Kvůli teplotám nad bodem mrazu v několika regionech Ruska, které zažívají abnormálně teplé zimní počasí, začínají lidé bít na poplach – v jejich bytech se spolu s »živými« vánočními stromky objevili roztoči a další havěť. A není to jen případ Ruska…
Vědci z univerzity v západonorském Bergenu, jak informovala dříve agentura AFP, určili jakou biologickou nálož může přinest obyčejný vánoční stromeček. Mohou to být: chvostoskoci, pošvatky, roztoči a občas i pavouk. Výzkum vánočních stromků podle odborníka na hmyz Bjartea Jordala ukázal, že útočiště před zimou tak nachází až 25 000 těchto drobných živočichů, kteří se na stromcích ukládají k zimnímu spánku.
Podle televize Baza TV jsou ve středním Rusku, kde se teploty současně pohybují nad bodem mrazu, ale i pod bodem mrazu, aktivní roztoči jehličnatí, kteří je do domů zanášejí spolu s živými vánočními stromky. Případy již byly zaznamenány v Moskvě, Moskevské oblasti a Petrohradu. Kvůli nedostatku mrazu se roztoči dostávají do krátkodobé diapauzy, která rychle končí. S oteplováním se hmyz vynořuje zpod sněhu a mechu a začíná parazitovat na jehličnanech.
Chcete-li zkontrolovat, zda strom není napaden škůdci, nechte ho 12–24 hodin »rozmrazit« na izolovaném místě (například na balkoně). Doporučuje se také strom před přenesením dovnitř důkladně zatřást venku.
S tímto problémem se setkala i Novosibirská oblast. Regionální Rospotrebnadzor v komentáři k situaci poznamenal, že roztoči jsou aktivní pouze v určitých obdobích roku: od dubna do července a v září a říjnu. V zimě hibernují na jedlích.
»S nástupem mrazů, stejně jako při nízkých nočních teplotách, jejich aktivita klesá téměř o 99 %. Klíšťata přezimují ve všech fázích vývoje v trhlinách, v povrchových vrstvách půdy a v lesním opadu. Šance na nalezení klíštěte na povrchu stromů, včetně smrků, je proto zanedbatelná,« upřesnila tisková služba ministerstva. To však neplatí při kolísavém počasí, v podstatě bez mrazů.
Ve vytápěných bytech klíšťata »rozmrzají« a odplazí se, přičemž kousají lidi. Kousnutí takovým »vánočním klíštětem« může vést k encefalitidě, lymské borelióze (borelióze) a anaplasmóze. Tito nebezpeční paraziti jsou kvůli podobné hnědé barvě často zaměňováni s kůrovci. Klíšťata se nejčastěji ukrývají ve štěrbinách smrkového kmene a jehličí.
Pozor na alergie
Vánoční stromky mohou vyvolat alergie, kašel a zhoršení astmatu. V teplé domácnosti se rychle aktivují dráždivé látky, což zvyšuje riziko pro organismus.
Vánoční stromky mohou obsahovat spory hub. To může zvýšit riziko alergií a dýchacích potíží. Stromky často obsahují pyl, spory plísní, prach a zbytky hmyzu. To může u některých lidí vyvolat příznaky, jako je kýchání, kašel, ucpaný nos, podráždění očí, svědění a slzení.
Podle Clevelandské kliniky smrk a další jehličnaté stromy uvolňují těkavé organické sloučeniny (např. terpeny), které jsou zodpovědné za »borovicový zápach«. U některých lidí mohou tyto pachy dráždit dýchací cesty nebo sliznice. Některé stromy mohou být před prodejem ošetřeny pesticidy nebo konzervačními chemikáliemi. To může představovat samostatné riziko, zejména pro děti nebo osoby s citlivým imunitním systémem.
Jak minimalizovat hrozby:
- Živý stromek před vnesením do domu vyluxujte a vymyjte proudem vody, tak se odplaví zbylý pyl, prach a spory… A pak vytřepte.
- Je třeba udržovat stromek v dostatečně vlhkém stavu (obalit kmen v základu namočenou utěrkou) a nenechat ho vyschnout.
- Větrat místnost, používat ionizátor, čističku vzduchu, zvláště jestli v místnosti jsou citlivé osoby a alergici.
- Umělý stromek: vyluxovat před instalací a po svátcích stromek důkladně vyčistěte a zabalte do fólie.
(is)