V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava se narodila další hadí mláďata. Po krajtách zelených se rozmnožili i hroznýšci skvrnití. Dospělé jedince tohoto menšího nejedovatého hada mohou návštěvníci vidět v expozici Wanderu, mláďata prozatím pobývají v chovatelském zázemí, uvedla Šárka Nováková, tisková mluvčí Zoo Ostrava.
Hroznýšky skvrnité chová Zoo Ostrava teprve krátce. Tři jedinci byli dovezeni loni v létě u příležitosti otevření nového expozičně-chovatelského komplexu Wanderu. Dva samci a jedna samice jsou k vidění v jednom ze dvou terárií uvnitř pavilonu. V listopadu loňského roku začali chovatelé hady zimovat. »Teplotu jsme snížili z 30 °C na 20. Po celou zimu byla zvířata neaktivní a nepřijímala potravu. Po ukončení zimování se začala ihned pářit,« popsal Lucas Bono, chovatel-terarista. Hroznýšci jsou živorodí, ti znamená že samice neklade vejce, ale rodí živá mláďata. »Samice rodí čtyři měsíce po páření, proto jsme ji pár dnů předem oddělili do zázemí, kde 10. června porodila dvě zdravá mláďata. Ta jsou dokonalou zmenšeninou dospělých a jsou zcela samostatná. Měří cca 15 cm a ještě nepřijímají potravu, zatím tráví živiny ze žloutkového váčku. Krmit je začneme po prvním svleku, který nastává okolo 10. dne života,« upřesnil Bono. Mláďata zůstávají pod dohledem chovatelů v zázemí. Do velikosti dospělců dorostou zhruba za dva roky.
Tento had se v zoologických zahradách chová velmi vzácně. V Evropě aktuálně pouze ve třech zoo, a to včetně ostravské. V přírodě zatím nepatří k bezprostředně k ohroženým druhům, ale početnost divoké populace klesá. V Červeném seznamu (IUCN Red List) je zařazen do kategorie »blízko ohrožení« (Near Threatened). Je ohrožen zejména nadměrným a nelegálním odchytem pro obchod s živými zvířaty i kůží, využívá se i v lidové medicíně. Často je zabíjen kvůli záměně s jedovatými druhy.Například v Indii si je lze na první pohled splést buď s krajtou tygrovanou (Python molurus) nebo smrtící zmijí řetízkovou (Daboia russelii). Už od 70. let jej chrání mezinárodní úmluva o obchodování s ohroženými druhy CITES. I proto je odchov v ostravské zoologické zahradě velmi důležitý.
Hroznýšek skvrnitý (Gongylophis conicus) je nápadně zbarvený, krátký a zavalitý had s velmi malou hlavou dosahující délky 50 až 80 centimetrů, ale samice jsou znatelně větší. Obývá sušší oblasti Indie, Nepálu a Pákistánu a suché části Srí Lanky a Bangladéše. Žije skrytě, aktivní bývá hlavně v noci. Den tráví částečně zahrabán v písku, z kterého je typicky vidět jen hlava. K úkrytu využívá i nory jiných živočichů. Živí se malými obratlovci, které loví extrémně rychlým výpadem ze zálohy. Hroznýšci jsou zajímaví tím, že mají tzv. Batesovy mimikry, což znamená, že neškodný druh zvířete napodobuje jedovaté druhy, a to většinou vzhledem. Konkrétně u hroznýšku skvrnitých jde o kresbu těla, která připomíná nebezpečnou zmiji řetízkovou, která se taktéž vyskytuje v Indii.
(mac)
FOTO – Zoo Ostrava/Lucas Bono, en.wikipedia.org/CC BY 2.5/Saleem Hameed, researchgate.net/U. Kuch
Diskuze je uzavřena.