Křižany jsou vesnice na severu Česka, v okrese Liberec, v Libereckém kraji. Tato obec v Podještědí leží asi 10 km západně od Liberce, na silnici z Chrastavy do Osečné. Křižany leží na samém východním okraji Ralské pahorkatiny pod svahy Ještědsko-kozákovského hřbetu na Ještědském potoce.
Obec je pojmenována po svém zakladateli, Kriesanovi. První písemná zpráva o ní, tehdy ještě pod jménem Suchá, je z roku 1352. Další zmínka, tentokrát z roku 1384, se týká místního kostelíka sv. Maxmiliána. Křižany a spolu s ní i obec Žibřidice byly přípotočními vesničkami, náležejícími po celý středověk k hradu Ralsko. Do poloviny 20. století byla obec tradičně německá. Po druhé světové válce bylo původní německé obyvatelstvo vysídleno a nahrazeno českým i obyvateli. Nedaleko obcí se nachází kopec Malý Ještěd. Je to zalesněný kopec severozápadně od nejvyššího vrcholu Ještědského hřbetu. Ze svahu je překrásný výhled na České středohoří. Od roku 1906 zde stávala dřevěná chata tzv. Jäckelova. V 50.-70. letech minulého století byly na jihovýchodním úpatí Malého Ještědu vyraženy hluboké šachty, v nichž se těžil baryt a fluorit. Dodnes jsou zde patrné odvaly z dolu, kde se dají jmenované nerosty najít.
Severozápadně od nádraží Křižany je starý, dnes zarostlý Solvayův lom ve vápencích ještědského krystalinika. V dnešním stavu je silně zarostlý lesem, poskytuje však přece výchozy šedých tence vrstevnatých vápenců (s drobnými krinoidy) jako příklad faciálního vývoje devonu v Podještěšdí. Lokalita má předpoklady i k zachování mikrofauny. Názorný příklad tektonického postižení poskytoval lom ve vrcholové části, kde byla odkryta ležatá vrása v devonských vápencích a fylitických břidlicích jako důkaz výrazného působení variské orogeneze v této části západosudetské oblasti. Z původně tříetážového lomu se lanovkou těžený vápenec dopravoval na křižanské nádraží a do chemických závodů v Neštěmicích pro výrobu sody. Těžba zde skončila ve 20. letech 20. století. Část vápencové jeskyně, která je v lomu, je zdobena sintrovými povlaky a vykrystalizovaným kalcitem. Poblíž se nachází Loupežnická jeskyně dlouhá asi 14 m, široká 3 m a vysoká až 2,5 m. Na jejích stěnách se v celé délce nacházejí evorzní tvary, jež vznikly působením vodního toku. Jeskyně je téměř bez výzdoby, jen na konci se nacházejí sintrové kůry. Nedaleko od jeskyně můžeme najít přibližně 6 m hluboký krasový komín. Ve vrcholových partiích vrcholu Lom se nachází ještě několik menších, morfologicky však dobře patrných lomů, ve kterých se kdysi těžila zelená břidlice. Jeskyně jsou před vandaly zabezpečeny mříží.
V okolí Křižan se nachází několik zajímavých skal, zejména pro horolezce. Lezením pro všechny je Matoušova skála, neboli Matoušovka, která se nachází v lesích u obce Křížany, pod Ještědským hřebenem.
Výrazné jsou Krkavčí skály z pevného tmavého pískovce na Krkavčím návrší. Protože tvarem (nikoli druhem horniny) připomínají svými až 35 m vysokými skalními věžemi Dolomity, nazývají horolezci Krkavčí skály také »Vajoletky«. Hostinec »Zum Rabenberg«, který zde stával od roku 1903 až nahoře na návrší, nabízel hostům »pivo, káva, chléb s máslem, limonáda a houpačky«.
Další zdejší zajímavostí je Ještědské pleso, které je na Malém Ještědu, ale ne z ledovce, ale sněhu. Zajímavostí je i Frantina studánka, ze které pila Karolína Světlá při svých pochůzkách v Podještědí.
V samotných Křižanech stojí za povšimnutí původně gotický kostel sv. Maxmiliána, který byl barokně přestavěn v 17. století. V jeho interiéru se nacházejí pozdně barokní oltář, malované výplně, dřevěný kúr a varhany. Plastika sv. Jana Nepomuckého z roku 1747 je umístěna před kostelem.
Nádherný je pak pohled z Křižan na Lužické hory. Odkrývá krásu tohoto opomíjeného kousku české země, se kterou by se měl seznámit každý! Ano, do Křižan jsem jeden čas jezdil velmi často a bylo mi tam dobře. Proto to všechno píši.
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora