Čínská lidová armáda (ČLOA), si letos připomíná 95. výročí svého vzniku. Co přesně ale ČLOA je, jaká je její historie a kam až dnes došla?
Před pětadevadesáti lety, v roce 1927, založila Komunistická strana Číny (KS Číny) předchůdkyni ČLOA, a to uprostřed takzvaného »bílého teroru«, který rozpoutal Kuomintang a při němž byly zabity tisíce komunistů a jejich sympatizantů. Původně se nazývala »Čínská dělnická a rolnická rudá armáda« a hrála klíčovou roli při určování vývoje země.
V září 1931 vtrhlo Japonsko do severovýchodní Číny a 7. července 1937 zahájilo invazi v plném rozsahu. Během protijaponské války pronikly pod velením strany Osmá směrová armáda, Nová čtvrtá armáda a další protijaponské ozbrojené síly hluboko za nepřátelské linie, aby mobilizovaly masy, zejména pracující muže a ženy, k zahájení partyzánské války. Odpor Číny proti japonské agresi byl jednou z nejhrdinštějších kapitol světové protifašistické války.
Během osvobozenecké války v Číně v letech 1945-1949 jen málokdo předpokládal, že ČLOA se svým »xiaomi jia buqiang« – »proso plus puška« – nakonec během několika let porazí daleko lepší kuomintangská vojska vybavená americkou technikou. Toto drtivé vítězství vedlo v říjnu 1949 k založení Čínské lidové republiky (ČLR), které bylo poznamenáno slavným projevem zesnulého čínského vůdce Mao Ce-tunga z tribun náměstí Nebeského klidu – »čínský lid povstal«.
Nová cesta
Po vzniku ČLR se ČLOA ujala úkolů národní obrany, socialistické revoluce a výstavby. Zároveň usilovala o to, aby se armáda stala revolučnější, modernizovanější a regulérnější. Když v roce 1949 Mao Ce-tung, jeden ze zakladatelů, hodnotil první vojenskou přehlídku čínské armády, 95 % vystavených zbraní bylo ukořistěno v boji a 17 stíhaček bylo vše, čím se nově vzniklé letectvo ČLOA mohla pochlubit.
V současné době se armáda vyvinula z jednotek »proso plus puška« s jednou službou v moderní organizaci se sofistikovaným vybavením a technologiemi.
V posledních letech se díky lepšímu vybavení a zvýšila efektivita. Po snížení počtu vojáků o jeden milion v 80. letech 20. století byla její celková velikost v letech 1997-2000 snížena o dalšího půl milionu osob. A v letech 2003-2005 byla armáda dále zredukována o 200 000 vojáků, takže celkový početní stav ČLOA dnes činí přibližně 2,3 milionu. Současně s modernizačními snahami se změnil i profil rekrutů.
Výdaje země na obranu jsou určovány různými faktory, včetně požadavků na obranu země, velikosti její ekonomiky a její obranné politiky. Podle zprávy o návrhu centrálního a místních rozpočtů na rok 2022 předložené národnímu zákonodárnému sboru se čínský rozpočet na obranu letos zvýší o 7,1 % na 1,45 bilionu jüanů (asi 229 miliard USD), čímž si udrží jednociferný růst již sedmý rok po sobě.
Závazky nové éry
Cíl modernizace čínských obranných schopností je jednoduchý: zefektivnit obranu země. Vládní mluvčí a oficiální dokumenty opakovaně zdůrazňují, že bez ohledu na výši obranných výdajů a modernizaci ozbrojených sil Čína nikdy nebude usilovat o hegemonii, expanzi nebo sféru vlivu.
Čína má pozemní hranici dlouhou více než 22 000 km a pobřežní linii přes 18 000 km a předčí většinu ostatních zemí v počtu sousedních zemí, délce pozemní hranice a složitosti námořní bezpečnosti. Zavázala se ale také k mírovému rozvoji, a proto se snaží chránit světový mír a stabilitu. Je druhým největším přispěvatelem na hodnocení mírových operací i na členské příspěvky OSN a zemí s největším počtem vojáků mezi stálými členy Rady bezpečnosti OSN.
Ozbrojené síly země rovněž udržují bojovou připravenost, provádějí vojenský výcvik v reálných bojových podmínkách, chrání zájmy v hlavních bezpečnostních oblastech, bojují proti terorismu, chrání zájmy Číny v zámoří a podílejí se na záchraně a pomoci při katastrofách, uvádí se v bílé knize nazvané »Čínská národní obrana v nové éře« vydané v červenci 2019.
Ochrana územní svrchovanosti, námořních práv a zájmů země a národní jednoty jsou pro ČLOA nelehkými úkoly.
(pr)