V pátek 23. října se v pražském hotelu Mandarin Oriental uskutečnila sálová část podzimní aukce aukčního domu MACHO NUMISMATIC GALLERIES. Dražitelé v zaplněném sále, na telefonu i online soupeřili o mince a medaile ze dvou výjimečných sbírek a sálová aukce dosáhla výsledku 212 milionů korun. Výrazně tak převýšila původní odhad celé aukce ve výši 150 milionů korun. Po silných sálových aukcích, které cenově předefinovaly řadu důležitých mincí a medailí a přinesly několik cenových rekordů, aukční dům předpokládá, že po skončení elektronických částí aukce dosáhne celkový obrat čtvrt miliardy korun.
Hlavní událostí dne byla sedmá část sbírky brněnského sběratele Jaroslava Kokoluse – kremnický poklad shromážděný s neobyčejnou důsledností. »Jaroslav Kokolus je sběratel par excellence. Ze 133 známých ročníků kremnických dukátů od Rudolfa II. po Františka II. Rákócziho mu chybějí pouze dva, které se na trhu dosud neobjevily, a jeho tolarová řada obsahuje 99 ze 102 známých ročníků. Až do první aukce neprodal jedinou minci a původ jednotlivých kusů sleduje až 150 let do minulosti. Výsledky ukázaly, že sběratelé takovou úplnost a ověřený původ dokážou ocenit,« říká Elizej Macho, spoluzakladatel aukčního domu. Sedmá část se prodala přibližně za 125 milionů korun a všech sedm částí sbírky tak dohromady dosáhlo přibližně 675 milionů korun.
Ze sbírky Jaroslava Kokoluse dosáhly pozoruhodných cen masivní stříbrné tolarové násobky. Čtyři nejdražší z nich – čtyřtolary Ferdinanda II. z roku 1622, Matyáše II. z roku 1610 a Ferdinanda III. z roku 1641 a třítolar Ferdinanda III. z roku 1654 – se dohromady vydražily přibližně za 23,5 milionu korun, přestože jde o stříbrné mince. Prvenství mezi nimi získal unikátní čtyřtolar Ferdinanda II., který se vydražil za 7 milionů korun. Výrazný posun cen zaznamenaly i kremnické dukáty ve špičkové zachovalosti. Dražitelé za ně platili násobky vyvolávacích cen a mnohé z nich tak cenově nově definovali – například unikátní dvoudukát Ferdinanda III. z roku 1649 se vydražil za 2,5 milionu korun.
Nejdražší položkou celého dne se stal pětidukát Matyáše II. z roku 1612 s trojportrétem císařů Maxmiliána I., Karla V. a Ferdinanda I. – reprezentační ražba a symbol mocenské politiky habsburského rodu. Pražská mincovna ji razila v souvislosti s Matyášovou císařskou korunovací ve Frankfurtu nad Mohanem a mince tohoto typu nebyly určeny pro domácí publikum, ale pro významné osobnosti evropské a říšské politiky. Razidla vytvořil pražský rytec a zlatník Jan Konrád Greuter. Nový majitel za něj zaplatil 8,1 milionu korun. Zlatá desetidukátová medaile na osvobození Budína v roce 1686, s průměrem 52 mm největší kremnická ražba vyražená taškovým lisem, se vydražila za 5,8 milionu korun.
Silný zájem vzbudila i prvorepubliková sbírka bankéře Františka Trefance, kterou její majitel budoval v utajení a která po jeho smrti zůstala desítky let nedotčená. Desetidukát Ferdinanda III. z roku 1638 se vydražil za 2,5 milionu korun. Strhující souboj se odehrál o polské zlaté mince, z nichž sedm pochází ze sbírky hraběte Andrzeje Kazimierze Potockého. Trojdukát Jana Kazimíra s jeho sběratelskou značkou vstupoval do dražby s vyvolávací cenou zhruba 145 000 korun. Po napínavé dražbě v sále, na telefonu i online jeho cena vystoupala až na 2,2 milionu korun. Stejné částky dosáhl i dvoudukát Vladislava IV. Vasy z roku 1641, jehož vyvolávací cena činila zhruba 242 000 korun. I to ukazuje, že o výjimečné mince je dnes mezinárodní zájem a jejich ceny se posouvají na novou úroveň.
Aukce však ještě nekončí. Do pátku pokračují její elektronické části, ve kterých se mohou sběratelé a investoři ještě utkat o další mince, medaile a bankovky včetně dalších položek ze sbírky Františka Trefance. Aukce probíhala v eurech, uvedené částky jsou přepočteny na koruny a zaokrouhleny. Všechny uvedené konečné ceny jsou včetně aukční přirážky.
(pr)