Já nic, já muzikant: Hřibova krátká paměť

Prosinec 2017. Lávka u Zoo Praha se sesype pod nohama chodců, čtyři lidé se zraní a Piráti v opozici okamžitě vědí, kdo za to může – náměstek pro dopravu Petr Dolínek. Červenec 2026. Sedm let ohlašovaná havárie sochy Rovnováha se naplní, kus betonu skončí na cyklostezce a předseda Pirátů Zdeněk Hřib najednou neví o ničem. Stejné město, stejný scénář zanedbané údržby, jen jinak obsazené role.

2017: Prstem na Dolínka

Trojská lávka spadla 2. prosince 2017, dva lidé skončili vážně zranění. Přitom Technická správa komunikací upozorňovala na její stav už v roce 2011 – s odhadem životnosti maximálně pět až sedm let. Další zpráva z dubna 2016 varování zopakovala a vzali ji na vědomí jak náměstek pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD), tak primátorka Adriana Krnáčová (ANO).

Piráti tehdy seděli v opozici a nešetřili slovy. Mikuláš Ferjenčík řekl, že »pád lávky s lidmi v jednom z nejbohatších měst Evropy je těžko uvěřitelné«, a strana žádala, aby se město věnovalo údržbě infrastruktury místo megalomanských projektů. Odpovědnost podle Pirátů nesl jasně Dolínek a jeho předchůdci. Přidala se ODS – »nerozumím tomu, proč se lávka včas neopravila, když byl její nevyhovující stav znám zhruba šest let«, řekla tehdy Alexandra Udženija – i TOP 09, jejíž zastupitel upozornil, že primátorka nepřímo ukázala na svého náměstka. Dolínek se bránil tím, že magistrát nic nezanedbal a věc řeší policie. Nepomohlo mu to – jméno »Dolínek« se stalo synonymem zanedbané pražské infrastruktury na roky dopředu.

2026: Kulturní odbor, prosím

O devět let později je scénář stejný, jen role jsou obsazené jinak. Plastika Rovnováha u Barrandovského mostu byla podle posudku z roku 2019 »v dezolátním stavu« a posudek doporučoval její nahrazení replikou. Do projektu rekonstrukce mostu se ale socha nedostala – nebyla jeho součástí.

Náměstek primátora pro kulturu Jiří Pospíšil (TOP 09) to v srpnu 2024 pro iROZHLAS přiznal otevřeně: na sochu prý »TSK trošku pozapomněla, nebo ji nechala být« a nikdo ji pořádně nespravuje – není ve správě TSK ani Galerie hlavního města Prahy. Slíbil, že oprava (odhadem za 10 milionů korun, kopie by vyšla přes 30 milionů) se rozjede »příští rok«, tedy v roce 2025. Nerozjela se. V pátek 17. července 2026 se socha zřítila sama.

Přitom o peníze nešlo – jen o priority. Oprava Barrandovského mostu měla podle původního rozpočtu stát 594,5 milionu korun. Nakonec, po připočtení všech fází, vyšla na zhruba 1,31 miliardy – o víc než 700 milionů korun víc, přes dvojnásobek plánu. Na desetimilionovou opravu sochy, kterou úřad sám označil za nedostatek ve správě, se v tom samém rozpočtu místo nenašlo.

Tu samou rekonstrukci Barrandovského mostu přitom Zdeněk Hřib veřejně prezentoval jako svůj úspěch. Když ale přišlo na vysvětlení, proč se sedm let staré varování řešilo až do chvíle, kdy se dílo rozpadlo samo, najednou to není otázka pro předsedu Pirátů, ale pro kulturní odbor magistrátu, který dnes vede koalice SPOLU. Žádné »nesu odpovědnost«, žádné jméno, které by se dalo skloňovat další roky. Jen technická poznámka o kompetencích.

Stejná lávka, jiný matador

Rozdíl je v jednom: v roce 2017 měl Hřib pohodlnou roli žalobce. V roce 2026 je na scéně sám – a najednou umí odpovědnost rozpustit v byrokratickém schématu líp než kdokoli z těch, koho kdysi kritizoval. Když spadne most pod cizíma nohama, je to soud. Když spadne socha na vlastním projektu, je to já nic, já muzikant.

Jiří Bodenlos