Přiznejme si to: Většina lidí vyhodí »paní Egratii« z okna při vánoční večeři, obědě následující den nebo na novoročním setkání. Ale co přesně tato přehnaná sváteční jídla dělají s naším tělem a mozkem?
Existuje mnoho způsobů, jakými jídlo podporuje náš mozek v plnění jeho důležitých funkcí, jako je paměť a soustředění.
Ale jaké jsou okamžité účinky konzumace obrovského jídla – například plné vánoční večeře?
Když jíme…
Když jíme, různé signály v těle spolupracují, aby mozku sdělily, že jsme sytí – včetně hormonů uvolňovaných ze střev a metabolitů (látek, které rozkládají potravu na energii).
Tyto hormony také signalizují uvolňování inzulínu ze slinivky břišní, který reguluje hladinu cukru v krvi. Celý tento proces se nazývá »kaskáda sytosti«.
»Tyto signály pocházejí z různých částí střeva a fungují v mírně odlišných časových rámcích,« vysvětluje Tony Goldstone, docent endokrinologie na Imperial College London .
Tato kaskáda hormonů uvolňovaných střevy a slinivkou břišní, které vysílají signály do mozku, může také souviset s ospalostí, kterou pociťujeme po velkém jídle (známou jako postprandiální ospalost). Přesné mechanismy však dosud nejsou plně objasněny, dodává Aaron Hengist, postdoktorandský výzkumník z Národních institutů zdraví v USA.
Všeobecně se věří, že tento pocit – známý také jako »jídelní kóma« – je způsoben především odváděním krve z mozku do žaludku. Výzkum však ukazuje, že průtok krve do mozku se po velkém jídle ve skutečnosti nesnižuje.
Pro úplné pochopení ospalosti po jídle je zapotřebí dalšího výzkumu, říká Hengist »Hormonální reakce střeva je jako koktejl. Nevíme, které konkrétní hormony mohou způsobovat ospalost a ve kterých mozkových centrech,« vysvětluje.
Je škodlivé občas se přejíst? Záleží na tom…
Přílišná konzumace jídla má občas překvapivě paradoxně jen malý vliv na náš metabolismus, říká Hengist.
V roce 2020 publikoval výsledky studie, která zkoumala, co se stane, když lidé jedí i za hranici pouhého pocitu sytosti, tedy když jedí, dokud… nedosáhnou svých limitů.
Čtrnáct zdravých mužských dobrovolníků snědlo ve dvou experimentálních sezeních velké množství pizzy. V prvním sezení byli požádáni, aby jedli, dokud se nenasytí, a ve druhém, aby snědli co nejvíce. V experimentu »jezte, kolik chcete« snědli dvakrát tolik.
Jejich hormony, chuť k jídlu, nálada a metabolické reakce byly měřeny po dobu čtyř hodin. Vědci zjistili, že hladina cukru v krvi, stejně jako hladina tuků v krvi, nebyla vyšší než po normálním jídle.
»Překvapilo nás, že i přes dvojnásobný příjem energie tělo pozoruhodně dobře regulovalo hladinu cukru v krvi,« říká Hengist. „Tělo na tom tvrdě pracovalo, vylučovalo více inzulínu a různých střevních hormonů, které pomáhají s uvolňováním inzulínu a pocitem sytosti.“
Tato studie ukazuje, že jednorázový přebytek není tak škodlivý, jak by se dalo očekávat. Protože však byl výzkum proveden pouze na mladých, zdravých mužích, nelze výsledky zobecnit na celkovou populaci bez zkoumání žen nebo lidí s nadváhou či obezitou.
I když jediná epizoda přejídání nemusí být přímo škodlivá, existují výzkumy, které ukazují, že mnoho hodin nebo dokonce den nepřetržité konzumace jídla může narušit metabolismus a zatěžovat tělo – což může následně ovlivnit mozek.
V roce 2021 konzumovalo v rámci studie osmnáct mužů s nadváhou, ale jinak zdravých, alkohol a tučná a sladká jídla (burgery, hranolky, sladkosti) po dobu pěti dnů, v průměru 5087 kalorií. Testy prokázaly nárůst tuku v játrech.
Je konečně v pořádku si užít vánoční stůl?
Je dobře zdokumentováno, že dlouhodobé přejídání – zejména potravin s vysokým obsahem cukru a nasycených tuků – to je pro mozek špatné. Důkazy však naznačují, že jedno sváteční jídlo škodlivé není.
»Naše studie ukazuje, že jednorázová pochoutka není tak škodlivá, jak byste si mohli myslet, takže si užijte svou vánoční večeři,« říká Hengist a dodává, že i několik dní přejídání se může začít podepisovat na těle. Podle současného výzkumu může stačit i pět dní k vyvolání dlouhodobějších účinků na mozek.
(is, BBC)
Diskuze je uzavřena.