, že by nesl odpovědnost za jednání pachatelů, ale proto, že veřejnost má právo vědět, jaké zájmy a kontakty se promítají do bezpečnostní politiky našeho státu.
Jako levicově smýšlející člověk odmítám představu, že zájmy zbrojního kapitálu mají mít přednost před lidským životem.
Chci společnost, ve které nebude bezpečnost jen dalším výnosným obchodním artiklem. Společnost, kde se peníze investují nejen do zbraní, ale především do lidí, jejich vzdělání, sociálních jistot a skutečné prevence násilí.
Protože zatímco zbrojní společnosti vykazují tržby a zisky, pozůstalí po obětech podobných tragédií počítají něco úplně jiného. Ztracené lidské životy.
Zbraně mohou být výnosným byznysem. Lidský život však nesmí být jeho vedlejším nákladem.
A na závěr ještě jedna otázka: Kdo má mít v demokratické společnosti větší vliv na bezpečnostní politiku? Občané, nebo zbrojní kapitál?
Jan Klán
Jeden pomatenec střílí kolem sebe, ale soudruh, místo aby se ptal, co bylo příčinou takového chování, udělá z celé události třídní problém a chamtivost zbrojařské lobby. Takže příště asi dáme těm dvěma hrdinným policajtům, kteří toho šílence zlikvidovali, místo pistolí do ruk pometla. Abychom náhodou nepodporovali zisky výrobců zbraní.