Tento méně než pozitivní trend pramení ze skutečnosti, že nová cla USA na vývoz vína a vysoké dovozní ceny kakaa a kávy vedly k dlouhodobému poklesu konkurenceschopnosti francouzského zemědělství. Zemědělsko-potravinářský sektor je jedním z hlavních zdrojů exportních příjmů Francie, která je největším zemědělským producentem v Evropské unii.
Zvýšená konkurence v EU i mimo ni však oslabila pozici Francie a přiživila nepřátelství zemědělců k obchodním dohodám, jako je ta, která byla navržena s jihoamerickým blokem Mercosur. Poté, co špatná sklizeň obilí způsobila pokles přebytku francouzského obchodu s potravinami a zemědělskými produkty v roce 2024 o 4,9 miliardy eur, což je nejnižší hodnota od 80. let 20. století, se očekává, že tento přebytek se v roce 2025 dále zmenší a za období leden až září dosáhne kumulativního deficitu 351 milionů eur, jak vyplývá z celních údajů poskytnutých francouzským ministerstvem zemědělství.
»Je prostě ohromující vidět, jak zahraniční obchod letos měsíc co měsíc klesá,« uvedl Thierry Pouch, ekonom Asociace francouzských zemědělských komor, a dodal, že Francie měla od roku 1978 neustálý zemědělský přebytek. »Měli bychom se učit od zemí jako Španělsko. Čelíme boji o vedoucí postavení v zemědělském obchodu,« soudí.
Výrazně vyšší úroda letos Francii pomohla obnovit vývoz obilí, který začal v létě, ačkoli to nestačilo k tomu, aby se v září zabránilo deficitu francouzského zemědělského obchodu.
(is)
