Podezření ze sabotáže uzavírá další evropský plynovod

Potrubí přepravující zemní plyn mezi Finskem a Estonskem se stalo středem mezinárodního vyšetřování možného aktu sabotáže, což rok poté, co exploze uzavřely životně důležitý plynovod Nord Stream, vyvolalo nové obavy o bezpečnost evropské energetické infrastruktury.

Společnost Gasgrid, finský provozovatel přenosu plynu, v neděli oznámila, že dočasně uzavřela 152 km dlouhý plynovod Balticconnector, který vede pod Baltským mořem, kvůli podezření na únik. Bude trvat nejméně pět měsíců, než bude možné plynovod znovu otevřít, uvedl Gasgrid.

Finský prezident Sauli Niinistö uvedl, že únik plynu, stejně jako poškození podmořského komunikačního kabelu, byl pravděpodobně »způsoben vnější činností«. Obavy, že by mohlo jít o důsledek útoku, přispěly k tomu, že evropské velkoobchodní ceny plynu tento týden vzrostly o více než 20 %.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve středu uvedl, že je důležité zjistit povahu škod a způsob, jak k nim došlo. »Pokud se prokáže, že šlo o úmyslný útok na kritickou infrastrukturu NATO, bude to samozřejmě vážné, ale také na to bude reagovat jednotná a rozhodná reakce NATO,« řekl Stoltenberg novinářům na summitu v Bruselu.

Německý ministr obrany Boris Pistorius uvedl, že výsledky předběžného vyšetřování poškození plynovodu Balticconnector jsou znepokojivé. »Informace, které mám, jsou alarmující,« řekl Pistorius v Bruselu na okraj ministerské schůzky NATO. Nyní je podle něj nutné v klidu projednat podrobnosti mezi spojenci. 

Balticconnector je součástí širší sítě, která přepravuje plyn z Litvy přes Lotyšsko, Estonsko a Finsko. Od dubna využívá plynovod také Finsko, které v závislosti na poptávce posílá plyn zpět do Estonska a získává palivo z nového terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) na finské straně plynovodu.

Balticconnector jako spojovací plynovod nedováží plyn do Evropy a ani ho nepřepravuje příliš mnoho. S kapacitou 2,6 miliardy metrů krychlových ročně představuje jen zlomek z celkových 415 miliard metrů krychlových plynu dodaných loni do Evropské unie a Spojeného království – přesněji 0,63 %.

Podle analytiků CNN nejsou ani Finsko a Estonsko na zemním plynu nijak zvlášť závislé, pokud jde o jejich energetické potřeby. Finsko navíc může stále získávat plyn prostřednictvím svého terminálu LNG a Estonsko je stále napojeno na evropskou plynovou síť přes Litvu.

Proč tedy uzavření plynovodu vyvolalo takový rozruch? Podle Jacka Sharplese, vedoucího výzkumného pracovníka Oxfordského institutu pro energetická studia »incident není ani tak o narušení evropských dodávek plynu, jako spíše o vyvolání větších otázek ohledně bezpečnosti a zabezpečení pobřežní infrastruktury, nejen plynovodů,« řekl CNN a dodal, že po dně Baltského moře vedou také elektrické a komunikační kabely.

Výstražné znamení

Gasgrid a jeho estonský protějšek Elering »zaznamenaly v neděli ráno neobvyklý pokles tlaku v podmořském plynovodu Balticconnector«, uvedl Gasgrid v úterý. »Existuje důvodné podezření, že příčinou incidentu bylo poškození plynovodu na moři,« uvedla společnost ve svém prohlášení.

Norské seismologické výzkumné středisko NORSAR uvedlo, že v neděli brzy ráno »zjistilo pravděpodobný výbuch podél finského pobřeží Baltského moře« v blízkosti poškozeného plynovodu a datového kabelu.

Finské úřady zahájily trestní vyšetřování možné sabotáže na Balticconnectoru, zatímco Estonsko zahájilo trestní vyšetřování poruchy komunikačního kabelu, řekl novinářům estonský premiér Kaja Kallas.

Úřady a obchodníci s energií jsou pochopitelně nervózní. Před necelým rokem otřásla plynovodem Nord Stream 1 – kdysi hlavní tepnou dodávající ruský plyn do Evropy přes Německo – a Nord Stream 2 série výbuchů. Výbuchy byly všeobecně považovány za důsledek sabotáže. Stále však není jasné, kdo za útoky stojí.

Simone Tagliapietra, vedoucí pracovník think tanku Bruegel, označil nedělní incident za »velmi důležité výstražné znamení« pro EU.

»Evropa si nemůže dovolit sabotáž svých plynovodů a infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn,« řekl pro CNN. »Pokud by k takovým činům došlo na mezinárodních plynovodech přivádějících plyn do Evropy z Norska nebo Alžírska, mělo by to významné důsledky pro evropský trh s plynem, evropské ceny plynu, a tedy i pro ekonomiku.«

Dopad na trh

Na stísněném globálním trhu s plynem mohou i relativně malé výkyvy vyvolat u investorů nervozitu a způsobit růst cen.

Futures ceny za evropský referenční kontrakt na plyn v pondělí vyskočily o 15 % poté, co společnost Gasgrid oznámila, že uzavřela baltský plynovod.

V průběhu tohoto týdne ceny vzrostly o více než 20 %, protože zpráva o uzavření plynovodu se shodovala s oznámením amerického producenta plynu Chevron (CVX), že někteří jeho australští zaměstnanci plánují tento měsíc stávkovat.

Eskalace konfliktu v Izraeli, kterou vyvolal sobotní smrtící útok ozbrojenců Hamásu na izraelské civilisty, rovněž vyvolala obavy o globální dodávky plynu. V pondělí společnost Chevron s odvoláním na bezpečnostní obavy oznámila, že uzavřela ložisko zemního plynu u pobřeží Izraele – lokalitu, která zajišťuje 70 % energetické potřeby země pro výrobu elektřiny.

»Evropský trh s plynem zůstává velmi napjatý a každá zpráva má dopad,« řekl Sharples z Oxfordského institutu pro energetická studia.

Historie plynovodu

Na projektu plynovodu mezi finskými a estonskými orgány se pracovalo od poloviny roku 2000. Byl vypracován s cílem diverzifikovat trasy dodávek paliva a vytvořit jednotný trh s plynem v regionu a také propojit Estonsko s velkým podzemním zásobníkem Incukalns v Lotyšsku.

Evropská komise projekt schválila v srpnu 2014. Jeho celkové náklady činily 250 milionů eur. Původně se plánovalo, že většinu prostředků poskytne finská strana, ale nakonec 75 % celkové částky přidělila EK.

Dohoda o výstavbě plynovodu byla podepsána 21. října 2016. Výstavba byla zahájena 8. června 2018. Trubky pro podvodní úsek byly vyrobeny v Řecku. Finská strana zakoupila trubky pro podzemní úsek od ruské společnosti Pipe Metallurgical Company.

Slavnostní zahájení provozu plynovodu se uskutečnilo 11. prosince 2019 v Helsinkách a Paldiski za účasti prezidentů Estonska a Finska Kersti Kaljulaid a Sauli Niinisto. Komerční provoz plynovodu Balticconnector byl zahájen v roce 2020.

(jb)

REKLAMA
(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

NKÚ: Česká ekonomika rostla rychleji, než je průměr EU. Problémem je dluh

Česká ekonomika loni rostla rychleji než průměr Evropské unie. Podle dnešního stanoviska Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ale dobrý výsledek...

NATO má své generály i na frontě… na Ukrajině!

Generálporučík Andrus Merilo, velitel estonských obranných sil, navštívil bojovou zónu na Ukrajině. Oznámil to Oleksandr Syrskyj, vrchní velitel ukrajinských...

Švýcarské prokletí trvá, zlato mají Finové. Duel o bronz přinesl šok

Hokejisté Finska ovládli mistrovství světa v Curychu a získali pátý titul v historii. Ve finálovém utkání porazili domácí Švýcarsko...

Konec nadějí na medaili. Hokejisté ve čtvrtfinále nestačili na Finsko

AKTUALIZOVÁNO Čeští hokejisté na mistrovství světa ve Švýcarsku končí už ve čtvrtfinále. V Curychu nestačili na Finsko, kterému podlehli 1:4,...

Finsko je pro zahájení jednání mezi EU a Ruskem již v roce 2026

Finský prezident Alexander Stubb prohlásil, že Evropa by mohla zahájit dialog s Ruskem již v roce 2026. »Dokážu si představit,...

DALŠÍ NOVINKY

Třinec otočil duel v Brně a dál vládne extralize

Hokejisté Třince předvedli v 15. kole extraligy parádní obrat. Na ledě brněnské Komety prohrávali už 1:3, nakonec ale zvítězili...

Pavel udělil Řád bílého lva Čáslavské, Formanovi i Janžurové

Prezident Petr Pavel udělil 28. října na Pražském hradě nejvyšší české státní vyznamenání, Řád bílého lva, čtyřem významným osobnostem....

Sparta zahodila postup! Tři tyče, spousta šancí a nakonec poprava od Baníku

Fotbalisté Sparty si v domácím osmifinále MOL Cupu připravili pořádně hořké překvapení. Na Letné podlehli ostravskému Baníku 0:2, přestože...

Česká suverenita je opět ohrožena! Takový je vzkaz ze shromáždění v prostorách ministerstva kultury

Naše státnost chřadne. Suverenita je opět ohrožena. Naši předkové nebojovali pro to, abychom se opět stali něčí kolonií. Musíme...

Jsme více než Slováci »ponořeni v bruselské prdeli«, zaznělo na akci Ne základnám

Slovensko je o něco před námi, protože my jsme více »ponořeni v bruselské prdeli«. Takto expresivně komentoval rozdíl mezi...

Slovenský prezident Pellegrini oznámil důležitý krok pro obranu země

Slovensko je od dnešního dne schopné bránit svůj vzdušný prostor vlastními silami. Oznámil to slovenský prezident Peter Pellegrini, který...

Václav Klaus na výročí republiky kritizoval EU. Česká státnost podle něj chřadne

Bývalý prezident Václav Klaus při dnešním shromáždění před pražským Obecním domem varoval před oslabováním české státnosti, rostoucím vlivem evropských...

Francie: Vláda zvažuje zablokování přístupu k sociálním médiím a internetu na mobilech

Francouzská vláda zkoumala způsoby, jak během protestů minulou sobotu v konkrétních oblastech zablokovat přístup k sociálním médiím a internetu...

Analýza: Staronový problém – levice versus pravice

Otázka, co je politická levice a co politická pravice, je i dnes v době mimořádně silného zmatení pojmů, velice žhavá....

Setkání Putina a Pezeškjána: Írán usiluje o větší spolupráci s Ruskem

Íránský prezident Masúd Pezeškján řekl svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, že region Blízkého východu dokáže vyřešit své problémy bez...
REKLAMA
(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});
Poslední zprávy