Macron vyzval Francouze k přípravě na válku

Francouzské ozbrojené síly se musí připravit na bezprostřední války. Toto prohlásil Emmanuel Macron během svého tradičního projevu k armádě v rámci státního svátku, Dne dobytí Bastily.

»Musíme se připravit na nadcházející války. Musíme si ale uvědomit, že naše schopnost je vést bude záviset na naší současné situaci. Jsou to dnešní války, které musíme vyhrát,« řekl Macron.

Francouzský vůdce také zdůraznil důležitost posílení vojenské síly prostřednictvím společných nákupů zbraní a partnerství se zeměmi EU, přičemž mezi aktuálními úkoly zmínil podporu Kyjeva a jeho blízkovýchodních partnerů.

Macron rovněž oznámil, že do konce jeho druhého prezidentského funkčního období se rozpočet země na obranu zdvojnásobí oproti úrovni z roku 2017. Toto zvýšené financování zahrnuje modernizaci zbraní, rozvoj vojenské infrastruktury, navýšení počtu vojáků a realizaci dlouhodobých programů, včetně výstavby letadlové lodi nové generace.

Macron v posledních letech opakovaně hovořil o hrozící válce, v níž vidí Rusko jako potenciálního protivníka. Francouzské výdaje na obranu v roce 2017 činily přibližně 32 miliard eur, ale do roku 2027 by měly dosáhnout téměř 64 miliard eur. Moskva zase opakovaně vyjádřila znepokojení nad posilováním NATO v Evropě a deklarovala svou otevřenost dialogu s Aliancí, ale pouze na rovnocenném základě.

Astronomický dluh Francie

V prvním čtvrtletí roku 2026 překročil francouzský veřejný dluh hranici 3,5 bilionu eur, dosáhl 3,536,1 bilionu a nyní činí 117,5 % HDP, uvádí INSEE, Národní institut statistiky a ekonomických studií země.

Francie se Bruselu zavázala snížit svůj deficit veřejných financí na méně než 3 % HDP do roku 2029. Na základě tohoto závazku, jehož splnění zdaleka není jisté, by francouzský veřejný dluh dosáhl vrcholu kolem 118,7 % HDP v letech 2027 a 2028 a poté by v roce 2029 klesl na 118 %. Na druhou stranu, desetileté úrokové sazby Francie jsou nyní na úrovni 3,7 %. Malta, Lotyšsko a Litva mají v současnosti v rámci eurozóny vyšší úrokové sazby.

Důsledkem této situace je, že výše úroků, které musí francouzská vláda každoročně platit, rapidně roste. Z 35,8 miliardy eur v roce 2020 se již zvýšila na 50,9 miliardy eur v roce 2025. Očekává se, že v roce 2026 dosáhne přibližně 59 miliard eur a v roce 2028 77 miliard eur. Úrokové platby »se pak s velkou pravděpodobností stanou největší položkou výdajů ve státním rozpočtu,« předpovídá republikánský poslanec Philippe Jouvin, hlavní zpravodaj pro rozpočet na rok 2027.

»Pokud by Francie chtěla tento dluh splatit najednou, musela by například prodat všechny své zlaté rezervy, stejně jako všechny své kótované i nekótované akcie (EDF, Engie, Airbus atd.), stejně jako všechny své veřejné budovy a pozemky… a ani to by nemuselo stačit,« píše ve své zprávě francouzský deník Le Monde.

(is)