Jednou z oblíbených forem cestování je návštěva míst spojených s významnými osobnostmi. Patří mezi ně architekti, hudebníci, malíři a další umělci. Tedy lidé, kteří vytvořili jedinečné dílo, lákající turisty z různých koutů světa. Česká republika má takových magneticky přitažlivých osobností a atraktivit celou řadu. Třeba architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela, od jehož úmrtí právě dnes uplynulo 300 let. Se Santinim je významně spojena Vysočina, v kraji se dá navštívit spousta staveb, které tento fenomenální tvůrce navrhl.
Při cestování za Santinim nesmí v itineráři turisty chybět Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou. Jde o místo, které představuje vrchol Santiniho tvorby a je zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO. ‚Zelená hora‘, jak se klenotu barokní gotiky také říká, se vyznačuje unikátní dokonale promyšlenou geometrií a mystickou symbolikou ve tvaru hvězd a čísel, nejčastěji pět a deset. Nezaměnitelná spirálovitá věž a unikátní půdorys přitahuje pozornost celého světa a kostel se tak stal ikonou kraje Vysočina.
»Vysočina má nejvíc obcí s méně než tisíci obyvateli v ČR. Hustota osídlení není příliš velká a oblast je tak hodně spojená s půdou, regionálními produkty a službami a může tak oslovit venkovským turismem a agroturismem tolik oblíbeným například v Rakousku. Velké vzdálenosti mezi obcemi kraji dodávají specifickou atmosféru, která inspirovala řadu osobností. Třeba právě architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Díla, která navrhl, vznikala často jako církevní stavby, což je pro Vysočinu rovněž typické. I proto byl tento region v naší letošní hlavní kampani Unexpected Traditions ztvárněn jako ‚Nečekaný home office‘ v podobě klášterní knihovny. Dobrou zprávou přitom je, že loni kraj mezi Čechami a Moravou navštívilo vůbec nejvíc turistů za posledních deset let, a to téměř 643 000. Převažovali rezidenti, kterých bylo víc než 573 000, zahraničních hostů přijelo téměř 70 000. Spolu s krajem a místními subjekty pracujeme na rozumném zvýšení počtu bonitních cestovatelů na Vysočině a rozprostření cestovního ruchu v duchu tolik potřebné udržitelnosti,« říká ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism František Reismüller.
Vysočina má od letošního roku jako prioritní téma cestovního ruchu právě dovolenou na venkově. V kraji je totiž řada malebných venkovských stavení, chalup či farem, kde se lze nejen ubytovat, ale rovněž okusit unikátní zážitky spojené s venkovem, přírodou a regionem. Ať už je to kontakt se zvířaty nebo například ochutnání místních specialit. V regionu se nachází také unikátní památky zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
»Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého ve Žďáře nad Sázavou, bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť se synagogou a hřbitovem v Třebíči a historické jádro se zámkem v Telči jsou naše památky UNESCO. Vysočina se tak může pyšnit tím, že jich má nejvíc v celé ČR. Obecně jsme kraj na památky nesmírně bohatý, v našem regionu je 2966 nemovitých kulturních památek, 16 národních kulturních památek, tři městské a tři vesnické památkové rezervace, 22 městských a pět vesnických památkových zón a jedna krajinná památková zóna. Nejen na to k nám lákáme turisty, od letoška klademe důraz na venkovský turismus, a to nejen v kontextu s projektem Prázdniny na venkově. S tím souvisí regionální produkty včetně lokální gastronomie, nápoje z místních pivovarů a originální objekty v malých obcích či zcela na samotě. Nezapomínáme přitom na místa, která turistům nabízejí kompletní služby a řadu různorodých zážitků. Mezi ně patří třeba Zámek Žďár nad Sázavou,« říká ředitelka Vysočina Tourism Oľga Königová.
Zámek Žďár nad Sázavou vznikl z cisterciáckého kláštera ze 13. století. Cestovatelé v něm mohou mimo jiné navštívit interaktivní Muzeum nové generace nebo se vydat po stopách Santiniho. Centrální budovou je Bazilika minor Nanebevzetí panny Marie.
»Během prohlídky po stopách Santiniho si mohou návštěvníci prohlédnout hráz Konventního rybníka, klášterní konvent, Baziliku Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše, opatský byt s knihovnou, barokní konírny či oválný sál prelatury. Budova konventu, v níž mimo jiné pořádáme koncerty a taneční residence, by se měla v roce 2025 otevřít po generální rekonstrukci jako Mezinárodní kreativní centrum, které se stane centrem Kraje Vysočina pro rozvoj kulturních a uměleckých aktivit. Máme před sebou velké plány a věříme, že podporou kulturních aktivit přispějeme k rozvoji celého kraje, což je náš nemalý cíl,« říká majitel Zámku Ždár nad Sázavou Constantine Kinský.
Aktuálně si lze místa spojená se Santinim i řadu dalších turistických atraktivit na Vysočině užít v kontextu s adventem a blížícími se svátky. Zákoutí nejen ždárského zámku tvoří magické kulisy a návštěvnici se tak mohou díky unikátnímu spojení historie a architektury na chvíli zastavit a ponořit se do vánoční atmosféry.
(zmk)