OSN bije na poplach: Tálibán nepřestává ve veřejném bičování a popravách

Stovky případů bičování, veřejných poprav a kamenování, které Tálibán v Afghánistánu provedl během posledních šesti měsíců, byly odsouzeny v nové zprávě OSN.

Tvrdý islamistický režim od doby, kdy v roce 2021 převzal vládu nad Afghánistánem, žádá soudce, bojovníky a vůdce, aby uplatňovali výklad přísného práva šaría – což dodržuje již od počátku své předchozí vlády v 90. letech 20. století.

A ve své reakci na zprávu OSN – která označila metody Tálibánu za archaické metody tělesných trestů – militantní skupina uvedla, že je povinna dodržovat svůj přísný výklad islámského práva.

Zpráva uvádí, že jen za posledních šest měsíců vládci Tálibánu veřejně zbičovali 274 mužů, 58 žen a dva chlapce v nejméně 43 případech, a vyzývá prozatímní režim, aby tyto praktiky zastavil.

»V případě rozporu mezi mezinárodním právem v oblasti lidských práv a islámským právem je vláda povinna řídit se islámským právem,« uvedlo tálibánské ministerstvo zahraničí v reakci na podrobnou zprávu Asistenční mise OSN v Afghánistánu (UNAMA).

Většina trestů se týkala odsouzení za cizoložství a »útěk z domova«, uvádí zpráva, zatímco další údajné trestné činy zahrnovaly krádeže, homosexualitu, konzumaci alkoholu, podvody a obchodování s drogami.

UNAMA ve své zprávě rovněž poukázala na prohlášení jednoho z představitelů Tálibánu, který uvedl, že »usekávání rukou je pro bezpečnost velmi potřebné« pro svůj »odstrašující účinek, ale že kabinet stále posuzuje, zda budou tresty vykonávány veřejně«.

První tělesný trest za současného režimu Tálibánu byl zaznamenán od 20. října 2021, kdy byli žena a muž odsouzení okresním soudem de facto za cizoložství veřejně zbičováni každý 100krát.

Šéfka UNAMA pro lidská práva Fiona Frazerová toto porušování odsoudila: »Tělesné tresty jsou porušením Úmluvy proti mučení a musí přestat. OSN se důrazně staví proti trestu smrti a vyzývá afghánské ministerstvo zahraničních věcí, aby okamžitě zavedlo moratorium na popravy«.

Agentura OSN samostatně zdokumentovala nejméně 182 případů, kdy Tálibán v době vrcholícího povstání mezi rokem 2010 a srpnem 2021 vykonal vlastní rozsudky, které si vyžádaly 213 mrtvých a 64 zraněných.

Tálibán zavedl tresty odvozené od práva šaría během několika týdnů po pádu vlády Ašrafa Ghaního v Kábulu v srpnu 2021. Stále je zavádí, přestože světovým lídrům sliboval umírněnější a humánnější režim pro ženy a dívky než ten z 90. let 20. století.

V prosinci 2022 veřejně popravil Afghánce odsouzeného za vraždu, což znamenalo první trest smrti vykonaný současným režimem. Rozsudek vykonal otec oběti za použití útočné pušky v západní provincii Faráh před zraky veřejnosti za denního světla, kdy tomu přihlíželo mnoho diváků a vrcholných představitelů Tálibánu.

Hlavní mluvčí Tálibánu Zabihulláh Mudžáhid na obhajobu popravy uvedl, že rozhodnutí o vykonání trestu bylo »učiněno velmi pečlivě« po schválení třemi nejvyššími soudy v zemi a nejvyšším vůdcem Tálibánu mullou Hibatulláhem Achundzadou. Navzdory svým tvrzením Tálibán utahuje smyčku lidských práv žen a dívek tím, že jim brání ve vstupu na veřejná prostranství, jako jsou parky a tělocvičny, a upírá jim právo na vzdělání a výdělečnou činnost.

Od svého návratu Tálibán zopakoval veřejné tělesné tresty a popravy osob odsouzených za trestné činy, často na velkých místech, jako jsou sportovní stadiony a městské křižovatky, jak tomu bývalo za jeho prvního režimu v letech 1996-2001.

(jb)