Šaman z doby lovců mamutů, pohřbený v místech dnešní Francouzské ulice v Brně, za života trpěl silnými bolestmi. Podle antropologického výzkumu je to patrné ze zbytků kostí postižených dlouhodobým zánětem. Nemoc byla chronická, patrně infekčního nebo metabolického původu. Možná to byl právě prožitek bolesti, který muži otevíral cestu k šamanským rituálům. Podle odborníků, kteří představili figurální rekonstrukci, měl šaman tmavou pleť. Jeho DNA sice zatím neanalyzovali, vycházejí však z nejnovějších vědeckých poznatků o Evropanech v paleolitu.
Na figuře šamana pracovali antropoložka Eva Vaníčková a sochař Ondřej Bílekz Laboratoře antropologické rekonstrukce Moravského zemského muzea. Bude součástí připravované výstavy Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos, spolu s desítkami mimořádných archeologických nálezů, včetně torza unikátní loutky ze šamanova hrobu. Muž ji nejspíš používal při rituálech, podobně jako sibiřští šamani o tisíce let později.
»Antropomorfní figurky, jsou-li v držení šamana, mohou představovat duchy předků. Jindy do nich šamani chytají duchy nemocí nebo duše lidí i zvířat, takže se stávají rekvizitami různých ceremonií,« uvedl archeolog Martin Oliva z muzea.
Ze základních šamanských potřeb chyběl v hrobu ve Francouzské ulici pouze buben. Pokud byl ze dřeva a kůže, tedy pomíjivých materiálů, dochovat se nemohl. »Paličce na buben však zcela odpovídá kus sobího parohu s ohlazenou růžicí,« doplnil Oliva.
Podle Vaníčkové byl šaman robustní muž. Jeho lebka se dochovala jen částečně, proto tvář na figuře v muzeu překrývají ozdoby ze schránek třetihorních měkkýšů. Na zachovalých fragmentech lebky odborníci rozeznali výrazné nadočnicové oblouky, nízké čelo a starobylou žilní strukturu, blízkou neandrtálcům.
Postava je oblečená v kůži a kožešinách, pleť má tmavou. »Nejnovější genetické studie poukazují, že lidé v období gravettienu měli tmavou barvu kůže, vědecké poznatky tak mění zažité stereotypy o podobě našich dávných předků. A také je to pádným argumentem proti hlasatelům výlučnosti ‚bílé rasy‘,« doplnila Vaníčková.
Na hrob šamana, bohatě vybavený také kly a kostmi velkých zvířat, narazili dělníci v roce 1891 v Brně, v místech dnešní křižovatky Francouzské a Přadlácké ulice. Žádné podobné hroby ze stejné doby se v okolí nenašly, šlo tedy podle archeologů ve všech směrech o mimořádný pohřeb. »Nepochybně to byl jedinec se zvláštním postavením ve společnosti,« dodal Oliva.
(mac, čtk)
FOTO – ČTK/Václav Šálek