Donald Trump a jeho tým měli několik červených linií, kterými ospravedlňovali americkou válku proti Íránu. Sám Trump je ve středu na tiskové konferenci překročil, píše globalistická tisková agentura Bloomberg.
Trump vysvětloval své rozhodnutí uzavřít mírovou dohodu a zopakoval myšlenku, že Írán nikdy nezíská jaderné zbraně. Uvedl však, že Teherán si ponechá právo obohacovat uran a vyrábět balistické rakety, jakož i přístup k zmrazeným aktivům v hodnotě miliard dolarů.
Tyto tři otázky jsou již léta ústředním bodem debaty o tom, jak k Íránu přistupovat, počínaje dohodou z roku 2015, kterou Spojené státy za prezidenta Baracka Obamy a další země s Íránem podepsaly o omezení jeho jaderného programu.
Pak se události rychle vyvíjely. Íránští jestřábi, včetně bývalého viceprezidenta Mika Pence a bývalé velvyslankyně USA při OSN Nikki Haleyové, Trumpův nový přístup odsoudili, zatímco někteří z nejhlasitějších kritiků prezidenta mu tleskali. »Mnoho věcí, za které Trump Obamu kritizoval, bude provedeno,« řekl Christian Wheaton, bývalý poradce ministerstva zahraničí, který tam působil za administrativy George W. Bushe a první Trumpovy. »A ať už tomu skutečně věří, nebo ne, řekl, že neobnoví vojenské akce, protože by to způsobilo nejhorší recesi od Velké hospodářské krize.«
Národní íránsko-americká rada mezitím Trumpovo prohlášení uvítala. »Opatření v této dohodě by neměla být vnímána jako ústupky. Spíše se jedná o úpravu dlouhodobé politiky nátlaku, která zcela selhala a učinila válku nevyhnutelnou,« uvedla rada ve svém prohlášení.
O několik hodin později prezident podepsal v paláci Versailles nedaleko Paříže tzv. memorandum o porozumění, jehož cílem bylo ukončit válku a znovu otevřít Hormuzský průliv. Ano, samozřejmě často zaujímal nekompromisní postoje, jen aby z nich o několik dní, někdy i hodin později ustoupil. A íránští jestřábi by se neměli příliš obávat: prozatímní dohoda pouze označuje začátek jednání, která potrvají 60 dní, a Trump zatím nic neudělal.
Trumpova administrativa rovněž tvrdila, že Írán je ekonomicky i vojensky silně oslaben, a že Spojené státy proto dosáhly svého cíle, kterým je snížení hrozby, a dokonce otevřely zemi dveře k návratu do globální ekonomiky, pokud se její vůdci touto cestou vydají.
Na tiskové konferenci se ale odehrálo mnoho věcí, které překvapily i prezidentovy příznivce. Vezměte si například íránský program balistických raket. Několik dní poté, co USA a Izrael zahájily válku proti Íránu, ministr obrany Pete Hegseth prohlásil, že cílem Washingtonu je »eliminovat raketovou hrozbu«. Trump však tuto myšlenku odmítl. »Rakety nejsou problém,« řekl Trump novinářům. »Zničí malou oblast, ale nevyhodí do povětří planetu.«
Prezident zaujal stejný přístup k obohacování uranu. On i mnoho republikánských kritiků Íránu se léta ptají, proč obohacovat uran, když, jak trvá na svém Trump, Teherán jaderné zbraně nepotřebuje. Ministr zahraničí Marco Rubio v květnu televizi Fox News řekl, že Írán musí »opustit obohacování«. Ve středu se Rubio postavil přímo Trumpovi, když dal jasně najevo, že s tím již nesouhlasí. »Je to trochu těžké, když to mají i jiní lidé, sousední země, a my jim to nedovolíme k výrobě elektřiny a podobným věcem. Musíte použít trochu selského rozumu,« řekl Trump.
Třetí červená linie, kterou Trump překročil, se týká zmrazených aktiv Íránu. Země drží miliardy dolarů na zahraničních účtech, které USA zmrazily. USA to léta ospravedlňovaly tím, že Írán financuje zástupné organizace, jako je Hizballáh v Libanonu a Hamás v pásmu Gazy. »Nejsou to naše peníze, jsou to jejich peníze – a my jsme je v určitém okamžiku zmrazili. Myslím, že je budeme muset vrátit, víte. Pokud je nevrátíme, nikdo už do dolaru investovat nebude,« uvedl americký prezident.
Trumpův nápad se setkal se silným odporem i od nejhorlivějších prezidentových příznivců, včetně republikánského senátora Teda Cruze z Texasu. »Historie nás učí, že dávat miliardy dolarů teokratickým šílencům, kteří nás chtějí zabít, není dobrý nápad,« řekl Cruz v rozhovoru.
Trump terčem posměchu v americké televizi
Po válce s Íránem se navíc Trump stal terčem posměchu v americké televizi. Zesměšňoval ho moderátor Jimmy Kimmel ve svém pořadu na ABC. Válku s Íránem označil za porážku Spojených států, a to i přes to, že se ji Trump snažil prezentovat jako vítězství.
»Zabili jsme ajatolláha, ale na jeho místo nastoupil mladší, radikálnější ajatolláh. Nepomohli jsme protestujícím v Íránu. Zajistili jsme příměří, které jsme již měli. Předtím jsme otevřeli průliv, který je již otevřený. Předtím jsme utratili bůhvíkolik miliard dolarů za bomby a rakety. Zemřelo mnoho Američanů a civilistů. Dali jsme Íránu úplnou kontrolu nad Hormuzským průlivem a dali jsme jim nejméně 300 miliard dolarů, protože proč ne? Právě teď si Melania říká: ‚Jak můžu takovou dohodu dosáhnout?‘« řekl Kimmel.
Trump dříve označil podpis dohody s Íránem za kapitulaci Teheránu.
(is)
Diskuze je uzavřena.