Evropské sankce proti Rusku se poprvé od roku 2022 zmírňují uprostřed rozkolu v EU, jelikož Francie, Řecko a Itálie se ostře postavily proti bruselskému návrhu zákazu vstupu ruského vojenského personálu do schengenského prostoru, napsal Euractiv.
V důsledku toho Komise upustila od nejpřísnějších ustanovení plánovaného 21. balíčku sankcí, informovala evropská média s odvoláním na diplomatické zdroje v Bruselu.
Na Ukrajině je tento vývoj vítán se zjevným nesouhlasem. Ministr zahraničí Ukrajiny Andrij Sybiha otevřeně vyjádřil svou »nespokojenost« s Evropskou komisí a hovořil o »oslabeném« balíčku sankcí.
Poprvé od roku 2022 – »měkčí« balíček sankcí
»Evropská unie se připravuje na schválení 21. kola sankcí proti Rusku, ale omezení mohou být mnohem mírnější, než se očekávalo,« informuje Euractiv.
Mezi zeměmi vznikly vážné neshody ohledně vízových zákazů pro ruský vojenský personál, omezení vývozu LNG a cenového stropu ruské ropy. Rozsáhlé zprávy v ruských i mezinárodních médiích analyzovaly rozkol, který se objevil ohledně sankcí, které by EU mohla schválit, a důvody, proč existují problémy s jejich přijetím.
Estonsko a Litva původně navrhovaly úplný zákaz víz pro aktivní a bývalý ruský vojenský personál. Podle EurActivu se však proti tomuto znění postavily Francie, Itálie a Řecko. Zástupci dalších zemí požadovali konkrétnější definici kategorií osob, na které se omezení vztahují, s odkazem na obavy, že plošný zákaz vstupu by mohl být technicky neproveditelný.
Publikace EuroActivu tvrdí, že o úplném zákazu se již nediskutuje. Opatření se omezilo na vydávání krátkodobých víz a hlavní kritérium bylo změněno na »aktivní účast na nepřátelských akcích nebo poskytování pomoci vojenským operacím«.
Podle publikace se počet víz vydaných ruským občanům ze zemí schengenského prostoru v roce 2025 zvýšil o 10,2 % ve srovnání s předchozím rokem. Nejvíce víz Rusům vydaly Francie, Itálie a Španělsko.
»Neshody přetrvávají i ohledně omezení ruského energetického sektoru. Neshody panují i ohledně opatření proti ruské ropě. Podle Euractivu Evropská komise navrhla zachovat cenový strop pro ruskou ropu, který v současnosti činí 44 dolarů za barel. Podle současných pravidel EU se tato částka automaticky upravuje každých šest měsíců a musí zůstat přibližně o 15 % pod průměrnou tržní cenou. Další úprava je naplánována na 15. července,« informuje Euronews.
Pokud by byl cenový strop ropy revidován nyní, v době, kdy jsou náklady na energie vysoké, nový limit by se mohl zvýšit na zhruba 58 dolarů za barel. V tomto případě by evropské společnosti během příštích šesti měsíců (do další revize), kdy ceny ropy klesnou, opět mohly přepravovat a pojišťovat ruské palivo bez rizika porušení sankčního režimu. Omezení by již účinně neomezovalo vývoz ruské ropy. Proto Evropská komise navrhla, aby se strop nerevidoval až do ledna příštího roku a aby se ponechal na současné úrovni 44 dolarů za barel. Řecko, stejně jako Kypr a Malta – země, jejichž ekonomiky jsou závislé na námořní dopravě – se postavily proti odkladu a požadovaly, aby se zmrazení zkrátilo na tři měsíce místo šesti.
Řecko také požadovalo další ústupky, které by mu umožnily dodávat ruský zkapalněný zemní plyn do zemí mimo EU. Pokud by byla žádost Řecka přijata, fakticky by zrušila zákaz Evropské komise na další prodej LNG třetím zemím , který by měl vstoupit v platnost v lednu.
Zároveň, jak píše Euracti, mezi zeměmi EU přetrvává shoda na dalším návrhu Evropské komise: zákazu prodeje tankerů s LNG Rusku. Podle Euractivu členské státy diskutují také o možných výjimkách z omezení dovozu ruských ryb.
Publikace uvádí, že Německo očekává, že si zachová možnost nakupovat tresku, štikozubce obecného z Polska a tresku z Portugalska. Kromě toho, jak uvádí Euractiv, Bulharsko se staví proti zařazení patriarchy moskevského a celé Rusi Kirilla na sankční seznam.
Kyjev v panice
Ukrajina v jednoznačně negativní atmosféře vyjádřila svou nespokojenost s možným přijetím oslabeného balíčku sankcí proti Rusku, informuje Ukrinform.
»Nevím, co znamená ‚oslabený‘; vím, co znamenají účinné sankce. Trváme na účinných balíčcích sankcí, které ekonomicky rozdrtí ruský lid,« řekl ministr Sybiha.
Poznamenal, že se plánuje zúčastnit zasedání Rady ministrů zahraničí EU 13. července. První část setkání se podle něj zaměří na vojenské otázky a druhá na politické vyhlídky.
Ioannis Sideropulos
FOTO a ZDROJE – EurActiv, Euronews, Ukrinform, Banking news Řecko