Blíží se doba dovolených, a tak mám pro vás nápad. Navštivte Kouřim. A napřed její náměstí Míru. Zde, na průsečíku 15. poledníku východní délky a 50. rovnoběžky severní šířky, leží bod, který je označován jako astronomický střed Evropy (od něj se například udává čas východu a západu slunce pro Česko). Od něj přímým směrem zhruba na jihovýchod leží Stará Kouřim, kde byly prováděny archeologické vykopávky a kde najdete také Lechův kámen.
Lechův kámen je rulová skalka, která se nachází na kopci zvaném Stará Kouřim, asi 700 m východně od středu města Kouřim. Kámen leží přibližně 1 km od bodu, který je označován jako astronomický střed Evropy. Od kamene se otevírá působivý pohled na panorama města Kouřimi, kterému dominují věže při chrámu sv. Štěpána. Kámen je 5 metrů vysoký a po obvodu měří okolo 30 m. Samotná horniny kamene se označuje jako kouřimská ortorula. Ta je součástí horninového tělesa a nacházejícího se ve středních Čechách v okolí Kouřimi, Uhlířských Janovic a Zbraslavic. Vznikla při variském vrásnění přeměnou starších kambro-ordovických žul. Má usměrněnou metamorfní texturu a skládá se převážně z křemene, živců a slíd. Kouřimská ortorula se nachází v kutnohorsko-svrateckém krystaliniku, které je okrajovou součástí moldanubika. Na severu vystupuje zpod čtvrtohorních spraší, na jihu je zlomy oddělená od svorů a amfibolitů ratajské zóny. Pravděpodobně vznikla během kolapsu kadomského horstva na hranici kambria a ordoviku před přibližně 500 až 480 miliony let docházelo k tavení drob usazených během kadomského vrásnění. Po utuhnutí magmatu vznikla žula. Při variském vrásnění před přibližně 340 miliony let došlo k zasunutí těchto žul do hloubky zemské kůry a jejich přeměně i částečnému natavení. Tak vznikla kouřimská ortorula v dnešní podobě. Kouřimská ortorula byla historicky těžena v několika malých lomech. Nejvýznamnější z nich je lom Ve skále v údolí Kouřimky u Kouřimi. Kámen zde těžený je použit zejména jako stavební a dlažební kámen například v historickém centru Kouřimi.
O Lechově kameni se vypráví tato legenda. Název kamene, který nejspíš pochází až z 19. století, je odvozený od mytického slovanského knížete Lecha, bratra praotce Čecha, který se podle pověsti, uváděné kronikářem Václavem Hájkem z Libočan, v těchto místech usadil se svou družinou a vystavěl zde pevný srub, jejž opevnil trojím valem. Aby jeho bratr věděl, kde se usídlili, aby si v případě napadení mohli být nápomocní, domluvili se, že Lech v místě, kde se usadí, zapálí velký oheň, který budou moci vidět Čech a jeho lidé z hory Říp. A tak Lech učinil a podle kouře, který od ohně stoupal, nazval toto místo Kouřim.
V historických pramenech se však toto místo nazývá pouze Kámen Veliký. Dle starší tradice byl Lechův kámen předkřesťanským obětištěm a místem, v jehož blízkosti měly být ve středověku upalovány osoby podezřelé z čarodějnictví. Pouze několik desítek metrů jihovýchodně od kamene probíhá vnější val rozsáhlého slovanského hradiště Stará Kouřim, na němž se rozkládalo hlavní sídlo mocného kmene Zličanů, které vzniklo v první polovině 9. století.
Místo je opředené mnoha pověstmi. V jedné se praví, že pokud kámen na Štědrý den o půlnoci třikrát obskáčete na jedné noze se zadrženým dechem, kámen se vám otevře a vydá poklady pod ním ukryté. Doporučuji si to však zkusit napřed, není to totiž žádná legrace. Navíc po Štědrovečerní večeři.
A jak se k Lechovu kameni nejlépe dostanete? Nejlépe je vyrazit z náměstí po turistické značce směrem k bodu U mostu, pak k Jižní bráně, navštívíte i tzv. Libušino jezírko, samotné hradiště a na konec Lechův kámen a odtud zase k bodu U mostu a pak k benzínové a na nádraží Českých drah, odkud vás vláček dovoze do Peček na trať do Prahy či Kolína. Trasa vás vede po archeologicky významných místech – ke slovanskému pohřebišti, okolo zbytku valů až na akropoli hradiště a samozřejmě na Lechův kámen. Určitě stojí za to si jí projít!
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora