Evropské akcie tento týden klesly, protože se rozšířil rozsáhlý výprodej, vyvolaný rostoucími obavami z dopadů „Trumpsece“ – termínu, který ekonomové vytvořili k popisu turbulence vyvolané „nevyzpytatelnými“ obchodními a ekonomickými politikami amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Stupňující se napětí v transatlantických obchodních vztazích vyvolalo obavy, že Evropská unie (EU) nemusí zůstat nedotčena, pokud se „Trumpsece“ skutečně naplní.
STUPŇUJÍCÍ SE ESKALACE
Začátkem tohoto týdne EU oznámila, že odpoví na Trumpova 25procentní cla na ocel a hliník protiopatřeními na dovoz amerického zboží v hodnotě 26 miliard eur (28 miliard amerických dolarů), včetně lodí, bourbonu a motocyklů.
»Protože Spojené státy uplatňují cla v hodnotě 28 miliard dolarů, odpovídáme protiopatřeními v hodnotě 26 miliard eur,« uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v prohlášení a dodala, že americká cla ovlivňují přibližně 5 procent celkového exportu EU do Spojených států.
Trump okamžitě odpověděl hrozbou zavedení 200procentního cla na víno a další alkoholické produkty z EU.
»Pokud toto clo nebude okamžitě odstraněno, Spojené státy brzy uvalí 200procentní clo na veškerá vína, šampaňské a alkoholické produkty pocházející z Francie a dalších zemí zastoupených v EU,« napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
Samina Sultanová, ekonomka z Německého ekonomického institutu, uvedla, že výsledná nejistota poškozuje firemní investice i širší ekonomiku. »To by mohlo ohrozit pracovní místa na obou stranách Atlantiku.«
Thomas Gitzel, hlavní ekonom VP Bank v Lichtenštejnsku, varoval, že současná americká cla jsou pouze začátkem stupňujících se obchodních bariér. »Globální obchodní válka nabírá na obrátkách a riziko další eskalace roste,« řekl.
PŘILÉVÁNÍ OLEJE DO OHNĚ
Ačkoli americká cla ovlivňují pouze 5 procent exportu EU, tvrdě zasáhnou ocelářský a automobilový průmysl, který se již nyní potýká s vysokými náklady a slabou poptávkou.
Americká cla na ocel »zasáhnou na různých úrovních, a to v době, která je už tak dost obtížná,« uvedl Gunnar Groebler, prezident Německého ocelářského sdružení. Podle sdružení směřuje až 20 procent exportu oceli z EU do Spojených států, což z nich činí druhý největší exportní trh pro evropské ocelářské producenty.
Trumpova 25procentní cla na automobily »nejsou pro EU žádnou malou záležitostí,« uvádí studie Oxford Economics. Podle jejích odhadů mohou exporty německých a italských automobilek do USA klesnout o 7,1 procenta a 6,6 procenta v důsledku tohoto cla, což podle studie znamená, že evropský automobilový průmysl je »vysoce zranitelný« vůči americkým obchodním hrozbám.
David Bahnsen, investiční ředitel ve společnosti Bahnsen Group, upozornil, že »tarifní diskuse, zvraty, spekulace a chaos jen prohlubují nejistotu.«
S jeho názorem souhlasí Angel Gavilan, ředitel ekonomického oddělení Bank of Spain, který uvedl, že nejistota může významně zpomalit ekonomiku, protože lidé a podniky mohou odkládat spotřebu a investice, což snižuje celkovou poptávku a brzdí hospodářský růst.
DLUHOVÁ KRIZE
Desmond Lachman, seniorní pracovník American Enterprise Institute a bývalý úředník Mezinárodního měnového fondu, varoval, že Trumpova cla by mohla vyvolat celoevropskou recesi a další dluhovou krizi v eurozóně.
Upozornil, že německá ekonomika se nachází v dlouhodobém poklesu, zatímco Itálie a Francie čelí vážným problémům se státním dluhem, přičemž jejich poměr veřejného dluhu k HDP je nyní vyšší než během dluhové krize eurozóny v letech 2010–2012.
Země eurozóny jsou vázány jednotnou měnovou politikou Evropské centrální banky. To znamená, že země jako Itálie a Francie nemohou samostatně nastavovat úrokové sazby nebo kurzovou politiku na podporu domácího exportu a spotřeby.
Navíc tyto vysoce zadlužené země mají potíže snižovat svou dluhovou zátěž zvyšováním exportu do Německa. Jenže německá ekonomika prochází slabou růstovou fází a poptávka po dovozu klesá.
Christine Lagardeová, prezidentka Evropské centrální banky, uvedla, že je »nemožné« zaručit, že politici v krátkodobém horizontu dosáhnou dvouprocentního inflačního cíle, přičemž jako hlavní důvod uvedla globální volatilitu. Dodala, že cla »nejsou v žádném případě dobrá a mají jednoznačně negativní dopady v téměř všech ohledech.«
»Když se velikost a distribuce šoků stávají vysoce nepředvídatelnými, nemůžeme poskytnout jistotu tím, že se zavážeme ke konkrétní trajektorii (úrokových) sazeb,« dodala.
(Xinhua)