Lidé si mysleli leccos. Leccos věštili. O lecčems tipovali, že je to tutovka. A vývoj nakonec šel zcela jiným směrem. Máme tu přehled deseti výroků, které prověřil čas natolik, že je – omlouváme se jejich původcům – totálně zesměšnil…
1. Telefon
»Tenhle telefon, ten má tolik nedostatků, že nemůže být seriózně pokládán za opravdový komunikační prostředek.« Western Union, 1876
Psal se právě rok 1876, kdy Western Union vyslovil onu citovanou pochybnost, když sestrojil v americkém Bostonu svůj první telefon Alexander Graham Bell. Dlouho byl tento skotský rodák považován za nezpochybnitelného vynálezce telefonu, podle novějších údajů však vynalezl telefon italský vynálezce Antonio Meucci již v roce 1849. Jeho prvenství bylo v červnu roku 2002 oficiálně potvrzeno například i kongresem Spojených států (Rezoluce 269).
2. Mobil
»Mobily v žádném případě nikdy nenahradí pevné linky!« Vynálezce mobilu, 1981
Ano, je to tak. Podobné téma, podobný omyl. V osmdesátých letech jsme si určitě nedokázali představit, že z většiny domácností vymizí pevné linky a my budeme užívat mobily každou minutou a vteřinou, jako by nám k nim přirostla ruka. Posouváme, rušíme schůzky, navrhujeme nové. Až se jeví jako nepochopitelné, že jsme se dokázali sejít na pracovní jednání či na rande bez mobilu. A navíc už nejde jen o komunikační prostředek. Chytré telefony, jež nahradily tlačítkové, nám slouží jako mapy, krokoměry, hodinky, teploměry i digitální hry.
3. Televize
»I když je televize technicky a teoreticky použitelná, komerčně a finančně se neuplatní.« Vynálezce Lee de Forest, počátek 20. století
Americký fyzik a vynálezce, který se podílel na rozmachu rozhlasu, zpočátku televizi nevěřil. Paradoxně to byl právě on, kdo se podílel na vzniku zvukového filmu, když roku 1919 patentoval tzv. phonofilm a jeho patent zakoupila společnost Fox Film Corporation. Nakonec se však pro rozšíření zvukového filmu stal klíčový systém Vitaphone společnosti Warner Brothers.
4. Mluvený film
»Kdo by chtěl, k čertu, slyšet herce, jak ve filmech mluví?« H. M. Warner, spoluzakladatel Warner Brothers, 1927
Výrok H. M. Warnera pochází ze stejného roku, kdy v New Yorku spatřil světlo světa vůbec první zvukový film (snímek Jazzový zpěvák). Do té doby byl film pouze němý, přičemž doprovodnou hudbu při projekci filmů zajišťoval obvykle buď klavírista přítomný přímo v kině, nebo záznam pouštěný z gramofonu.
5. Měsíc
»Není žádná naděje, že by se nádherná myšlenka o člověku na Měsíci mohla splnit, protože jí v tom brání nepřekonatelná bariéra v podobě zemské gravitace.« Astronom F. R. Moulton, 1932
No a vidíte – po úspěchu Sovětského svazu, který vyslal do vesmíru svého prvního člověka, následovala »odveta« žárlivých Spojených států. V tomto případě to však není míněno nikterak pejorativně, protože každý posun ve sféře vědy je důležitý. Aneb, co je malým krokem pro člověka, může být velkým krokem pro lidstvo. Dosažením povrchu Měsíce splnila posádka slavné lodi Apollo 11 cíl vyhlášený 25. května 1961 prezidentem USA Johnem F. Kennedym.
6. Ženy
»Myšlenka, že ženy budou přebírat pracovní místa mužům a budou z nich námořníci, vojáci, chirurgové či právníci, nestojí za vážné přemýšlení.« Samuel Smiles (1822-1904)
Výše uvedený citát se nebude dobře číst žádné emancipované ženě. Existovat v polovině devatenáctého století feministky, pak by si určitě musel slavný skotský spisovatel hledat minimálně ochranku.
Ano, dnešní doba je zcela jiná – tedy v civilizovaném světě. Právničky bývají urputnější než právníci, lékařky vyhledávanější než mnozí lékaři, v ulicích je čím dál více policistek a ke slovu se dostávají i »vojandy«.
7. Rychlovlaky
»Železniční doprava ve vysokých rychlostech není možná. Cestující nebudou schopni dýchat a udusí se.« Dionysius Lardner, 1823
Dionysius Lardner byl irský fyzik, matematik a encyklopedista. A kdyby vstal z mrtvých a přijel například do Číny, asi by se divil. Není to tak dávno, co byl v čínském městě Qingdao představen nejrychlejší vlak na světě Maglev. Vlak dokáže dosáhnout rychlosti až 600 km za hodinu. Nejezdí po kolejích, ale pohybuje se díky vzájemně se odpuzujícím magnetům. Využívá tudíž technologii magnetické levitace a odtud pochází také jeho název. Při testování dosáhl rychlostního rekordu 603 km/h.
8. Létací stroje
»Létací stroje těžší než vzduch jsou nesmysl.« Lord Kelvin 1895
Touha lidstva létat se pravděpodobně poprvé projevila v Mezopotámii, v eposu o králi Etanovi z poloviny třetího tisíciletí před Kristem, kde je popsáno, jak král zachránil orla, který ho za to vynesl do výšin, aby mu pomohl najít léčivou bylinu. Ostatně, kdo by někdy nechtěl létat v oblacích? Za duchovního otce letectví je považován Leonardo da Vinci, který žil mezi lety 1452 a 1519. Nakreslil více než 150 návrhů létajících zařízení, mimo jiné vzdušný šroub – vrtulník a padák.
9. Počítače
»Myslím si, že na světovém trhu je místo maximálně pro pět počítačů.« Thomas Watson, ředitel společnosti IBM, 1943
Uvádí se, že první programovatelný počítač se zrodil v době druhé světové války a jeho otcem byl německý stavební inženýr Konrád Zuse. Dostal název Z3 a jeho vnější řídicí program byl zapsán na pásce z kinofilmu. S ohledem na to, jak vypadají dnešní »kompjútry«, byste se mu pravděpodobně smáli, až byste se za břicho popadali. Nejblíže mu byl populární Kecálek z české pohádky Rumburak, který vymyslel slavné mizecí heslo »hubero kororo«, díky němuž jste mohli poslat do světa pohádek vše, co jste si zamanuli.
10. Šťastná manželství
»V 90. letech dalšího století budou všechna manželství šťastná.« John Haberton, 1893
Asi by se americký spisovatel a literární kritik divil, jak hluboce se zmýlil. A že téměř každé druhé manželství končí neslavně. Ovšem od 90. let se přece jen statistiky vylepšují – alespoň u nás v České republice. Navzdory všeobecně rozšířenému pesimismu posledních pět let platí, že sňatečnost naopak roste a počet rozvodů klesá. Ani posledních pár nadějných let však bohužel nic nezměnilo na tom, že si ČR dlouhodobě drží nelichotivé pozice mezi rozvodovými premianty…
Marcela Špičková
Diskuze je uzavřena.