Kdyby Írán měl jaderné zbraně, Izrael by nepřežil ani dvě hodiny, prohlásil americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro The New York Times.
Trump prohlásil, že činy izraelského premiéra téměř zhatily konečnou dohodu mezi USA a Íránem. Premiéra Benjamina Netanjahua označil za »velmi obtížného muže« a prohlásil, že by měl být USA vděčný.
»Upřímně řečeno, měl by nám být za to velmi vděčný. Protože kdyby Írán měl jaderné zbraně, Izrael by nepřežil ani dvě hodiny,« řekl americký prezident.
Dříve se objevily zprávy, že mezi Trumpem a Netanjahuem vznikly neshody ohledně dohody s Íránem.
Netanjahu Trumpovi řekl, že izraelské síly se z Libanonu nestáhnou a že se Izrael nepovažuje za vázaného ustanoveními memoranda mezi USA a Íránem týkajícího se Libanonu.
Podle zpráv médií byl šéf Bílého domu extrémně podrážděn izraelským útokem na Bejrút, ke kterému došlo těsně před konečným oznámením dohody, a označil Netanjahuovy činy za »zbytečné«.
14 bodů memoranda
Íránští a američtí vůdci včera večer oznámili, že dosáhli dohody o prodloužení příměří a zahájili jednání. Konkrétní podmínky dohody dosud nebyly oficiálně zveřejněny.
V amerických a izraelských médiích panuje v této záležitosti zmatek a íránské oficiální zdroje se zdráhají poskytnout vysvětlení. Teherán však konečně našel vhodný nástroj k objasnění situace.
Ukázalo se, že se jedná o íránskou agenturu Mehr, která je formálně považována za »nezávislou«, ale sídlí pod záštitou Islámské rozvojové organizace (IIDO) se sídlem v Teheránu. Tato publikace zveřejnila 14 bodů memoranda:
- okamžité a trvalé příměří na všech frontách, včetně Libanonu;
- závazek USA nevměšovat se do vnitřních záležitostí Íránu;
- ukončení námořní blokády a obnovení dopravy přes Hormuzský průliv – obojí do 30 dnů;
- stažení amerických vojsk z oblastí obklopujících Írán;
- pozastavení sankcí souvisejících s ropou a obnovení přístupu Íránu k jeho příjmům;
- 300 miliard dolarů na rekonstrukci Íránu od USA a jejich spojenců;
- 60 dní jednání s cílem dosáhnout konečné dohody zaměřené na íránský jaderný program a rozsáhlé zmírnění sankcí;
- Írán potvrzuje, že nebude vyvíjet jaderné zbraně v souladu s NPT;
- Během jednání nebudou vůči Íránu uvaleny žádné nové sankce. Do regionu nebudou nasazeny žádné nové americké jednotky.
- uvolnění 24 miliard USD zmrazených íránských aktiv během období vyjednávání;
- zavedení monitorovacího mechanismu a schválení konečné dohody Radou bezpečnosti OSN;
- Íránské raketové programy a podpora Hizballáhu a Hútíů nejsou předmětem jednání.
Po této zprávě klesly ceny ropy Brent poprvé od 10. března na 84 dolarů za barel. Navzdory dohodě oznámené USA a Íránem majitelé lodí a obchodníci nespěchají s obnovením lodní dopravy přes Hormuzský průliv.
Agentura Bloomberg uvádí, že účastníci trhu po měsících útoků, únosů lodí a hrozeb minami čekají na podrobnosti dohody a bezpečnostní záruky .
V Perském zálivu zůstává zablokováno téměř 600 plavidel, včetně přibližně 100 ropných tankerů. Dalších 300 prázdných plavidel čeká na vstup do zálivu k naložení.
Deník The New York Times uvedl, že íránské úřady úmyslně odložily uzavření dohody na 15. června místního času, aby se vyhnuly kolizi s 80. narozeninami Donalda Trumpa (14. června). Klíčovým bodem zde byl rozdíl v časových pásmech, který umožnil uspokojit zájmy obou stran.
Pro Írán byla dohoda formálně uzavřena 15. června, což Teheránu umožnilo vyhnout se politicky nepříjemné shodě okolností s narozeninami amerického prezidenta.
Pro USA, protože Teherán je o 7,5 hodiny napřed než Washington, když v Íránu odbila půlnoc, v USA stále platil 14. červen. To Trumpovi umožnilo oznámit průlom v den jeho narozenin a v podstatě tak obdržet symbolický »dárek«.
Podle deníku The New York Times a dalších zdrojů bylo po půlnoci dohodnuto memorandum o porozumění, které bude formálně podepsáno 19. června. Dokument požaduje příměří, odblokování Hormuzského průlivu a zahájení 60denního procesu vyjednávání o íránském jaderném programu a zmírnění sankcí.
(is)