Washington chce dohodu, Teherán zvyšuje laťku – diplomatické okno v New Yorku se znovu otevřelo, ale obě strany jsou stále značně od sebe vzdálené.
USA ukazují, že usilují o dohodu, která omezí jejich jaderný program a obnoví bezpečnost v Hormuzském průlivu, zatímco Írán reaguje tvrdými podmínkami, nejprve požaduje uvolnění tlaku, ekonomické ústupky a bezpečnostní záruky.
Diplomatické hnutí kolem americko-íránského konfliktu se vrátilo do centra mezinárodní scény, ale nové otevření neznamená, že obě strany jsou blízko snadné dohodě. Naopak, obraz, který se objevuje na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku, je mnohem složitější: Washington ukazuje, že chce udržet jednání při životě a dosáhnout urovnání, zatímco Teherán přichází s přísnými podmínkami a požaduje hmatatelné kroky, než se vzdá své hlavní vyjednávací karty, a to úplného znovuotevření Hormuzského průlivu.
Americká strana se netají, že usiluje o diplomatický odchod. Ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že USA jsou otevřeny jednání s íránskými představiteli na Valném shromáždění za předpokladu, že by takové setkání mohlo vést k věcnému výsledku.
Základní americká pozice zůstává jasná: jakákoli dohoda musí zajistit, aby Írán nezískal jaderné zbraně. Donald Trump se zároveň jevil optimisticky ohledně možnosti urovnání, potvrdil, že kontakty pokračují, a prohlásil, že považuje za možné nakonec dosáhnout dohody.
To neznamená, že Washington ustupuje od svých požadavků. Znamená to však, že nyní vnímá politickou dohodu jako žádoucí cestu z dlouhodobého konfliktu s vysokými vojenskými a ekonomickými náklady. A vývojem, který potvrdil, že diplomatická mobilita není jen komunikační, byl přímý kontakt 22. září v New Yorku.

Ministr zahraničních věcí Íránu Abbás Aráqčí se setkal s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Schůzka podle zveřejněných informací trvala přibližně tři hodiny a konala se za zprostředkování Kataru.
Íránská strana následně popřela, že by upustila od svých základních podmínek pro návrat k rozhovorům, a zdůraznila tak, že kontakt by neměl být vnímán jako ústup Teheránu. Setkání má zvláštní význam.
Írán stanoví 3 přísné podmínky
Íránský rámec je přísný právě proto, že přenáší významnou část prvního kroku na americkou stranu.
Podle zveřejněných informací Teherán požaduje:
1. Zrušení americké námořní blokády
2. Uvolnění zmrazených íránských aktiv
3. Ukončení nepřátelských akcí na frontách, které sám spojuje s regionální „osou odporu“.
Aráqčí tyto požadavky Witkoffovi předložil jako podmínky, které jsou spojeny i se znovuotevřením Hormuzského průlivu. Teherán zároveň naznačil, že otevření průlivu by skutečně mohlo být součástí širší dohody – ale ne bez ceny.
Íránský úředník agentuře Reuters řekl, že Írán by mohl obnovit normální provoz Hormuzského průlivu do sedmi dnů, pokud Spojené státy zmírní vojenský tlak a začnou rušit blokádu íránských přístavů. Stejný zdroj uvedl, že delegace v New Yorku má plnou pravomoc oživit diplomatický proces.
Právě zde leží hlavní vyjednávací konflikt. Debata se netýká jen toho, zda otevřít Hormuzský průliv. Jde o to, kdo udělá první krok, jak velký bude a jaké záruky bude mít, že protivník zareaguje.
Pro Washington jsou klíčovými prvky životaschopného rámce svoboda plavby, osud zásob obohaceného uranu a obnovení důvěryhodného mezinárodního ověřovacího mechanismu a o to při jednáních jde.
(is)
KOLÁŽ – AI


Hlavně že je Trump mírotvůrce!
Na „ušáky“ strašný bacha!